Maláčová: Kupředu levá!

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) oprášila starší levičácký pseudoproblém, na kterém si chce vysloužit své ostruhy. Tím tématem jsou obědy pro školáky, na které prý řada rodičů nemá peníze. A podivné na tom je to, že jsou to právě hlavně ti rodiče, kteří na obědy pro své děti pobírají oficiálně sociálně dávky.

Sociální dávky na živobytí se pohybují řádově v tisících korunách. Přídavek na dítě potom od 500kč do 700kč. Ceny obědů ve školních jídelnách jsou v průměru kolem 20kč, na starší děti od 25-30kč. Měsíční platba školních obědů tedy nedosahuje ani výše přídavku na dítě. Náš sociální systém zaručuje všem rodičům, ať už úplným rodinám, nebo samoživitelům/kám finanční hranici, pod kterou živitel nemůže padnout. Ona záchranná síť počítá i s platbou nájmu. Hranice začíná někde přes 10 000kč/měs. a pokračuje až do neurékom. Platba 400-600kč za obědy pro dítě je proti tomu pakatel. Pokud některý z rodičů tvrdí, že na školní obědy nemá, potom jistě svému dítěti nabídne oběd doma. Protože jinak by vlastně tvrdil, že na jídlo pro dítě nemá vůbec. A oběd doma finančně pod dvacetikorunu moc nestlačí. Takže vlastně na obědy má. A protože dítě je vždy na prvním místě i kdyby na rum nebylo, a protože ona sociální hranice je nastavena na desítky tisíc, potom je divné, že nemá, když vlastně má. A to je ta další podivnost onoho umělého problému.

Vědoma si toho, že si toto dnes každý tahavec z Kolbenky lehce spočítá, přistoupila Maláčová na taktiku “Když slevy, tak pro všechny” a dále prosazuje obědy zdarma plošně v mateřinkách a na prvním stupni ZŠ. Nebudu komentovat, proč by dotovala zrovna ty levnější obědy pro děti s malým bříškem místo těch dražších pro puberťáky, kteří toho snědí jak německej zájezd, ale rovnou se vrhneme na otázku, kde na to vzít. Jednalo by se o nějakých 5-6 miliard a ty na čapích farmách fakt nerostou. Ale i to už ministryně vymyslela. A nutno vědět, že opět po soudružsku. Chtěla by totiž více zdanit operátory a banky. A je to venku, naše teta z Mokré čtvrti, sektorová daň. A proč zrovna jen tyhle podnikatelské subjekty? Vydělávají snad svůj zisk méně namáhavěji, mají zákonem zaručený kladný obrat, či jim k podnikání stačí jen výučák, jeden notebook a stará škodovka? Ne. Protože proto, že oni peníze zkrátka mají! Jak prosté. Vyděláváš, jsi tím pádem podezřelý, možná i buržoust, tak plať. A stará dobrá sociální závist opět zaplesá.

Jenže tentokrát narazila. Jednak už nemáme 90. léta, kdy v lidech třímala ještě ona proletářská nenávist doby nedávno minulé a jednak Maláčová není Babiš, aby ji stačilo říct, že tím utne penězovody zazobaným lobistům. Nebo jak by řekl prezident Zeman, těm píp. Proti jejímu návrhu se ohradil dokonce i sám předseda vlády sociální miliardář se srdcem na dlani Babiš. Pravdu má v tom, že si z už tak složitého daňového labyrintu nemůžeme dělat vyloženě lunapark. A podobně se vyjádřili i jiní, zvlášť ostré hlasy zazněly z opozice. Pro všemi deseti by byli jenom komunisté a tím se dostáváme na začátek mého povídání až kamsi k záhlaví článku.

 Nahrávání ...

Jenže je tu ještě jeden významný aspekt tohoto návrhu. A sice ten, že operátoři ani bankéři našim dětem obědy fakt platit nehodlají. Koneckonců ani já bych neplatil obědy cizímu děcku, pokud má práceschopného rodinného zástupce. Nic ve zlém, ale je to tak. Takže naši opravdu drazí operátoři a bankéři vezmou svůj obrat, spočítají si daňové výdaje, porovnají a zdraží své služby tak, aby byli zase na svých. Jinak to dopadnout ani nemůže. A mnohá děcka budou dál ignorovat školní obědy, pokud jim nechutnají, buržoust bude dál pukat ze svého doutníku, dělník si vezme dvě hodiny přesčasů u mašiny, aby měl na zdražení a vládě už navždy zůstane onen příjem navíc. A i kdyby z deseti miliard měla dát opravdu půlku na školní obědy, zbytek bude v suchu. A ještě můžou po roce levičáci říct: už to funguje, nikomu to nevadí… Což je otřepané úsloví těch, kteří obhajují nesmysl a nemají pro něj relevantní argument.