Kolik hlasů pro odvolání vlády má opozice?

ČT uvedla v pořadu Události, komentáře rekapitulaci událostí od vypuknutí kauzy únosu Andreje Babiše mladšího na Krym. Poté nechala hovořit dva senátory, Lukáše Wagenknechta a Ladislava Václavce, o tom, proč chtějí, aby premiér Andrej Babiš odstoupil, respektive zůstal, ve funkci.

Podle Wagenknechta Babiš spáchal dotační podvod, a proto musí odstoupit. Podle Václavce je třeba ctít presumpci neviny, a to i u premiéra. Argumenty pro i proti odvolání Babiše tak byly vcelku opakující se tvrzení a víra v Babišovu vinu či nevinu. Nic nového v české kotlině.

Nicméně, rekapitulace ukázala i na časovou souvislost objevení se kauzy v mediálním prostoru několik dní před státním svátkem 17. listopadu. Pondělí 12. listopadu bylo nejzazším možným termínem zveřejnění reportáže v médiích. Později by totiž nebylo možné aktivizovat českou opozici tak, aby se odhodlala k tomu vyjádřit vládě nedůvěru na mimořádné schůzi tak,aby to vešlo ve známost ještě před státním svátkem. Piráti jako nováčci v poslanecké sněmovně chtěli na jednání opozice pozvat i KSČM. I kdyby to pravice nezamítla, komunisté by na jednání stejně nepřišli. Májí Babišovu vládu „zaúkolovanou“ a zatím jsou spokojení s tím, jak vláda pracuje. Nyní se podle vyjádření předsedy komunistů Vojtěcha Filipa chtějí komunisté ubezpečit před hlasováním pouze o tom, zda platí slib zdanění církevních restitucí. To komunistům Babiš rád potvrdí.

Není však pravdou, co se v Událostech, komentářích stále objevuje, že opozice disponuje 92 hlasy. Pravda je taková, že 92 poslanců podpořilo svolání mimořádné schůze poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě. Ta se uskuteční v pátek 23. listopadu od 9 hodin. Vůbec to ale nemusí znamenat, že všech 92 podepsaných poslanců bude hlasovat proti vládě.

Pokud se ČSSD a KSČM rozhodnou „správně“ a vládu podpoří, bude pro vyslovení nedůvěry vládě skutečně oněch 92 podepsaných poslanců. Pokud by však bylo jasné, že ČSSD lavíruje a její podpora vládě je nejasná, mohou nastat dva případy. Babiš nechá vládu padnout a poté, co bude prezidentem Milošem Zemanem opět požádán o to, aby vládu sestavil, přijde opět s nějakou jednobarevnou vládou nestraníků a při její podpoře se kromě komunistů opře i o SPD. Ostatně, to mu už navrhoval Zeman a Babiš této varianty nevyužil a nechal si poradit od části ANO (kolem eurokomisařky Věry Jourové), aby vládu vytvořil s „proevropskou ČSSD“ (kvůli „Bruselu). Může ale také odvolat ministry za ČSSD a v tom případě nechá SPD jeho vládu dýchat (i když s obtížemi).

Na úterý 20. listopadu uvedla ČT jednání opozice, ovšem bez SPD. Absence SPD svědčí jasně o tom, že je tato strana připravena Babiše podpořit, pokud by se ČSSD rozhodla Babiše potopit. Jedinou obavou ČSSD je podle ČT to, aby funkci ministra vnitra v další Babišově vládě neobsadil nominant ANO. Pravděpodobně právě toto může být důvod, který ČSSD použije ke svému oficiálnímu stanovisku v případě, že se rozhodne ve vládě zůstat.

Výše uvedené je stále pouze variantou, která vznikla díky volebnímu výsledku. Pokud volební preference ke konci roku neukáží zásadní pokles voličské přízně od hnutí ANO a nějaký zásadní vzestup u opozičních stran (Piráti, ODS), pak nebude žádný zájem o předčasné volby ze strany opozice. Nejpravděpodobněji proto ČSSD vládu podpoří, rovněž tak i komunisté. V takovém případě bude proti vládě právě oněch 92 podepsaných poslanců. Pokud v ČSSD převáží ochota riskovat a jít do opozice, i když to nemusí nutně znamenat žádný obrat v preferencích (a tomu zatím nic nenasvědčuje), bude proti vládě hlasovat i 15 poslanců ČSSD.

Ve vzduchu tak visí další otázka. S čím a kdy se vytasí média na Babiše příště?

[ad#pp-clanek-ctverec]