Je správné omezení výzkumu mRNA vakcín?

Robert F. Kennedy, Jr. se pustil do omezování výzkumu mRNA vakcín. Pochopitelně, ozývá se jekot, jakýže je strašlivý „antivaxer, a jak ničí zdravotnictví. Mají jeho kritikové pravdu?

mRNA „vakcíny“

Jak jsem ve svých textech opakovaně uvedl, nejsou mRNA žádnými vakcínami. Kvůli jejich nasazení změnila WHO zcela účelově definici vakcín, protože s normálními vakcínami nemají tyto prostředky naprosto nic společného. Ani co do složení, ani co do mechanismu účinku. Zcela jistě by se to nestalo, pokud by se do čela vedení této organizace nedostal marxistický ideolog bez medicínského vzdělání. Zlé jazyky dokonce tvrdí, že je veteránem marxistických partyzánských bojůvek, což je jistě vynikající kvalifikace na šéfování mezinárodní zdravotnické organizace a kompenzuje to absenci medicínského vzdělání.
mRNA tedy nemá s vakcínami prakticky nic společného a její označování za vakcínu je prachsprostá lež.

Faktem je, že plošné nasazení těchto prostředků vedlo snad k většímu počtu úmrtí než nemoc, proti níž údajně měly pomáhat. Něco takového je u klasických vakcín naprosto nepředstavitelné. Ta vůbec nejrizikovější, klasická vakcína proti vzteklině, vyráběná ze zvířecích mozků, má jednopromilovou úmrtnost a chrání před stoprocentně smrtící chorobou. To je prostě jiná třída než to, co nám vnucovali v  rámci „boje proti covid“.

Tyto prostředky nejsou s to ani zajistit, aby působily výlučně na cílovou tkáň (o tom jsem už také psal) a následky jejich aplikace jsou naprosto nepředvídatelné.

Lze se rovněž obávat, že tyto „vakcíny“ budou zabíjet ještě celá desetiletí, podobně jako radioaktivita z Černobylu.

Perspektiva

Nepochybuji o tom, že se tyto prostředky mohou časem stát velmi významným pomocníkem v boji proti infekcím, ale budou muset projít ještě velmi dlouhým vývojem a laděním (i odstraňováním) chyb, jichž mají naprosto nepřípustně mnoho. Musejí být také odladěny jejich dlouhodobé účinky, které zatím testovány vůbec nebyly. „Anticovidové vakcíny“ byly nasazovány snad jen po týdnech (či ani to ne) jakýchsi pochybných zkoušek, a výlučně na zvířatech s velmi odlišnou imunitou od člověka, jako jsou hlodavci. Něco podobného je zcela nepřípustné.

Musíme se prostě smířit s tím, že tyto prostředky musejí být perfektně odzkoušeny a musíme znát i jejich pozdní účinky, než budou moci být plošně nasazovány. Do té doby je možná přípustné jejich nasazování u pacientů se zhoubnými nádory a s infaustní prognózou, u nichž se opravdu nedá nic pokazit.

Aby bylo jasno, klasické vakcíny byly coby princip aplikovány někdy od konce 18. století a nejprve proti chorobám majícím smrtnost v desítkách procent (jako jsou ony pravé neštovice, jimiž to začalo) a jejich masívní nasazení nastalo až někdy v polovině 20. století, tedy prakticky po stopadesáti letech. Za tu dobu se skutečně dalo konstatovat, že nežádoucí účinky vakcín, založených na principu aktivace imunitního systému něčím podobným patogenu, jsou velmi malé a zanedbatelné z hlediska rizika chorob, proti nimž byly nasazovány.

Současný stav mRNA můžeme přirovnat k náčrtkům létajících prostředků v zápisnících renesančního génia Leonarda da Vinci, které by většinou mohly létat, pokud by měl jejich autor k dispozici moderní (alespoň 20. století) motory. A povinnou plošnou aplikaci těchto prostředků k rekonstrukci oněch létajících strojů, nasazováním lidí do nich a jejich shazováním (pochopitelně bez moderních motorů) z nějaké skály.

Ještě jeden aspekt

V USA se podle některých zdrojů podařilo rudým Demokratům ustanovit až 72 povinných očkování (asi se to bude stát od státu lišit, respektive toto číslo je nejspíš součtem všech očkování v USA, přičemž proti některým chorobám se neočkuje všude; v některých státech USA se očkuje i proti pravému moru, vzteklině, horečce dengue, žluté zimnici a očkuje se i proti mnoha encefalitidám). Je mi líto, u nás jsou, podle webu VZP, povinná tato očkování proti:záškrtu

• tetanu
• dávivému kašli
• invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b
• přenosné dětské obrně
• virové hepatitidě B (chrání i proti virové hepatitidě D a snižuje riziko rakoviny, vycházející z jaterních buněk)
• spalničkám
• zarděnkám (snižuje riziko poškození plodu v pozdějších těhotenstvích, při očkování chlapců i u jejich budoucích partnerek)
• příušnicím
• u rizikových dětí proti tuberkulóze

Přestože některá očkování musí být aplikována opakovaně a některá (dětská obrna) jsou rozdělena do dvou dílčích dávek, 72 aplikací se z toho nedá vydojit ani náhodou. Dokonce ani doporučeníhodná očkování proti klíšťovému zánětu mozku či lidskému papilomaviru (snižuje u dívek mj. riziko rakoviny děložního čípku, u chlapců snižuje riziko vzácnější rakoviny penisu), meningitidě nebo virové hepatitidě A (doporučeníhodné jednak při epidemii v okolí bydliště, jednak před cestou do „čuňatozemí“ okolo Středozemního moře, či zemí 3. světa, kde se dá chytnout velmi snadno; riziková je i konzumace mořských plodů v řadě přímořských států, i evropských) tento počet nedorovnají. Moc to nezvedne ani očkování proti chřipce s roční periodou.

Oněch 72 aplikací je jednoznačně výsledkem téměř neomezené síly farmaceutické lobby v USA, která vydělává i na naprosto zbytečných a obecně silně pochybných aplikacích kde čeho. Je naprosto správné, a je to i v zájmu občanů USA, aby jejich očkovací schéma bylo zrevidováno a pochybné položky (jichž bude naprostá většina) byly odstraněny (např. proti pravému moru by asi stačilo očkovat v oblastech, kde se vyskytuje, tedy ne např. v celém státě). Bez ohledu na to, že to povede třeba i k propouštění ve farmaceutických firmách.

To, že nová US administrativa drsně zredukovala „výzkum pro výzkum“ na poli mRNA „vakcín“, není projevem nějakého „antivaxerství“, ale jednoznačně zdravého rozumu. Tyto prostředky potřebují ještě velice dlouhý základní výzkum, zejména na téma, jak eliminovat negativní dopady na zdraví, které se projevily při „vakcinaci“ proti covid. Musí být zajištěno, že nebudou atakovat jiné buňky, než žádoucí cílové buňky imunitního aparátu, a nebudou tedy vyvolávat záněty srdečného svalu, vazivového aparátu, záněty mozku a míchy ani neplodnost (o dalších známých komplikacích nemluvě). Pochopitelně, ani další negativní dopady, o nichž zatím nevíme. To je záležitost mnohem levnějšího základního výzkumu, než na jaký byly finance skrečovány. Ten bude muset běžet spíš desetiletí než jen léta. A měl by být vyvázán z vlivu farmaceutických firem.