Ze strany Ruska jde přitom o krok, který by mohl silně posílit ruskou měnu a posunout ji na vyšší úroveň než před válkou. Zda se však Putinovi podaří změny prosadit, jisté není. Scénářů, které jsou nyní ve hře, je několik. HN proto připravily odpovědi na nejčastější otázky, které s tématem souvisí. Mimo jiné se dozvíte, jaký dopad by mělo případné opatření na rubl. Co by se stalo, kdyby Západ na Putinovu podmínku nepřistoupil. A zda se Evropa bez ruského plynu obejde, pokud se s Ruskem nedohodne. 

Koho se požadavek na platby v rublech týká?

Ruské opatření se týká pouze zemí, které Rusko považuje za nepřátelské a které proti Rusku zavádějí ekonomické sankce. Mezi ně patří všechny státy Evropské unie, Spojené království, Kanada či USA. „Je to kombinace snah o podporu měny, zabezpečení plateb a ukázky síly v energetické oblasti,“ komentuje ruský krok Tomáš Vlk, hlavní analytik Patria Finance.

Co Putin tímto krokem sleduje?

Pokud platby na rubl opravdu přejdou, půjde o trvalou podporu ruské měny. Západ bude muset ruskou měnu, kterou v současné době kvůli válce na Ukrajině příliš nedrží, kupovat od ruských bank. Po rublu by se tím zvýšila poptávka. To by vedlo ke stabilizaci ruské měny i navýšení devizových rezerv ze strany Ruska. 

Evropa přitom platí Rusku za zemní plyn stovky milionů eur denně. Takový objem by podle Vlka z Patrie postačil k tomu, aby pozitivně ovlivnil kurz rublu. „Samozřejmě to je třeba vztáhnout k momentální likviditě na rublu, kterou neznáme. Předpokládám ovšem, že vzhledem k sankcím bude likvidita slabší, což efekt na kurz zvýrazňuje,“ říká Vlk.

Pokud by navíc země za plyn měly platit rublem, stala by se z něj transakční měna v zahraničním obchodě. „Centrální banky odběratelských zemí by pak měly rubl držet v rezervách,“ popisuje Vlk další důvod k posílení ruské měny.

Může si Gazprom platbu v rublech u dodavatelů vynutit?

Moskva plynárenskému gigantu Gazprom nařídila upravit smlouvy tak, aby odběratelé nemohli platit v eurech ani dolarech jako doposud, ale pouze v rublech. Putinův plán představuje cestu, jak podpořit ruskou měnu a ukázat sílu. Jeho realizace však není tak jednoduchá, jak se na první pohled může zdát. 

„Není jasné, zda smlouvy o dodávkách přechod na rubl vůbec dovolují,“ řekl pro agenturu Bloomberg Trevor Sikorski, šéf oddělení zemního plynu a uhlí ve společnosti Energy Aspects Ltd. Podle experta poradenské společnosti EGÚ Brno Michala Kocůrka by museli evropští dovozci ruského plynu souhlasit s jednáním o případné změně podmínek stávajících kontraktů a pak tyto nové podmínky přijmout. K tomu ale podle Kocůrka nemají důvod.

Jaký vliv by mělo přijetí plateb v rublu na české dodavatele plynu?

Na české dodavatele by nové opatření nemělo mít téměř žádný přímý vliv. „V současné době čeští dodavatelé plynu nemají přímou smlouvu s ruským Gazpromem,“ říká analytik Kocůrek z EGÚ Brno. Čeští dodavatelé energií mají smlouvy se společnostmi, které ale plyn odebírají právě od Gazpromu.

To potvrzuje i mluvčí innogy Martin Chalupský. „Na nás toto opatření žádný vliv nemá, nakupujeme od naší dlouhodobé partnerské společnosti RWE Supply and Trading a od naší dceřiné společnosti MVM CEE,“ vysvětluje. Společnost innogy podle něj žádný přímý vztah s Gazpromem nemá, a tudíž nebude muset upravovat žádné smlouvy.

Co když Západ odmítne za plyn platit v rublech?

Existuje několik možných scénářů dalšího vývoje. Nejeden však končí tím, že Rusko dodávky plynu stopne. „Pokud Gazprom doložku o platbě v rublu nemůže přidat a evropské země vypořádání v rublech odmítnou, může dojít ke sporu, který vyústí v zastavení dodávek,“ varuje Vlk. Pro Evropu, která na ruském plynu závisí ze 40 procent, by to mohlo být problematické.

Evropské státy proto hledají nové dodavatele a Brusel se chystá koordinovat společné nákupy pro země Evropské unie s cílem posílit energetickou soběstačnost unie. Podle Vlka ale existuje teoreticky i opačný scénář: dodávky nezastaví Rusko, ale Evropa. „Putinův požadavek je sázkou na to, že Evropa nepřestane ruské energie odebírat,“ konstatuje Vlk. Například Spojené státy, jejichž závislost na ruském plynu není tak citelná, dovoz z Ruska zakázaly.

Co se stane, když plyn z Ruska do Evropy nepoteče?

Evropu by ztráta ruského plynu bolela. Je na něm do velké míry závislá, tvoří asi dvě pětiny její spotřeby. Náhradu za něj ale nemá. 

Jedním z důvodů je i nedostatek terminálů na zpracování zkapalněného zemního plynu LNG, například v Německu není žádný. Země ale podle kancléře Scholze začne stavět dva LNG terminály ještě letos. I tak jejich výstavba bude trvat nejméně tři až pět let. A i kdyby se všechny současné dopravní cesty do Evropy vytěžily na maximum, zvládne EU pokrýt asi polovinu ruských dodávek.

Plyn v zásobnících stačí na pokrytí spotřeby jen na pár týdnů. Pokud by tak došlo k uzavření kohoutků, bude Evropa muset šetřit. Všechny státy mají připravené plány na omezování dodávek. Tam, kde by to šlo, by se například místo plynových elektráren spustily uhelné zdroje. Další na řadě by pak byl průmysl, který by musel částečně omezovat výrobu. Až jako poslední by úspory dopadly na domácnosti, nemocnice a další klíčovou infrastrukturu.