Korupce je úplně všechno

Je to asi rok a půl zpátky, co jsem se bavil s jedním dávným kamarádem o kotlíkových dotacích. Tedy ani ne tak o dotacích, jako o tom, že si také nechal vyměnit kotel a dostal na to dotaci. Já ho chvíli špičkoval, proč si jako Ostravák kupoval nový drahý kotel, když i v tom novém pálí uhlí, když má pravidelný přísun uhla přímo z třídírny, ale pak jsem viděl jeho ztrápený výraz a už jsem jen poslouchal.

Zkrátka a dobře, chtěl mít pohodlí, měl známého, co se angažoval ve výměně ostravských kotlů a uměl vyřídit dotace a tak si plácli, on dostal automatický kotel, onen podnikatel s kotlíky mu vyřídil úvěr, aby to mohl zaplatit a pak zařídil i příslušnou dotaci, která pokryla dostatečnou část nákladů. Kamarád zaplatil sedmdesát tisíc a doma měl nové zařízení ve fakturační ceně asi třech set tisíc.

Znova jsem se mu smál, že já si pořídil obyčejný uhelný kotel za pětadvacet a i když musím chodit přikládat a čistit, ušetřil jsem náklady za dva roky topení jen na tom, co zaplatil a kdybych bral v úvahu celou částku, mohl bych topit deset let. On se pořád tvářil ztrápeně a pak to z něj vylezlo.

Onen známý mu zakázku předražil a to o dost. Zřejmě to měl domluvené s příslušným úředníkem a tak měla žádost i formální chyby a nepřišel na to žádný nadřízený úředník, ale policajti, když rozkrývali jinou trestnou činnost. Soudy se pak táhly, kamarád nebyl jediný případ, stále ještě není hotovo, bo se všichni pořád odvolávají, ale zatím to vypadá tak, že kamarád bude muset celou dotaci vrátit a může pak občanskoprávním sporem vymáhat po realizační firmě náklady.

Před soudem totiž bylo houby platné, že realizační firma měla plnou moc, bylo úplně jedno, že žádost schválil státní orgán svým věčným a neměnným razítkem, bylo jedno, že se o dotaci podepsala celá smlouva, která je posvátná (ale jen když vám někdo prodá předražené hrnce), prostě posledního kousne pes. Jo a abych nezapomněl… při rozkrývání celé kauzy se našlo tolik podobných případů, že se údajně mají přešetřit všechny vydané kotlíkové dotace.

Můj druhý kamarád z Vidlákova si teď zase užíval dlouhou lustraci ohledně Dešťovky. To je ta dotace na nádrže ze kterých se má zalévat. I když je to k nevíře, Vidlákov není obec postižená suchem a nikdy nebyla. Nejde o vodu ve studních, nejde o uschlou úrodu a zaschlé lesy, jde o úřednický papír a ten tvrdí, že ve Vidlákově sucho není. Tečka.  Kamarádovi dotaci také vyřizovala nějaká firma, ale ta asi dopředu kalkulovala s tím, že to nedopadne. Udělali mu nádrž, sepsali s ním smlouvu o vyřízení dotace a pak pokrčili rameny, že má smůlu a dotace není. Samozřejmě nádrž už zaplatil ve své předražené hypotéce.

Zdá se, že podobně si to teď užije i náš Andy. Sice normálně požádal o dotaci, normálně mu byla přiklepnuta, někdo se pod to podepsal, sepsaly se smlouvy, ale když vyšší a nadřízený orgán bude chtít, vždycky to zpochybní a pak neplatí vůbec nic. Máte prostě smůlu a vlastně vám to patří, že jste to nepředvídali dopředu a nakonec je vaše vlastní vina, že se nevyznáte v paragrafech a předpisech. Nakonec za to nemůže ani firma, které jste dali plnou moc, ani právníci, ani úředníci, nakonec za to můžete vy sami. Je jedno, jste-li důchodce nebo premiér.

Podobně to funguje i s výběrovými řízeními kdekoliv na cokoliv. Ať to napíšete růžově nebo fialově, vždycky se to dá zpochybnit, vždycky v tom bude háček a vždycky se tam najde něco, za co vás budou moci dlouho popotahovat.

Jestli právě tohle bylo účelem, tak se to EU podařilo dokonale. Prakticky každý jednotlivec, firma i papaláš už někdy nějakou tu dotaci bral. Každý má máslo na hlavě, každý spáchal zločin, každý má na krku malér a záleží jen na pár vyvolených, jestli se to obrátí proti vám. Vyskakujete si? Hned máte na krku dotační podvod nebo obvinění z korupce.

Masaryk kdysi napsal, že národ může být svobodný jen tehdy, když má svobodné i hospodářství. A já za Vidláka dodávám, že svoboda vám nakonec bude na pendrek, pokud k možnosti cestovat máte hypotéku na dvacet let a nějaký orgán vám před časem proplatil dotaci na okna. Vždycky bude košile bližší než kabát a každý, kdo se dostane do dilematu mezi zradou a ztrátou všeho co má, tak si vybere zradu.

Pokud chcete něco měnit, ještě předtím než začnete demonstrovat, zakládat politickou stranu, dělat politické atentáty, provozovat blog nebo zakládat Haganu, na prvním místě se musíte zbavit dluhů a pokud možno nemít nic, co vám pomohl zafinancovat stát. Pokud máte úvěr a čerpáte dotaci, nemá smysl se do čehokoliv pouštět, jste jako králík na strništi s nakresleným terčem na zádech.

Vlastně by to měla být první otázka, když se s někým dáváte do holportu za lepší budoucnost… má ten člověk dluhy?

Autor: Vidlák