Ilegální migrace – jsme připraveni?

Z hlavních médií se může zdát, jako by problém s ilegální masovou migrací pominul, čísla však ukazují opak. Napětí na hranicích stoupá a bezpečnostní hrozby pro Evropu rostou. Je naivní si myslet, že Česku jako součásti Schengenu a Brnu, které je od Vídně vzdálené jen 90 minut jízdy, se problémy vyhnou. Ptejme se všech, kteří se zabývají migrací a bezpečnostními dopady, jak jsme na ně připraveni. Zatím nabízím pár zahraničních aktualit z poslední doby.

Řecko a Bulharsko se chystají na migrační vlnu

Očekávaná migrační vlna z Afghánistánu urychluje opatření hned v několika zemích. Bulharsko poslalo v srpnu na své hranice s Řeckem a Tureckem až 700 vojáků poté, co zadrželo větší počet Afghánců, kteří se chtěli dostat do země. Řecko plánuje zpřísnění azylového zákona. Novela má zjednodušit policii vydat příkaz k deportaci migrantů, kteří byli zadrženi při nelegálním vstupu na řecké území a nežádají o azyl v Řecku. Policie je může zadržet do doby deportace, pokud podle ní představují nebezpečí pro veřejný pořádek nebo pokud hrozí útěk. Na hranici s Tureckem nechala vláda postavit 40 km dlouhý plot a nainstalovat nový sledovací systém.

Do EU se vracejí deportovaní zločinci

Podle německého ministra vnitra má až 5 milionů lidí opustit Afghánistán a dostat se do Evropy, což by naprosto zastínilo předchozí migrační krizi z roku 2015. Od té doby požádalo o azyl v EU asi 570 000 Afghánců, téměř výhradně mladí muži. V roce 2020 byl Afghánistán po Sýrii druhým největším zdrojem žadatelů o azyl v EU. Afghánští muži byli v posledních letech zodpovědní za stovky, možná tisíce, sexuálních útoků na evropské ženy a dívky.

Mezitím se do Německa evakuačními lety vrátili zločinci včetně násilníků a obchodníků s drogami, kteří již byli do Afghánistánu deportováni, a po svém příletu okamžitě podali nové žádosti o azyl. Na německo-polskou hranici přichází v těchto dnech až 1000 migrantů denně, počet pokusů o nelegální překročení hranic v Maďarsku stoupl oproti loňsku z průměrných 97 na 319 denně.

Rakousko řeklo už dost

V posledních letech přijal náš jižní soused přes 40 000 Afghánců a kancléř Kurz další již odmítl. „Všeobecný zákaz deportací je jedním z motorů ilegální migrace. Zákaz deportací podporuje pouze bezohledné a cynické podnikání pašeráků a tím i organizovaný zločin.“ Tvrdou linii vlády podporují téměř tři čtvrtiny občanů. „Právo na azyl nesmí být nadále, jako dosud, trojským koněm masové, nekontrolované a vnucené imigrace, islamismu, a v některých případech dokonce i terorismu.”

Francie přitvrzuje proti politickému islámu

Smrt středoškolského učitele Samuela Patyho, jehož zavraždil muslimský mladík kvůli karikaturám Mohameda, které pedagog použil při výkladu o svobodě slova, a jen o týden pozdější útok v Nice se třemi mrtvými přispěly k tvrdšímu postupu francouzské vlády. Francouzské úřady začaly prověřovat mešity, v nichž mají podezření na radikální výklad islámu. Asi tři stovky imámů z Turecka a zemí Maghrebu chtějí během nadcházejících čtyř let vykázat ze země.

Projevům radikalizace muslimů se má věnovat pozornost už od základních škol. Školní inspekce poukázala na to, že na dvorech některých institucí hrají děti hry spojené se stínáním hlav. „Jsou čtvrti, kde se úřady ani neodvažují kontrolovat některé instituce, což výrazně komplikuje práci policie.“

Ve znění tzv. Charty republikánských hodnot mělo být zakotveno odmítnutí politického islámu i jakéhokoliv zahraničního vměšování. Měla vzniknout Národní rada imámů. kteří by museli mít oficiální akreditaci. Tu by získali až poté, co prokážou kvalifikaci včetně plynné francouzštiny a zavážou se k dodržování charty.

V únoru schválený zákon doznal nakonec řady změn, nicméně dává státu větší kontrolu nad mešitami a náboženskými organizacemi. Důležité jsou především možnost výběru imámů a kontrola nad penězi, které přicházejí ze zahraničí. Ale i francouzské financování chtějí podrobit přísnějšímu dohledu. „Muslimské obce to někdy zaměňovaly a vydávaly se za občanské asociace, ve skutečnosti ale sloužily náboženství. Peníze tak šly pak do náboženství a ne do občanských zájmových aktivit.“

Zákon je také nástrojem boje proti polygamii, vynuceným sňatkům a zakazuje používání certifikátů panenství. Francouzské děti od 3 do 16 let mají povinnost fyzicky navštěvovat vzdělávací zařízení. Veřejná koupaliště nesmějí segregovat podle pohlaví a strava ve školních jídelnách by se neměla přizpůsobovat islámským požadavkům na halal jídlo. Pro zájemce o podrobnosti doporučuji videozáznam debaty s naším bývalým velvyslancem v Paříži.

Jak jsme připraveni my?

Arabista a vládní poradce Petr Pelikán nevaruje před teroristy mezi zuboženými válečnými uprchlíky. Teroristé v Evropě rostou podle něho spíš z frustrovaných imigrantů, kteří se nechtějí nebo neumějí asimilovat. “Když přijde osoba, která nemá žádnou doložitelnou identitu, tak nezůstane v detenci déle než několik měsíců a nakonec ji stejně pustí na území státu. Nedokážeme tyto lidi vyhošťovat a v důsledku toho zůstávají v Evropě (Pelikán odhaduje jejich počet na minimálně statisíce). EU se je snaží legalizovat, takže v řadě zemí po určité době dostávají nějaký pobytový titul (strpění, dočasný nebo trvalý pobyt).”

ČR je také součástí Schengenu a je nejvyšší čas začít řešit, jak se dopadům masové migrace z kulturně odlišných civilizačních okruhů bránit v gesci města a kraje. Zatím jsem o tom ve strategických dokumentech imigračních struktur nečetl ani řádku.

• Vlastimil Veselý