Jak si Karel Kryl naplanoval svuj konec …

A tak sem si pustil kazetu, keru sem si nahraval ze Svobodky po prosincu 88, kdy bolševik přestal fejkňusove radyjo rušit a otevřel sem si knižku “Karel mezi námi”, keru napsal Pavel Foltýn a keru vydal gorolsky nakladatel Broňa Ondraszek v nakladatelstvi Beskydy.

A mezi mnoha nikdy nepublikovanyma fotkama a dokumentama sem našel Karluv dopis Pavlovi, z kereho tak trochu mrazi. Rukopis mate niže, tady je přepis textu:

(…) Jinak jsem se rozhodl pokračovat zvolna ještě 11 měsíců, pak hodlám v Těžku-slovensku zakončit všechno, co bylo. Nevím, jestli to do té doby zvládnu, ale snažím se o uzávěrku.

Lid je totiž spokojen s tím, že může brblat v putyce, zloději jsou spokojeni s tím, že není právo, vláda a posranci s kšeftováním a Západ ze zlevněného výprodeje.

A Slovač? Ani nemluvím.

Tvůj Karel

Dopis byl napsany v dubnu 1993. O 11 měsicu později, 3. března 1994 Karel tak, jak si to naplanoval, zakončil všechno, co bylo.

WIKI: Karel Kryl zemřel náhle a zcela nečekaně na srdeční příhodu v Mnichově ve věku nedožitých 50 let; Dokument České televize Příběhy slavných: Občan Karel Kryl uvedl omylem za místo úmrtí Pasov. Zádušní mši celebroval jeho přítel arciopat benediktínského Kláštera břevnovského Jan Anastáz Opasek v klášterním kostele sv. Markéty v Praze. Mnoho lidí se nedostalo dovnitř, přesto se před klášterem sešlo přibližně čtyři tisíce osob. Účast politické reprezentace byla minimální. Ivan Martin Jirous se k tomu vyjádřil slovy: „Nasralo mě, že mu nebyl Havel ani na pohřbu, když na Hradě přijímá takový kreatury jako Jacksona!“ Jediný vyslaný reprezentant Hradu Ivan Medek při projevu prohlásil: „…Karel se mýlil, když se domníval, že ti, které kritizoval, ho pro to nemají rádi,“ načež se z publika ozvalo několik výkřiků: „Lžete!