Idioti ve vysokých postech

Včera jsem se krátce dotkl podle mého té největší příčiny všech našich problémů poslední doby. Totiž toho, že se neodehrává žádné spiknutí elit a Kalergiho plánů, ale prostě jenom na vysokých postech v celé západní společnosti sedí nekompetentní idioti. Kteří se tam dostali díky tomu, že že si před třiceti lety poměrně chytří lidé řekli, že náš Západ má nastavené tak dokonalé řízení, že klidně můžeme mít ve vedení i blbečky chudé duchem. Neviditelná ruka trhu to totiž vyřeší sama. 

Takhle to přece říkal Klaus ne? A nejen on, to říkali všichni ti velcí průmysloví baroni ze Západu. Tohle říkali šéfové těch největších firem. Nechte firmy na pokoji, tržní síly vyřeší všechno, bohatství prokape až dolů a nějací ministři…ti jsou tu jen do počtu, aby to nevypadalo jako dickensovský kapitalismus. Podívejte se na staré televizní noviny z roku 1995. Tam přesně tohle uslyšíte.  Tohle se obhajovalo i po hospodách, na tomhle jsem se já začínal profilovat v politických debatách. Neviditelná ruka trhu, světová obchodní organizace, nezávislá centrální banka… to byly ty správné recepty. Kapitalismus bez přívlastků. Tohle nebylo jen u nás. My to jen převzali. Tohle byl celý Západ. Že prezident někde pígluje stážistku, že se do důležité fukce dostává nevzdělaný blb, co si plete Česko s Čečenskem a kdo vlastně ani neví, kde je Afghanistán, to přece nevadí. Máme tu volný trh, ten takové drobné nedostatky v charakteru a kompetenci hravě vyrovná.  

Tenkrát, když s tímhle konceptem přišli, tak právě končila studená válka. Ta vysloveně všechny nutila, aby měli všude kompetentní lidi. A když pak přišli první profesionální blbečci, tak se dlouho nic nedělo. Pod ředitelem pošty dosazeném politickou tlačenkou, jehož jediná kvalifikace bylo podkuřování premiérovi,  seděli ještě dva náměstci, co se poštou zabývali celý život. On se jich samozřejmě brzy zbavil a dosadil si další dva profesionální intrikány co zase podkuřovali jemu. Ale pod nimi seděli ředitelé sekcí, kteří to také dělali celý život. Oni se jich také postupně zbavili, et cetera, et cetera… 

No a dnes – o třicet let dál – už sedí nekompetentní pitomci ve všech řídících složkách odshora až dolů. 

Pozor – když mluvím o nekompetentních idiotech, tak netvrdím, že nejsou inteligentní. Naopak. Jsou velmi inteligentní. A zpravidla umějí i perfektně anglicky. Ale o svém postu nevědí vůbec nic. Ve škole je naučili řídit vztahy. Jsou profesionálními intrikány. Umějí podkuřovat, umějí vyhrožovat, umějí přesně to, co uměla šlechta na dvoře Ludvíka XVI. A díky tomu jsou povyšováni i za své neúspěchy. Zároveň jsou jedno bratrstvo, protože přesně z bratrství žijí a tomu se učili. Skandály sice vypukají, ale tihle jimi vůbec nejsou ohroženi. Jejich kvalifikace je v tom, že vždycky použijí ty správné nástroje, aby se udrželi ve funkci. Vedou ocelárnu, ale netuší jak funguje vysoká pec nebo konvertor. Vedou teplárny, ale vůbec netuší, jak funguje kotel. Vedou energetický gigant, ale vůbec netuší, jak se z uhlí dělá elektřina. Ještě si tak umějí přečíst účetní položky. 

A neviditelná ruka trhu zatím dělala tu špinavou práci na kterou oni neměli čas.  Tím jedním jediným receptem – osekat lidi, osekat náklady, zvýšit zisky na úkor kvality, funkčnosti, trvanlivosti….  Ti nahoře se mezitím zbavovali jakékoliv schopné konkurence jak v podnicích tak ve státní správě a dokonce i v politických stranách. A protože nikdo už ničemu nerozuměl, tak si ten trh zbožštili. Trh je vším, trhu se musí cokoliv obětovat (cokoliv tam dole, ne jejich majetky a zájmy). Z dobrého sluhy se postupně stal zlý pán. 

Zatímco v Číně (i v Rusku) pochopili, že trh je dobrý nástroj, že v rukou chytrých a kompetentních lidí umožňuje neuvěřitelné věci, na Západě se trh stal molochem. Zlatou sochou. Oltářem. V Číně pochopili, že trh a měna jsou dobré měřítko ekonomiky, že nejjednodušší kontrola je kontrola juanem a že všechny ty tržní nástroje jsou jen nástroje, které je tu a tam nutné odložit. U nás už s tímto nástrojem vlastně nikdo zacházet nesmí. Na to je příliš svatý. 

 Ne, fakt to Klaus Schwab nemá v rukou. I když si on sám možná myslí, že má a že o něčem rozhoduje.  Je mi líto, ale v rukou to má Čína. Protože díky dovednému použití tržních nástrojů už má pod palcem téměř všechna strategická odvětví. Včera jsem to psal – koupili si takřka všechny světové producenty pesticidů… a divili bychom se, kolik dalších oborů se rozvíjí už jen díky čínskému kapitálu. Ty poslední evropské velké peníze tečou ve velkém do Ruska bez ohledu na politické proklamace. A Litva pěkně bude s Čínou normalizovat vztahy, protože jim to Němci poručili. A žádná novinářský křik na tom nic nezmění. Včera jsem se doslechl, že jakýsi čínská firma právě spustila malý modulární reaktor chlazený heliem. To bude prča, až se ukáže, že důsledky grýndýlu jsou docela jednoduše řešitelné – ale jen čínským reaktorem. Ale to už bude většina Kolářů a Džamil dávno v Bohnicích (nebo v ujgurských převýchovných táborech), a tak nás nebudou oblažovat řečičkami o nebezpečí čínského vlivu. 

Protiruské sankce obcházel každý, kdo měl trochu kuráže. To je vůbec symptom celého Západu. Už dávno tu nehrajeme společnou hru. To jen se najdou asertivní a schopní jednotlivci, kteří tu něco vybudují a udrží a zpravidla jsou u toho jednou nohou v kriminále.  Ale i ten nejschopnější podnikatel musí srazit podpatky před blbci ve státní správě a neziskovkách. Podívejte na Volkswagen… taková firma to byla, kdysi si dupli a v Berlíně se z toho vláda posrala. Dneska stojí v uctivém předklonu a všechny jejich plány jsou plány o krachu.

To že tu máme erupci debility, to neznamená, že tu nejsou i chytří a schopní lidé. Ale už to není celospolečenský jev. Každý sám za sebe. Státní zájem neexistuje. Jen zájem jednotlivců. Každý den přibývá intrikánů a ubývá odborníků. Schopný podnikatel/investor/továrník dnes přichází o příležitosti ne kvůli nedostatku peněz, nedostatku surovin nebo nedostatku energie. Přichází o příležitosti díky fatálnímu nedostatku schopných lidí. A zároveň si všichni pozvolna zvykáme na svět plný nefungujících věcí, neschopných opravářů, automechaniků co umějí jen napíchnout diagnostiku, stále horších doktorů a nedostatkových zubařů… Co by za to dnešní investor dal, kdyby měl k dispozici lidi z roku 1990… 

Dnešní doba je fakt hybridní a proto platí i tento protimluv. Že tu existují lidé vybaveni mocnými nástroji, rozhodují o budoucnosti, házejí stamiliardami, tisknou peníze podle nálady, škrtem pera zavírají funkční provozy, ničí ekonomiku jako celek, ničí vztahy s jinými zeměmi… a zároveň jsou to idioti na jejichž aroganci všichni doplatíme.  Na jedné straně jsou všechny posty zamořeny intrikánskými šmejdy, ale na druhé straně – i když o tom víme, neumíme se jich zbavit.

Jsou nekompetentní jak Ludvíkova šlechta, ale projeví se to až útokem na Bastilu. Jejich zbabělost, hloupost, aroganci a neschopnost odhalila až první kulka co jim letěla kolem hlavy. Žádný francouzský revolucionář se mezi ně nedostal a nezačal je vytlačovat z Ludvíkova okolí. Žádný revoluční výbor neobsadil žádný vysoký post v Ludvíkově aparátu. Ukázalo se to, až lid dostal odvahu. Pak se to najednou sesypalo jak hrad z písku. Bundesvér je papírově silný, ale nejdřív by se musel někdo osmělit a zaútočit, aby se zjistilo, že FlintenUschi zničila německý vérmacht víc než Žukov s Koněvem dohromady. 

I u nás všechny ty budovy, paláce a skleněné centrály vypadají silně a mocně. Ale jen do chvíle, než první jednotka domobrany (nebo mafie) vykopne dveře. 

Dám vám pár příkladů.  Skoro každý den vyplave nový skandál, jak ministerstvo neumí zadat IT zakázku. Člověk má pocit, že to dělají schválně aby si mohli nahrabat. Není to tak. Prostě to podepisují blbečci, kteří o IT nic nevědí a místo aby věřili ajťákům, tak věří jiným kamarádům blbcům, kteří jim tvrdí, že je všechno v pořádku. Krást se dá i tak, aby se nic nezjistilo.  Fakt není nutné kvůli tomu podepisovat tak okatě nevýhodné smlouvy, že si jich všimne i tupý český novinář.  Pokud děláte něco za miliony peněz, je strašně snadné si zařídit, aby nějaké procentíčko zbylo a nedalo se odhalit pitomým porovnáním účtů. 

Každý den vidíte, že celý pokrok posledních třiceti let uměl jen dvě věci – půjčit si peníze a ořezat pracovníky. Peníze natisknout a hýbat úrokovou sazbou. Lidi vyhodit  a udělat cokoliv, aby to ještě fungovalo. A zavírat oči před tím, že jednou se může něco podělat a pak prostě nebudou lidi aby to spravili. 

Jiné nástroje vidíte jen v Rusku nebo Číně.  U nás je to pořád stejné. Já Babiše považuju za schopného podnikatele, který se vyzná ve svém byznysu. Ale v té státní správě také neudělal prakticky nic jiného  než  účetní bilanci. Jiné nástroje nemá v rukou a nijak si je nemůže vytvořit. A má k čemukoliv tolik překážek, že se do ničeho vlastně nemá cenu pouštět. 

Kdypak jste naposled slyšeli, že by nějaká Leyenová mluvila o tom, jak se postaví nový železniční uzel, jak se postaví nový přístav, jak vytvoříme chytrou elektrickou síť. Mluví jen o penězích. Že se do něčeho nalijí miliardy. Ostatně jak by o něčem takovém vůbec mohla mluvit? Během tří minut by se ukázalo, že má znalosti jako Kateřina Biomasa. Ale uměla skvěle lézt Merkelové do řiti. Uměla jí říkat co se Angele líbilo, zároveň svým chováním nikdy neukázala ani stín neloajality, nikdy nezavdala Angele pocit ohrožení. 

Ono je to svým způsobem jednoduché. Stačí být neschopnější než váš šéf.  Pak pod ním budete vegetit a až jednou odejde do důchodu, přijdete na jeho místo. A když se postaráte, aby vaši podřízení byli neschopnější než vy, nikdo vás nesesadí a strávíte pracovní kariéru tím, že se budete podílet na ničení civilizace a vydávat to za tržní opatření. 

Nebo si vemte ty Majdany. Nejlíp se to povedlo na Ukrajině. To ještě Putin nevěděl, co ho čeká. Ale rychle se tam v Rusku poučili, rychle si zpracovali informace a od té doby se to už nějak nedaří. A každý další pokus je čím dál větší komedie pro nás nezúčastněné a větší tragédie pro tamní prozápadní umírněné lidojedy. 

Vrchol debility zatím ukázali němečtí Zelení. Už jsou nejen proti uhlí, proti jádru a proti plynu. Už jsou i proti větrníkům. Vsadím se, že nikdo z jejich představitelů a analytiků nikdy neslyšel o tom, že stabilita sítě závisí především na tom, že výroba i spotřeba musejí být vzájemně ve shodě. Že prostě nejde zařídit, aby všichni zapnuli pračky, když zrovna začne foukat vítr a vypnou je, když foukat přestane. A že může foukat jak chce, ale síť stejně spadne, když se stejné chvíli nebude odběr. 

Tohle má také exponenciální vývoj. Dlouho nic, pak ještě déle jen malé kapičky problémů… a pak se to  najednou utrhne a už se to nedá zastavit. Najednou koukáte, že vám z Egypta vozí močovinu, že Čína vlastní všechny kapacity na výrobu pesticidů, že musíte od těch zlých diktátorů vozit i blbé roušky a injekce. A víte co zjistíme dál? Že všechny ty naše dluhy také patří Číňanovi. Že to všechno dlužíme jim… jinými slovy, že jim patříme. Ono je to tak možná už teď. Možná už dávno nepatříme Německu a EU. Vlastně je klidně možné, že jednou EU padne a my to ani nepoznáme, protože v těch šéfovských kancelářích už budou sedět žlutí hoši. Že prostě jednoho dne jen přejmenují ty podniky, zavedou čínskou pracovní dobu, zatknou všechny novináře, Vystrčil bude veřejně popraven na Spartě, ale jinak se nepohne ani lísteček. 

Já mám velkou fantazii.  Ale tohle není žádné spiknutí západních elit. To je jen obyčejná starost dávných tatínků dobře zabezpečit své rozmazlené fracky pomocí pouček o kapitalistickém volném trhu. A ani tihle taťkové si nedovedli představit, že jejich děti tu blbost rozvinou do tak neuvěřitelných rozměrů. Že za pár let budou všechny ty tržní nástroje na houby. Že zbožštění trhu a volání po tržních silách zdegeneruje v přesný opak – ve svět kde chudí dotují bohatým, kde se tisknou peníze dle libovůle, kde se i globální koncern posere před ojroúředníky. 

Ale tohle všechno se ukáže, až padne Bastila. Teď ještě celá ta šlechta vypadá mocně. Ale počkejte až se potkají se skutečně naštvanou revolucí. Počkejte až se potkají s prvním odhodlaným Napoleonem, který bude mít všechny své maršály povýšené za statečnost a schopnosti, nikoliv za  líbání řiti.