10.3.2019
Kategorie: Historie

Kdo zavraždil Jana Masaryka?

Sdílejte článek:

SM

Před 71 lety skončil na dlažbě Černínského paláce život populárního ministra zahraničí Jana Masaryka. Spekulace o jeho smrti ani po této době neustávají.

Masarykovo mrtvé tělo bylo nalezeno 10. 3. 1948 na dlažbě Černínského paláce pod okny jeho služebního bytu. Zkomunizovaná Státní bezpečnost se rychle ujala vyšetřování a vyvodila závěr, že šlo o sebevraždu, aniž by se ,,zdržovala” důležitými detaily. Skoro to vypadalo, že StB chce úmyslně důležité stopy zakrýt. V roce 1968 se pak případ Masaryk znovu otevřel a došlo se v rámci vyšetřování k závěru, že Masaryk nejspíš spáchal sebevraždu, ale ,,ve hře” bylo i nešťastné vypadnutí z okna. To však bylo později vyvráceno. V 90. letech a na začátku nového tisíciletí se ujal případu Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, a ten se začal klonit k verzi násilné Masarykovy smrti.

Posléze tyto závěry potvrdil i odborník na problematiku biomechaniky Jiří Straus, který provedl vlastní vyšetřování a jednoznačně potvrdil, že Masarykův život skončil vraždou. Problém je to, že Straus byl před pěti lety odvolaný z Policejní akademie pro to, že jeho znalecké posudky v jiných případech obsahovaly závažné nedostatky. Proto musíme brát jeho vyšetřování v případu Masaryk s rezervou.

Pokud tedy vyloučíme verzi náhodného či nešťastného pádu z okna, která byla spolehlivě vyloučena, zbývají nám dvě možnosti – vražda, či sebevražda. Jaké faktory hrály pro verzi vraždy? Masaryk svým přátelům sděloval, že chce odjet na Západ za svou ,,femme fatale” Marcií Davenportovou. Mnozí historikové poukazují na to, že komunisté si nemohli dovolit, aby Masaryk informoval západní politiky o komunistických metodách a o komunistech samotných. Masaryk zkrátka věděl příliš mnoho. Proto jej nechali zavraždit buď komunisté, nebo sovětští agenti. To ostatně potvrdila i bývalá agentka NKVD Jelizaveta Paršinová.

Pro verzi sebevraždy pak hovoří jednak jeho duševní stav, který byl bezprostředně po únoru nesporně špatný s celou řadou výkyvů nálad a náhlých změn názorů. Masarykův tajemník A. Sum prohlásil, že je přesvědčen, že šlo o sebevraždu a poukázal na to, že po smrti ministra zahraničí byla nalezena v jeho pokoji otevřená bible s podtrženými verši. Masaryk si podle názorů jiných historiků po únoru 1948 uvědomil, že slouží jako demokratická ,,fasáda” novému režimu a několikrát prohlašoval, že jde s ,,lidem” a novou Gottwaldovou vládou si rád ,,zavládne”. Když si záhy uvědomil, že má svou popularitou přikrýt rodící se nedemokratický režim, usoudil v návalu duševní rozkolísanosti, že tuto roli již nechce hrát a raději ukončí svůj život.

Sebevražda také mohla být demonstrativní. 11. 3. 1948 totiž ,,osekaný” parlament, kde paradoxně bylo více nekomunistických politiků než komunistických, potvrdil ,,obrozenou” Gottwaldovu vládu, čímž se stvrdily radikální únorové změny, které Československo nasměrovaly k samovládě KSČ.

Masarykova smrt však pravděpodobně nebude nikdy objasněna bez toho, aniž by se otevřely bývalé sovětské archivy. K tomu se zatím Moskva nemá. A pokud Masaryk zemřel násilnou smrtí a možná rukou sovětského agenta, tak se neotevřou nikdy. Protože jaký zájem by mělo dnešní Rusko na tom, aby se svět dozvěděl, že jeho předchůdce dal zavraždit Jana Masaryka? Pochopitelně žádný.

Ať tak či onak, smrt populárního ,,Honzy” byla pro veřejnost šokem a zároveň uzavírala se smrtí Edvarda Beneše v září 1948 jednu éru. Komunistický režim ihned po únoru 1948 spustil nelítostnou mašinérii čistek na všech úrovních a začal se zbavovat skutečných i domnělých nepřátel, a to i ve vlastních řadách.

 

ZDROJ: securitymagazin.cz

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 3,84 out of 5)
Loading...