Pře
30.1.2022
Kategorie: Ze světa28 přečtení

Má Ukrajina možnost se ubránit případné ruské invazi, a na jak dlouho?

Sdílejte článek:

SM

Stále je obtížné vyhodnotit, zda ruské aktivity na hranicích s Ukrajinou jsou přípravy na invazi, jenom řinčení zbraněmi, snaha destabilizovat Ukrajinu psychologickými operacemi, vyčerpat ji ekonomicky kvůli permanentní pohotovosti armády a jejím nasazení v příhraničním prostoru nebo neochotou zahraničních investorů v nestabilní Ukrajině podnikat. Též se může jednat o nátlak na Západ, aby byl rychle zprovozněn plynovod Nordstream 2, jenž je položen mimo Ukrajinu. Válka na Ukrajině může doposud používaný plynovod i ropovod poškodit a tím i Západ, ale Nordstream 2 jde mimo krizové oblasti, a Ukrajina přijde o příjmy za transfer. Trubkami přes její území poteče jen minimum nebo nic, a i poplatky se tak výrazně sníží.

Ukrajina se dlouhodobě potýká s korupcí a ekonomickými problémy. To se odrazilo i v modernizaci ozbrojených sil. Mnohých systémů se Ukrajina zbavila a proti ruské armádě je hůře vyzbrojena a vycvičena. Druhým faktorem je, že Ukrajinci mají vyšší nacionalistické cítění, ale do něj by mohly vstoupit náboženské rozpory, tedy katolicismus západní Ukrajiny a pravoslaví východní (proruské Ukrajiny. Scénáře jsou v podstatě tři.

1. Rusko skutečně neplánuje invazi a aktivitami v pohraničí jen destabilizuje ukrajinskou vnitropolitickou a ekonomickou situaci a testuje reakce Západu/NATO. Zároveň současná administrativa získává body u obyvatelstva, protože „Rusko je opět velmocí hýbající světem“.

2. Rusko plánuje „malé bojové operace“ k „narovnání hranice“

3. Rusko plánuje „velkou operaci“ k obsazení levobřežní Ukrajiny a odsunutí kontaktu s NATO po vstupu Ukrajiny do této organizace, co nejdále od svých hranic.

Hlavní město Ukrajiny Kyjev se nachází pouhých 92 km od hranice s Běloruskem a 277 km od hranic s Ruskem. Moskva je od společné hranice vzdálena 460 km. Rusko má zbraňové systémy k útoku na Kyjev, ale Ukrajina nemá možnost odpovědět stejnou silou.

Při velkém útoku, tedy snaze rozdělit Ukrajinu a obsadit celou část na východ od Dněpru, by Rusko propojilo Krym a Východní Ukrajinu s Běloruskem pod svojí jurisdikcí, kdy na severní hranici by bylo spřátelené Bělorusko, na západní hranic Dněpr a na jižní hranici Černé moře. Strategicky výhodné, politicky i ekonomicky zničující.

Při „malé“ invazi by cílem mohlo být propojení Krymu s kontinentálním Ruskem a „napřímení“ hranice na linii Krym – Dnětropetrovsk – Charkov (případně severněji Sumi). I v tomto případě lze očekávat zásadní reakci mezinárodního společenství, OSN, NATO, EU apod.

Ukrajina je velmi rozlehlá, byť plochá země, a logistické zásobovací trasy jsou tedy velmi náročné. Soustředění ukrajinské armády ve středu hranice ji v podstatě předurčuje možnost obklíčení a fatálního vyčerpání či zničení. Letectvo, pozemní síly ani námořnictvo nejsou pro Rusko zásadním protivníkem. A že by Rusko mohlo zvažovat nejen letecko-pozemní operaci, ale i obojživelné nasazení sil svědčí aktivita vyloďovacích plavidel Ropucha.

Vzhledem k technickému stavu ukrajinské armády, jak se projevilo již v konfliktu se separatisty u Donbasu, zřejmě Ukrajina nebude, bez dodávek technologií od západních partnerů a Turecka nebo Izraele, schopna ruským silám dlouho odolávat. Vzhledem k velikosti teritoria se kalkulace dá definovat na několik týdnů u „narovnání hranice“ a řekněme maximálně čtvrt roku pro kompletní obsazení východní, tedy levobřežní Ukrajiny. Západ bude velmi zdrženlivý a rozdělený v dodávkách ofenzivních zbraní, jako MBT, BVP, raketomety či řízené střely, navíc není čas na výcvik a nasazení vlastních vojsk nepřipadá z politických i smluvních důvodů v úvahu. Toto je již patrné nyní, kdy Británie dodala protitankové střely, Kanada speciální síly a Německo „pouze“ balistickou ochranu. Takže koordinované nasazení sil a prostředků NATO nelze očekávat, spíše politické deklarace, embargo apod.

Ukrajina by se mohla ubránit, ale za cenu mobilizace a obrovských finančních, lidských i materiálních ztrát. I toto je však jen polemizace, protože Rusko může nasadit výsadkové a diverzní jednotky, může dojít k občanským nepokojům pro a proti Rusku a svým způsobem k občanské válce. Zároveň toto vyvolá globální nestabiiltu, kdy v návaznosti na reakci mezinárodního společenství budou reagovat další země. Např. Čína v teritoriálním sporu s Indií, Vietnamem, ve Žlutém moři a v otázce Taiwanu, pohraniční konflikt Indie – Pákistán, spory o hranici a vodu ve střední Asii, teritoriální spory řady afrických zemí, nejvíce v oblasti MAGHREB a rozdělený Súdán.

Všichni mají své zájmy a politické a ekonomické priority. Od poslední světové války letos uplyne 77 let, mezitím proběhla řada konfliktů jako Korea, Vietnam, Angola, Panama, Afghánistán opakovaně, Irák atd. Lidstvo se nedá poučit a predátorské geny stále vítězí.

  • securitymagazin.cz
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
28 přečtení
(18 votes, average: 3,50 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.