Hledání nové strategie. Co Západ publikuje o dalších akcích Ukrajiny během války

Četné texty v západních médiích, že ukrajinská ofenzíva nebude úspěšná, jsou již v Rusku interpretovány jako skutečnost, že „Západ začal připravovat půdu pro odstranění ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského“.

Ale jak se zdá, smysl a důvod těchto diskusí na  Západě je jiný.

Ten dospěl k závěru, že předchozí strategie, počítající s rychlým strategickým úspěchem ukrajinských ozbrojených sil na jižní frontě s přístupem k Azovskému moři a hranicím s Krymem, nefungovala. Proto je nutné vyvinout novou strategii, o které se vlastně nyní diskutuje v médiích.

Teoreticky existují tři možnosti.

První je zahájit jednání s Kremlem a zmrazit válku podél současné frontové linie. Pravděpodobnost, že Západ nakonec k této možnosti dospěje, není nulová. Je mnoho příznivců brzkého konce války. Většina současných politických elit je ale stále proti ústupkům vůči Ruské federaci.

Druhým je urychlit a zvýšit dodávky zbraní a připravit ukrajinskou armádu na novou ofenzívu v příštím roce. V naději, že po obdržení stíhaček a raket dlouhého doletu bude úspěšnější.

Třetím je snížit intenzitu nepřátelství ze strany ukrajinské armády a připravit se na dlouhou opotřebovací válku. Tedy de facto zmrazení války, ale bez formálního příměří.

Řada médií již na Západě podporuje  druhý přístup.

Tento koncept byl nejjasněji formulován v článku The Economist .

Publikace vyzývá Ukrajinu a její západní spojence, aby přehodnotili svůj přístup k válce.

„Ukrajina i její západní příznivci začínají chápat, že to bude vyčerpávající opotřebovací válka. Ale Ukrajina bohužel na ni ještě není připravena a ani její západní partneři. Stále se soustředí na protiofenzívu. Potřebují přehodnotit ukrajinskou vojenskou strategii a způsob, jakým je řízena její ekonomika. Spíše než směřování k „vítězství“ a následnému zotavení by mělo být cílem zajistit, aby Ukrajina měla výdrž vést dlouhou válku a mohla navzdory ní prosperovat.

The Economist navrhuje:

• provést vojenskou „rekalibraci“ – začít „racionálně využívat zdroje a měnit pravidla hry“ tváří v tvář nedostatku živé síly. Tedy jinými slovy zastavit aktivní útočné akce;
• zvýšit odolnost Ukrajiny zavedením údržby poškozeného vybavení, pravidelných dodávek munice a vojenského výcviku a posílením protivzdušné obrany;
• provést ekonomickou rekalibraci – „méně bombastické plány na poválečnou rekonstrukci a větší důraz na zvýšení produkce a kapitálových výdajů nyní“. Je nutné přejít od závislosti na zahraniční pomoci k přilákání investic. To vyžaduje bezpečnost, ekonomické reformy, boj proti korupci a snadné podnikání.

Všimněme si, že tyto argumenty mají jistou logiku. Ukrajina bude schopna odolat dlouhé válce pouze tehdy, pokud se na územích, kde nedochází k žádným nepřátelským akcím, obnoví víceméně normální život a ekonomika. Tedy přibližně tak, jak to bylo během a po začátku války na Donbasu v letech 2014-2015.

Jsou tu ale i podstatné rozdíly.

Za prvé, aktivní fáze nepřátelství na Donbasu skončila uzavřením minských dohod a příměří, jehož možnost The Economist odmítá.

Za druhé, frontová linie a socioekonomické důsledky války jsou nyní nezměrně větší. V celé zemi probíhají útoky, značná část obyvatel Ukrajinu opustila. Branci prchají před mobilizací do zahraničí nebo se skrývají doma. A je těžké pochopit, jak se v takových podmínkách dá mluvit o normalizaci ekonomiky, přilákání investic a dalších věcech, o kterých The Economist píše. To vše je stěží možné bez příměří a zastavení nepřátelství.

Také v samotném Kyjevě se zatím zjevně s výzvami k přehodnocení přístupů zachází poněkud chladně. Jak vyplývá z prohlášení vojensko-politického vedení Ukrajiny, hodlá pokračovat v útočných vojenských operacích. Alespoň zatím bude dostatek lidských zdrojů a zbraní.

Již dříve The New York Times zveřejnil další pesimistické hodnocení aktuálních výsledků ukrajinské ofenzívy .

Americký generál Mark Milley zároveň oznámil pokračování ofenzivy ukrajinských ozbrojených sil v zimě .

ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

Půjdu ještě  dále  než  redakce  Strany.ua. Až  do teď  jsem držel The  Economist  za  velmi  příčetný a  kompetentní zdroj. Nicméně  tentokráte  se nestačím divit.Takže  zcela  nesoběstačná a  uměle  při životě  držená  Ukrajina  má  vedle  vedení, přirozeně  vítězné, války  proti  Rusku ještě pustit  do obnovy  země. Jednak svými  jednak zahraničními investicemi?  Při masivních  lidských bojových ztrátách a  ještě  větších migračních?  Umím si představit zahraniční investory,  kteří  skupují, zejména  v západní části  Ukrajiny  černozem, pokud  ještě nějaká ke  koupi vůbec  je. Ale postavit tam  fabriku na cokoliv?  O  čem se  to bavíme?

A že  vedení Ukrajiny  hodlá  válčit  dál? A  co mu asi tak zbývá jiného,  když  slíbilo vítězství a  vyhnání  všech  Rusů. Každý jiný  stav  skončí  obrovským výbuchem nespokojenosti a nejspíš  i likvidací  hlavních slibovačů!

A  Západ  sám?  Ten  si  doslova  a do písmene  naskočil  sám, s vidinou zašlapání  Ruska  na  pověstného tygra,  z něhož  nyní nelze  slézt, protože  tygr toho, kdo seskočí, okamžitě  sežere!  I pro Západ  existuje  už jen  jedno dobré  řešení – porážka  Ruska.   Všechno ostatní je  špatně.  Nějaká Ukrajina  nikoho už dneska  netrápí. Tak jako  přestal trápit Afghanistan.  Ale  jde  o to, že  Západ  celou svou prestiž, vážnost a  sílu vrhnul  na  ukrajinskou  misku. A pokud  ta nepřeváží,  pak důsledky  budou nedozírné. Ony  nejspíše  takovými se  stanou v každém případě. Ale  když  zjevně, pak jasná  katastrofa.

Otázkou  je, pro koho pracuje  čas. Jak dlouho bud e trvat, než prostě  většina  západní veřejnosti  už  bud e mít  nesnesitelně plné  zuby  Ukrajiny  a financování  její války?  Bude to dříve, než  se  vlna  nevole  vzedme  v Rusku? Nikdo neví.

Economist  má pravdu – je opravdu nanejvýš, aby Západ  hledal nové strategie. Nicméně , to co  vymyslel  je  nikoliv  strategie, ale  fantasmagorie.