Hamás a jeho spojenci mají plán a ani se s ním netají – rozšířit svůj “ozbrojený boj”proti Izraeli mimo Pásmo Gazy a nakonec převzít kontrolu nad Západním břehem Jordánu.
Poslední teroristický útok se uskutečnil 9. prosince 2018 u osady Onra na východ od Ramalláhu. Mezi sedmi lidmi, kteří byli zraněni střelbou z projíždějícího auta, byli i izraelsko-kanadský občan Amichai Ish-Ran a jeho těhotná žena Shira. Dítě, které se v důsledku tohoto teroristického útoku narodilo předčasně, zemřelo 12. prosince poté, co o jeho život lékaři bojovali téměř 72 hodin.
Hamás, který se k odpovědnosti za tento útok později přihlásil, byl první palestinskou frakcí, která teroristy pochválila. Útok dosud neodsoudila ani jedna palestinská frakce, včetně hnutí Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse.
Představitelé Hamásu a několika palestinských frakcí označili tuto střelbu do lidí za “hrdinskou a kvalitní operaci” a řekli, že tento útok ukázal, že palestinský “odpor na Západním břehu stále žije”. Rovněž vyzvali Palestince, aby “zesílili intifádu proti Izraeli a to konkrétně proti osadníkům a proti vojákům Izraelských obranných sil (IDF)”.
“Západní břeh se ujal iniciativy v odporu Palestinců proti okupaci,” prohlásil Hamás ve svém prohlášení zveřejněném v Pásmu Gazy krátce po tomto teroristickém útoku. Tento útok, dodal Hamás, “potvrdil oprávněné právo našich lidí vzdorovat okupaci v době, kdy se Izrael pokusil náš odpor kriminalizovat.”
Tento postoj Hamásu poukazuje na dva důležité faktory. Zaprvé, Hamás a jeho spojenci se na Západním břehu Jordánu otevřeně snaží rozdmýchat nové protiizraelské povstání. A zadruhé, Hamás a jeho spojence povzbudil nedávný neúspěch rezoluce navržené Spojenými státy ve Valném shromáždění OSN, která měla odsoudit Hamás a další palestinské skupiny za odpalování raket do Izraele a za podněcování násilí.
Snaha Hamásu rozšířit svou ideologii mezi všechny Palestince se datuje již od jeho založení před 31 lety. Hamás nemá zájem vládnout pouze Pásmu Gazy. Chce Západní břeh Jordánu, Jeruzalém a celou zemi, “od řeky Jordánu až po Středozemní moře”. Hamás nechce jednat ani se pokojně dohodnout. Je toho názoru, že násilný džihád je jediný způsob, jak “osvobodit” muslimské země. Tento cíl je důvodem, proč sám říká, že zůstává oddaný možnosti “ozbrojeného boje”proti Izraeli.
Jak uvádí Hamás ve své zakládací listině:
“Hnutí islámského odporu usiluje o vztyčení Alláhova praporu nad každým čtverečním centimetrem Palestiny, neboť jen pod křídly islámu mohou všechna náboženství společně existovat v jistotě a bezpečí, co se týče jejich života, majetku a práv.” (Článek 6)
Pokud jde o metody, které by měly být využity při řešení izraelsko-arabského konfliktu, tak zakládací listina Hamásu nás nenechává na pochybách:
“Palestinská otázka bude vyřešena jen prostřednictvím džihádu. Iniciativy, návrhy a mezinárodní konference jsou jen ztrátou času a marnou snahou.” (Článek 13)
Zakládací listina Hamásu, která je dnes důležitější více než kdy jindy, jednoznačně uvádí, že hnutí “věří, že palestinská země je islámský ‘Waqf’ (majetek) zasvěcený budoucím muslimským generacím až do Soudného dne. Tato země nebo jakákoliv její část nesmí být nikdy promarněna a užívána k jiným účelům. Nikdy se nesmíme vzdát této země ani jakékoliv její části.” (článek 11).
Proto je naprosto pochopitelné, proč Hamás nadále oslavuje a schvaluje každý teroristický útok proti Izraeli, ať už se jedná o útok v Pásmu Gazy, na Západním břehu Jordánu nebo uvnitř samotného Izraele. Hamás pokládá tyto “hrdinské a statečné operace” za implementaci své ideologie džihádu mající za cíl “osvobození palestinské země”. I pokud teroristé střílející nedávno na Západním břehu, nepatří k Hamásu, tak jejich útoky jsou zcela kompatibilní s proklamovanými cíli a ambicemi Hamásu, z nichž je hlavním a konečným cílem vymazat Izrael z mapy.
Hamás má dobrý důvod oslavovat nejen tyto útoky, ale i řadu “úspěchů” z posledních týdnů. Mezi tyto “úspěchy” patří 30 milionů dolarů v hotovosti od Kataru, které byly v posledních týdnech doručeny Hamásu, aby mohl vyplácet mzdy a podpory desítkám tisíc svých zaměstnanců a příznivců. Mezi své úspěchy Hamás počítá také neschválení rezoluce Valného shromáždění OSN namířené proti němu. A tak se vysmátí lídři Hamásu těší na další útok na Izrael.
Finanční prostředky od Kataru byly Hamásu doručeny na základě nepsané dohody o příměří v Pásmu Gazy. Účelem těchto finančních prostředků je pomoci řešit humanitární krizi v Pásmu Gazy a zabránit dalšímu výbuchu velké vojenské konfrontace mezi Hamásem a Izraelem. Hamás však nedělá nic pro to, aby zastavil násilí a pravidelné týdenní protesty, které na hranici s Izraelem začaly v březnu minulého roku. Naopak, Hamás nyní tvrdí – a nemáme důvod mu nevěřit – že tyto protesty budou pokračovat. Hamás také prohlašuje, že za souhlas s příměřím od něj nebyl požadován žádný “politický” ústupek.
Dohoda o příměří mezi Hamásem a Izraelem, která byla údajně zprostředkována Katarem, Egyptem a OSN, se týká pouze Pásma Gazy a nijak nesouvisí se Západním břehem. Vzhledem k tomu, že je tato dohoda omezena na Pásmo Gazy, tak se Hamás domnívá, že nyní může pokračovat v uskutečňování teroristických útoků ze Západního břehu Jordánu, aniž by byl obviněn z porušování příměří.
OSN, Katar a Egypt měly požadovat, aby jakákoli dohoda o příměří zahrnovala také Západní břeh, kde má Hamás stále ještě několik ozbrojených buněk a stále ještě významnou podporu.
Útoky organizované Hamásem nejsou hrozbou jen pro izraelské civilisty a vojáky, ale také podkopávají pozici Palestinské samosprávy (PA) Mahmúda Abbáse financované Západem. Každý “úspěšný” útok Hamásu získává této organizaci na Západním břehu popularitu na úkor Abbáse a jeho režimu.
Je zřejmé, že členové a přátelé Hamásu si vyložili neúspěch rezoluce navržené USA na půdě OSN jako signál od OSN a celého mezinárodního společenství k tomu, aby pokračovali ve svém “odporu” proti Izraeli. Hamás vnímá tuto diplomatickou prohru administrativy USA jako “velký úspěch”, který dovoluje Palestincům pokračovat ve všech formách “odporu” proti Izraeli, včetně “ozbrojeného boje”. Není to tedy náhoda, že Hamás na debakl ve Valném shromáždění OSN reagovaltím, že se zavázal, že bude dále pokračovat v “ozbrojeném boji” proti Izraeli.
Každý dolar a každý ústupek, který Hamás obdrží, jen zvyšuje jeho chuť pokračovat ve svém plánu rozšířit svou moc mimo Pásmo Gazy. Z hlediska Hamásu získal jeho plán legitimitu od OSN a významných hráčů v regionu, jako je Katar a Egypt. Dokud bude Hamás přesvědčen, že postupuje správným směrem, tak budeme na Západním břehu Jordánu zřejmě svědky nárůstu počtu ozbrojených útoků a dalších forem násilí.
Nyní, když Hamás má to, co chce v Pásmu Gazy – miliony dolarů a příměří s Izraelem – tak se snaží s pomocí svých přátel v Teheránu zaměřit svou pozornost na Západní břeh. Cílem tohoto plánu je podkopat a svrhnout Palestinskou samosprávu, způsobit těžké ztráty Izraeli a zmařit jakýkoli mírový plán, který předloží americká administrativa. Jinými slovy, Hamás a Írán mají nyní na mušce Západní břeh Jordánu, a to je důvod ke znepokojení nejen pro Izrael, ale i pro Mahmúda Abbáse.
Loading...