Pře
2.9.2021
Kategorie: Politika13 přečtení

Konsekvence pádu Kábulu

Sdílejte článek:

ROMAN JOCH

Pád Kábulu v neděli 15. srpna je největší geopolitickou porážkou Spojených států za posledních šestačtyřicet let od pádu Saigonu v dubnu 1975. 

Ale vyjadřujme se přesně, nebyla to vojenská porážka, protože v boji Američané poraženi nebyli. „Pouze“ zemi opustili a doufali, že prozápadní vláda se alespoň ve velkých městech a v Kábulu udrží. Neudržela se. Takže více než geopolitickou porážkou to byl geopolitický nezdar a ústup USA, ztráta pozice, prestiže a cti. Největší od Vietnamu.

Porážka to však byla a je politická, psychologická a demoralizující.

Zajisté, pokud obyvatelé nějaké země nejsou ochotni bránit tu míru svobody, kterou mají, nemůžou spoléhat na to, že jejich svobodu budou cizí armády bránit věčně. V tomto smyslu lze mít určité pochopení pro to, že po dvaceti letech Západ Afghánistán opustil. Ale jsou tady dvě základní námitky:

Ta méně závažná je, že když už odchod z Afghánistánu, rozhodně ne takto ponižujícím způsobem. První chybou bylo, že vojáci byli staženi už v červenci, mnohem dříve, než byli evakuováni všichni západní civilisté a naši afghánští spojenci a přátelé s rodinami. A druhou je, že sofistikované zbraně nebyly odvezeny pryč ze země anebo zničeny, nýbrž byly ponechány na místě jako kořist pro Tálibán.

Ale mnohem závažnější námitka proti stažení z Afghánistánu, ať už takto chaotickému nebo jakémukoli, je tato: my Západ jsme nebyli v Afghánistánu primárně kvůli němu, nýbrž kvůli nám, naši bezpečnosti.

Před stažením v červenci bylo amerických vojáků v Afghánistánu pouhých dva a půl tisíce. Za posledních osmnáct měsíců neměli jednu jedinou oběť. A takto nízká a udržitelná vojenská přítomnost v zemi byla vzpruhou pro afghánskou armádu a udržovala křehkou rovnováhu, v níž centrální kábulská vláda byla slabá a zkorumpovaná, v horách byli Talibové a v údolích místní vůdci a stařešinové přidávající se jednou na tu, podruhé na druhou stranu. Tato rovnováha však udržovala naši bezpečnost.

Rozhodnutí stáhnout americké a západní jednotky vedlo k tomu, že afghánská armáda se rozpadla. Proč také bojovat, když už i Američané se smířili s návratem Tálibánu k moci? Během evakuace navíc došlo ve čtvrtek 26. srpna na kábulském letišti k sebevražednému bombovému útoku, při kterém bylo sto osmdesát lidí zabito, z toho třináct amerických vojáků. V jeden den jich tolik zabito nebylo nikdy za posledních deset let. Rozhodnutí zemi opustit tak bylo pro vlastní vojáky nebezpečnějším a více smrtícím, než by bylo bývalo rozhodnutí zemi neopustit.

Ale stalo se, škoda už byla spáchána a nezbývá než konstatovat: dokonáno jest. Thukydides v 5. století p. n. l. psal, že lidé bojují ze třech důvodů, kterými jsou strach, zájem a čest. Každý konflikt v dějinách lze vysvětlit jednou z těchto tří motivací. Jenže je projevem krize a dekadence Západu (v mnoha případech už Post-Západu), že nyní pro nás čest takovou roli nehraje.

Avšak mnohé společnosti a kultury světa jsou svou koncepcí cti posedlé (mnohdy falešnou až perverzní, viz vraždy dívek ze „cti“), proto překotné stažení Ameriky z Afghánistánu, jakkoli odůvodňované, budou vnímat jako ztrátu její pozice, prestiže a cti. A proto jí i námi, celým Západem, budou pohrdat. To je nebezpečné. Když vás nenávidí a respektují, není to sice ideální, ale je to lepší, než když vás nenávidí a pohrdají vámi. Když vás respektují, častokrát si nedovolí vám zasadit ránu; když však vámi pohrdají, pak je to do vás si udeřit přímo popouzí.

Slabost – či dojem vaši slabosti – jsou provokativní; provokují nepřátele vám jednu vrazit, a pokud možno pořádnou pecku. To se již stalo; rozhodnutí Tálibánu předat moc v Afghánistánu vybudilo tzv. Islámský stát, pobočka Kábul, k onomu atentátu a masové vraždě na kábulském letišti ve čtvrtek 26.8.

Psychologický dopad stažení je nesmírný; povzbudí nepřátele a protivníky Ameriky všude ve světě. Budou vnímat Ameriku v dostizích o moc a vliv na zeměkouli jako slabého a pomalého koně, proto se budou poohlížet po koních silnějších a rychlejších. Různé islamistické buňky všude, tedy i v evropských velkoměstech, se začnou aktivizovat. Čekejte další vlnu teroristických útoků i v Evropě.

Ale povzbudí i ty Americe a Západu nepřátelské aktéry státní, tj. Rusko, Čínu a Írán.  Amerického prezidenta Joea Bidena si vyhodnotí jako slabocha, který obraně svých spojenců moc nepomůže.

Když Rusko opět napadne Ukrajinu zásadním, drtivým způsobem, pomůže ji Joe Biden, a jak?

Když rudá Čína napadne Tchaj-wan a podnikne otevřenou invazi, pomůže mu Joe Biden, a jak?

Když ajatolláhové udeří na Saúdy, pomůže jim Joe Biden, a jak? (Ještě zaplať pánbů za Izrael.)

Nejkatastrofálnější scénář návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu se však týká jeho země sousední, Pákistánu. Tím scénářem z pekla by byla jeho destabilizace; tedy destabilizace země s jadernými zbraněmi a následné zmocnění se těch zbraní lidmi, kterým by se nikdy za žádných okolností do rukou dostat neměly.

Na okraj: způsobem, zbrklostí a překotností Bidenova stahování z Afghánistánu jsou zaskočeni, zklamáni a naštvaní i hlavní a nejsilnější spojenci Ameriky v Evropě, totiž Velká Británie a Francie. „Hodný“ Biden po „zlém“ Trumpovi tedy takto americko-evropské vztahy „vylepšil“.

Amerika není „zpět“, jak po odchodu Trumpa tvrdil Biden. Ne, Amerika není zpět a ani nebude, dokud se prezident USA bude jmenovat Joseph Robinette Biden junior. A každý by to měl vzít do úvahy, nechce-li být zklamán jako naši afghánští přátelé a spojenci; tedy ti z nich, kteří ještě nejsou mrtvi.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
13 přečtení
(23 votes, average: 3,04 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.