Jak se na Východ pumpuje demokracie
LUBOMÍR VYLÍČIL
Předevčírem se jeden z prominentních běloruských disidentů, Roman Protasevič, dopustil osudové chyby. Usedl do letadla, které mířilo z Řecka do Litvy přes vzdušný prostor země, se kterou je jaksi na štíru. Jak to dopadlo, je všeobecně známo. Protasevič sedí v Minsku a zřejmě tam ještě dlouho sedět bude.
Na jeho příkladu si můžeme ukázat, jakými metodami se dnes provádí tak zvané „demokratické změny režimu”. Představme si mladého, šestadvacetiletého muže, který se svého času v Bělorusku pokoušel o studia žurnalistiky. Neúspěšně. Možná i proto, že více než studiu paragrafů se věnoval „občanskému aktivismu”. Protirežimnímu, prozápadnímu. Proč a zač, to ví jen on.
Když mu doma začala hořet půda pod nohama, odebral se prozíravě do ciziny. Na Západ, do EU. Ale oficiálním, úředně uznaným nepřítelem své země, se stal až loni. Bylo to po presidentských volbách, ve kterých opět zvítězil Lukašenko a které západní země prohlásily za zmanipulované. Vzápětí po vyhlášení výsledků propukly v Minsku Západem podporované nepokoje. Roman Protasevič, tou dobou v Polsku, založil na sociální síti Telegram kanál Nexta. Spolu s přítelem, dvaadvacetiletým Stěpanem Světlovem. Prostřednictvím služby Telegram obešli částečnou cenzuru a blokaci sítí v Bělorusku a usilovně popichovali lidi k dalším a dalším protestům.
K pochopení, jak státotvornou a bytostně demokratickou pozici oba mladíci zastávali, poslouží pár ukázek. Hned první den protestů přinesl jejich kanál Nexta „radostnou zprávu”, že „Lidé bijí pořádkovou policii”. Mladí opozičníci z Nexty nazývali běloruské policisty „fašisté”, „bastardi”, „lukašistická spodina” a vyzývali občany aby „upálili policajty”. Podobně, jako to svého času činilo jiné mírové hnutí: BLM v Americe.
Růst popularity jejich Nexty byl ohromující. Za prvních 10 dnů vzrostl z několika stovek tisíc sledujících na 2,1 milionu abonentů. Částečně i kvůli tomu, že v Bělorusku byl napůl zablokován internet a lidé se pídili po zprávách. Zejména po takových, které režim nepouštěl do médií. Nexta jejich potřebě vycházela vstříc a publikovala stovky a stovky zpráv od „zpravodajů”, tedy spřátelených aktivistů z míst protestů.
Jak vlastně takový informační mega-kanál, typu Nexta, funguje? To byste nevěřili. Celý tým Nexty sestává jen ze čtyř lidí. Projekt vede jeho zakladatel Stepan Putylo a jeho kamarád, šéfredaktor Roman Protasevič. Oba žijí v Polsku, kde požádali o politický azyl. Další dva lidé s nimi spolupracují anonymně. Jeden z nich, pod smyšleným jménem Maxim, nedávno trochu poodhalil roušku nad fungováním a metodami běloruské opozice.
[ad#article_et21]
Jejím mozkem je prý skupina cca 20–30 lidí, kteří spolu chatují o metodách boje a navzájem se inspirují v nápadech, jak by se ještě dal znepříjemnit život oficiálním běloruským úřadům Poté tyto „nápady” distribuují po různých sítích. Takových, jako je třeba Nexta. „Je to nový druh revoluce. Není třeba, aby charismatičtí řečníci přednášeli projevy, není třeba flotily autobusů, které by svážely davy na symbolická místa. Zpráva je vyslána milionům smartphonů a masám stačí jen vyjít ze dveří a naplnit ulice..”
Moderní revolucionáři přiznávají, že ne všichni lidé jsou neustále na příjmu. Ale že proto mají v zemi určité skupiny, řekněme profi-aktivistů, které na příjmu jsou. Pořád. A ti příslušnou zprávu ihned multiplikují a přeposílají tisícům adresátů. Otázka „kdo jsou tito profi-aktivisté”, je základní otázkou fungování systému tzv. demokracie.
V případě „revolucionářů” je to vcelku jasné. Jde vesměs o mladé, nedostudované lidi, žijící v cizině, kteří v zásadě nic užitečného neumějí. Nicméně i oni mají své potřeby, zájmy, životy a musejí tak být z něčeho živi. Navíc pokud možno i na slušné úrovni, aby se nezačali ohlížet po jiném, lépe placeném místě. Anebo ještě hůř, aby nezačali mluvit… U opozičních Bělorusů v zahraničí tyhle otázky řeší organizace Belarusian democracy movement. I Wikipedie přiznává, že se jedná o průtokovou organizaci, skrze níž směřují k „disidentům” peníze Evropské komise, NATO a pak další prachy ze států EU, jmenovitě od Polska, Estonska, Litvy, Lotyšska… a České republiky.
Ale co ti aktivisté přímo v Bělorusku? Náznak, odkud vítr fouká, může dát nedávné vyhoštění české neziskovky Centrum pro občanskou společnost z Ruska. Šéf Komise Státní dumy k prošetření vměšování zahraničních států do vnitřních záležitostí Ruské federace, Vasilij Piskarev, k případu uvedl, že neziskovka organizovala zapojení školáků a studentů do nezákonných akcí v Rusku a v Bělorusku.
Není to první, z Východu vyhozená, česká neziskovka. Loni takhle vyrazili dveře s Pánkovým Člověkem v tísni. Z velice podobných důvodů. Amerických a Eurounijních spolků už vylili okolo deseti. Ale dalších, podobných neziskovek západního původu a financování, je v Rusku i Bělorusku nepočítaně. To jsou ony skuliny, jimiž na Východ prosakuje „demokracie.”
Člověk by mávl rukou. Že je to Východ, jejich problémy a jejich boj. Ale nahlédnutí do systému organizace nepokojů, do metodiky organizování nátlaku a na způsoby ovlivňování situace v Bělorusku, klade nepříjemné otázky. Jaká je vlastně úloha „našich” neziskovek? Zejména těch, co přijímají peníze od EU, Norských fondů, Sorosova OSF. Jak to, že mají takové slovo? Jak to, že jsou jejich lidé prakticky nedotknutelní a nekritizovatelní?
Ostatně, co vás napadne při slovech „aktivista”, „neziskovka”, nebo „lidskoprávní organizace? Jaký pocit se vás zmocní, při zaslechnutí těchto pojmů, po zkušenosti dvou desetiletí evropské, liberální demokracie?
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.
Příspěvky za měsíc květen 2022:
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Silvia Ambrogini 250,- Kč, Vladimír Kudrna 1000,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Anonym 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Miroslav Andreska 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Hana Válková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč
Celkem za měsíc: 4 750,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
(37 votes, average: 4,54 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Česká vláda a rozpálená kamna
LADISLAV JAKL Česká vláda včera podle předpokladů ustála v Poslanecké sněmovně hlasování o nedůvěře. Přísně vzato, on se termín „důvěra“
Středula na Hrad
IVAN BEDNÁŘ Odboráři se na sjezd Konfederace odborových svazů sešli o víkendu symbolicky v „železném srdci republiky.“ V Ostravě.