Mediální hovínka XIV.

Euro je fantastická věc, která ze všech států eurozóny udělala druhé Německo, ale u nás se to málo ví a proto ho neinformovaní Češi nechtějí, prohlásil jakýsi zřejmě hodně informovaný sociolog na jednom z dezinformačních webů. A dodal, že téměř všichni Němci platí Řekům a Španělům jejich důchody s velkým nadšením. Takže přestože zavedení eura má pouze pozitiva, u nás ve většinovém veřejném mínění převládají ze záhadných důvodů pouze negativa. Nepodstatná, naprosto marginální negativa, jako například ztráta národní suverenity a identity, která jsou ve srovnání s pozitivy, jako například s povinností platit řecké dluhy a nemožností ovládat vlastní ekonomiku, absolutně nepodstatnými detaily, na které upozorňují výhradně nacionalističtí populisté s latentní příchylností k nacismu.

Což je třeba změnit. Podle pana Prokopa nastal čas, aby se propagace nejenom jednotné měny, ale také jednotných Spojených států evropských konečně chopili nějací skutečně schopní propagandisté a vnesli světlo poznání o tom, že tento v pořadí cca pětapadesátý ráj na zemi bude konečně to pravé ořechové, i do těch největších českých prdelí. Jejichž jejich obyvatelé nechápou obrovský přínos evropských dotací, protože místo kanalizace a domova důchodců jim za ně firma bratrance někoho dotačně strategicky systémově umístěného pokaždé postaví čtyřproudovou cyklostezku odnikud nikam a LGBTQ and gender friendly golfový resort.

 [ad#textova1]

Ženy umírají na zástavu srdce častěji než muži. Lidé se jim bojí sahat na prsa, informoval dále čtenáře tento pokrokový server o zajímavých výsledcích jedné vědecké analýzy. Popíšeme si modelovou situaci: Jakási dobře oblečená žena se uprostřed New Yorku kácí na chodník. Kolemjdoucí slušný a patřičnými vědomostmi vybavený muž přiklekne, zjistí zástavu srdce a zároveň zaregistruje přítomnost ženských sekundárních pohlavních znaků. Rozblikají se mu kontrolky, představí si možné scénáře, zpotí se hrůzou, chuť zachraňovat životy ho bleskově přechází, zase rychle vstává, volá sanitku a následně se tiše ztrácí ze scény. Autoři studie sice tvrdí, že důvody nižší motivace zachránců oživovat ženy nezjistili, ale já mám jako obvykle jasno. Pud sebezáchovy, co jiného.

Genderová lobby ostatně také – genderová diskriminace. Za problém nemůže absurdní štvanice proti mužům i jakýmkoliv projevům mužskosti dávno překročivší hranice soudnosti, ale výrobci tréninkových figurín, protože je dělají téměř výhradně jen v mužské verzi, šovinisti jedni. Kdyby ňujorští manažeři trénovali při firemních poradách masáž srdce na prsatých figurínách, tak by k této situaci nikdy nedošlo. Jistě. Do jejich výroby se výrobci v době stoupající adorace pohlavní neutrality určitě jen pohrnou.

Ovšem na celou věc je možné hledět také z jiného, genderově správného úhlu. Konečně jedna z mála oblastí nespravedlivě mužského světa, kde ženy dosáhly vítězství nad mužským šovinismem. A nejenom, že muže dohnaly, ale dokonce předehnaly. Gratuluji ženám jménem všech s genderovým bojem sympatizujících mužů a přeji mnoho dalších podobných úspěchů.

Jediná mluvila mezi muslimskými prvňáky německy, ti ji šikanovali a nakonec pořezali, píše o zajímavé situaci v německém školství iDnes. To vše ve jménu Alláha a proto, že nevyznávala Aláha. Jinde zase hrozili muslimští spolužáci nemuslimské školačce smrtí ze stejného důvodu. A jinde se, když nemají po ruce žádné jinověrce či bezvěrce, muslimští školáci šikanují a pobodávají kvůli Alláhovi mezi sebou. Zajímavé. Když o tom před lety napsal Sarrazin, byl jak v Německu, tak tady označen za nenávistného islamofobního rasistu s xenofobními sklony. A ti, co o tom napsali u nás, dopadli stejně a křičela to na ně i celá redakce iDnesu. Pokud to samé nyní píší i tato multikulturně vzorná média, která až do včerejška označovala každého, kdo něco takového jen naznačil, za lháře, neznamená to, že by změnila názor, ale pouze to, že problém zřejmě překročil hranice tutlatelnosti.

Bude zajímavé sledovat, jak se s tématem dosavadní bagatelizace či přímo obhajoby všudypřítomného násilí páchaného vyznavači náboženství míru a lásky již od dětství popasují tato média do budoucna, kdy se islám bude díky demografickým skutečnostem lavinovitě šířit po celém Německu, včetně všech svých tradičních projevů mírumilovnosti, lásky, tolerance a snášenlivosti.

Vážení spoluobčané, když po desítkách Vašich miliard, které už jsme v nekonečném železničním tunelu naprosto bezvýsledně (pro Vás) utopili, usypete ze svých měšců ještě dalších 13 miliard, tak vám slibujeme, že se někdy v budoucnu někde svezete rychlostí až 160 km/h! A dále vám zajistíme, že se na vozíku dostanete až do svého  vlaku, aniž byste museli vyjet tři dny předem a angažovat čtyři kulturisty. Ale drazí přátelé, to není ještě zdaleka všechno. Za Vaše peníze vybudujeme také nové informační  systémy, takže se délku zpoždění dozvíte na každém nástupišti na nových multifunkčních panelech, kde budete moci zároveň díky online propojení zjistit, kdy to tedy ve skutečnosti přijede a následně si zajistit náhradní ubytování.

Nádhera. Ta naše příslušnost k Západu má prostě jen samá pozitiva. V této souvislosti bych rád zmínil, že východně tradičně zaostalé ruské rychlovlaky již léta jezdí cestovní rychlostí 250 km/h, nejrychlejší parní lokomotivou světa byla britská Mallard s rychlostí 203 km/h dosaženou v roce 1938 a u nás dosáhla parní lokomotiva oné do budoucna avizované kosmické rychlosti 162 km/h už v roce 1964. Pokrok prostě nezastavíš.

ANO po kauze Babiše mladšího posílilo o pět procent, píší Hovinky.cz. Tato zpráva mne šokovala, vůbec jsem to nečekal a jistě nejsem jediný. Jak je to možné? Vždyť přece všechno bylo tak pečlivě připraveno. Geniální scénář byl pečlivý a podrobný – od Pulitzerovu cenu atakujícího mediálního startu přes spontánní demonstrace rozlícených občanů, kajícníkovo přiznání viny pod tíhou jasných důkazů a následnou plačtivou demisi, až po sestavení nové vlády z těch jediných pravých a dokonale bezúhonných demokratů s jasně stanovenými dlouhodobými vizemi, prioritami a jednoznačnou politickou ideologií, jejímž prvním a posledním přikázáním jsou vždy pouze a jedině zájmy České republiky.

Šéf BBC v rozhovoru pro Český rozhlas poměrně transparentně popsal, jaká by měla být veřejnoprávní média. Shrnout se to dá do jeho věty, že „v současné době je důležité, aby se lidé mohli na média veřejné služby obrátit s důvěrou“ . Krásná slova, tak jednoduše pravdivá. Důvěra. Ano, to je přesně to, oč tu běží. Dále velice zajímavě popisuje, jak právě BBC pod jeho vedením toto krédo dokonale naplňuje a je jeho ztělesněním. Člověk přitom úplně vidí Petra Dvořáka, jak při mnoha příležitostech procítěně prohlašuje přesně totéž o ČT.

Skutečnost je ovšem taková, že jak v Británii, tak u nás je právě důvěra v média veřejné služby v současnosti zhruba taková, jako v boží existenci. A důvodem je to, že média veřejné služby nedělají prakticky nic z toho, co jim blazeovaně přisuzují páni ředitelové. Nejsou ani objektivní, ani vyvážená, prostor poskytují téměř výhradně pouze jednomu názorovému proudu, zamlčují, dezinformují, produkují čistou propagandu, snaží se vychovávat a manipulovat a to vše v politickém zájmu, o kterém se ani při nejlepší vůli nedá říct, že slouží v první řadě veřejnosti Velké Británie či České republiky. Tedy dělají prakticky vše proto, aby byla důvěryhodná co nejméně.  V praxi to je zhruba totéž, jako kdybyste zaplatili prostitutce za sex a místo toho od ní obdrželi školení o negativních společenských a zdravotních dopadech  promiskuity.

Neny penyz, neny láska, prohlásili brněnští experimentální divadelníci a požádali město o dalších dodatečných 12 milionů na provoz. K těm cca 40 milionům, které už letos dostali. Nemám nic proti experimentálnímu divadlu, nemám nic proti hrám, kde Ježíš znásilňuje muslimku, ale mám hodně proti dotacím. Jakýmkoliv dotacím, směřujícím jinam, než do oblasti pomoci sociálně potřebným. Protože peníze do veřejných rozpočtů, které zjevně neschopní experimentální divadelníci opět hodlají podojit, aby se měli dobře a mohli nám skrze jeviště ukazovat, jací jsme odporně xenofobní  měšťáci, nesype z bezedného pytle Ježíšek, ani se tam nemnoží dělením. Štosuje je tam stát, který je napřed sebere zjevně schopným pracujícím lidem, kteří mají v naprosté většině experimentální divadlo na párku a kdyby to bylo jen na nich, nechají jeho avantgardní představitele klidně chcípnout hlady u plotu, protože si umí představit asi milion věcí, za které by tyto své těžce vydělané peníze utratili raději.

Chceš uvádět hry o nesmrtelnosti chrousta? V pořádku, ale vydělej si na ně. A pokud si na ně nejsi schopen vydělat, ale přesto je chceš hrát, oslov sponzory a oslov další potenciální zájemce o shlédnutí hry o nesmrtelnosti chrousta a peníze na její realizaci si obstarej takto. Nebo prodej barák. Nebo manželku a dceru do jihoamerického nevěstince. Jo, tohle všechno se ti nechce, protože jsi totálně neschopnej mantinel, bydlíš sdíleně a neumíš ani slovo španělsky? No, na to se nedá říct nic jiného než: Smůla!

Protože v tomhle státě je hromada lidí, kteří ty těžké milióny na rozdíl od komediantů skutečně potřebují. A teprve až se ten stát postará o posledního sirotka, posledního důchodce a poslední nemocné dítě, až opraví poslední školu a poslední silnici, tak přijde čas rozhodnout, co podniknout se zbytkem občanům pod hrozbou násilí odebraných peněz ve státní či obecní kase.

V Rusku se má dobře jen třetina lidí, každý pátý Rus nemá ani na jídlo, píše iDnes. Články tohoto typu, tedy nikoliv o chudobě ve světě, ale téměř výhradně o chudobě v Rusku, se objevují v českých dezinformačních médiích periodicky. O chudobě v žádném jiném státu světa se nepíše ani náznakem tak často, jako o chudobě v Rusku. Otázek se nabízí spousta a ta první pochopitelně zní, proč? Je ruská chudoba nějak specifická a natolik se lišící od naprosto srovnatelné chudoby americké – 41 miliónů obyvatel, 13% populace žije pod hranicí chudoby, polovina z toho nemá co jíst, třetina z toho jsou děti? Je to tak velký rozdíl od těch ruských čísel, že se o tom nevyplatí psát? A není snad trochu rozdíl mezi statistikami státu, který byl ještě před necelými dvaceti lety na absolutním dnu ekonomického rozvratu (především díky USA) a před třiceti lety prošel rozpadem ekonomickým i politickým a státem, který je už sto let světovým ekonomickým lídrem a který nic z toho nikdy nezažil?

Nikde v Evropě chudoba neexistuje? Tady se mají dobře všechny tři třetiny lidí a všichni mají na jídlo, na nájmy, na hračky pro děti? U nás taky, ano? Milion lidí v exekuci, důchodci přežívající na rohlíkách a mínusové rodinné rozpočty jdou vždycky stranou, když je potřeba občanům připomenout, že se mají skvěle, protože v Rusku, milé děti, podívejte se, tam se mají ještě mnohem hůř, protože jim vládne diktátor Putin, kterého tam už skoro nikdo nemá rád, protože ukradl Ukrajině Krym, zrovna když tam naši spojenci chtěli postavit mírovou vojenskou základnu.

Takže ti Francouzi, co teď zapalují Paříž, protože díky všemu tomu západnímu blahobytu, co tady my všichni na rozdíl od carského Ruska máme, skoro nemají co žrát, ti jsou na tom viděno touto mediální optikou stále fantasticky, protože v Rusku se má podle nějakého užitečného idiota dobře jen třetina občanů, což je tedy skutečně hrozné a někdo by už tu Moskvu měl konečně zase vypálit a přinést tam demokracii a náš západní blahobyt.

A na úvodní otázku proč, je odpověď nejsnadnější. Psát o strašné chudobě v Rusku je chvályhodné a žádoucí, protože tím velice potěšíme naše spojence, pro které je teď Rusko zase nepřítel, protože se místo plánovaného rozpadu na západní kolonie dalo díky Putinovi zase dohromady a vlastními silami se vrátilo mezi světové velmoci. Což je pochopitelně neodpustitelný zločin, který musí být potrestán. Sankcemi, permanentní mediální i politickou dehonestací, výhrůžkami. Neustále opakovaným zdůrazňováním světově ojedinělé chudoby a zaostalosti.

Aby tato zásadní informace náhodou někomu z občanů neunikla a mohl si i díky ní udělat jasný obrázek o tom, kde sídlí Zlo.

Nejenom souvislosti s dnešním výběrem mediálních hovínek mne závěrem jako vždy napadá, že největším nebezpečím pro planetu nejsou v žádném případě chudinky krávy prdící metan, ale vykastrovaní, u žlabů uvázaní novinářští volové neustále produkující tenhle páchnoucí hnůj.