Fašistu máte? A mohla bych ho vidět?

Nějak mi nejde na rozum momentální povyk okolo Okamury. Okamura je pořád stejný, sjednocuje lidi proti společnému nepříteli. On by to klidně dělal i pro společného přítele, ale historie nás učí, že to se moc nenosí.

Zkuste si nahlédnout do jeho minulosti – jeho modus operandi je od prvních krůčků v politice říkat to, co si říkají lidi v hospodě. Když máte Prchala a spoustu peněz, nemusíte být ve svých výrocích tak kontroverzní. Když chybí prachy, musíte se do toho obout. Okamura na začátku nadával na cikány. Zkusil i EU, jenže zjistil, že na to, aby rozumně brojil proti EU, potřebuje vzdělanější publikum a to ho nezajímá. Přesedlal na imigranty a skončil u nacionalismu.

Ale je potřeba říci, že to Tomio neudělal proto, že by to byly jeho názory. To jsou názory jeho voličů a Okamura je jejich ozvěnou. Kdyby tenhle národ začal milovat Židy, tak už má Tomio pejzy. To není fašoun, nácek nebo extremista. To je prosím pěkně populista, který pochopil, že má šanci papouškováním některých idejí dvaceti procent populace reálně dosáhnout na patnáct procent hlasů ve volbách. A jak se ty ideje budou měnit, bude se měnit i zaměření SPD, byť ona přímá demokracie přímo v názvu asi vydrží. Vždyť kdo by odolal lákadlu hodit v referendu vidle do nějakého pochybného záměru Pražské kavárny, který beztak slouží k tomu, aby nám sebral i to málo, co máme, že?

Takže mi nemalujte Okamuru nahnědo, buďte tak hodní, ano? Děláte to všichni beztak jen proto, že se snažíte se vnitřně uchlácholit, že komouši nejsou zas tak špatní. Aby vláda Bureše se socanama a komoušema nevypadala tak blbě. Protože i když se Andrej domluví se Zimolou, budou je podporovat komunisti. To tady asi nikomu nevadí, protože jinak by přece Okamura. Ten Okamura, který mluví o táboře v Letech jenom proto, že se to Pepíkovi v hospodě dobře poslouchá.

Uvědomte si, že Okamura není fašista, Okamura je chameleon, přesný odraz myšlenek a názorů velké části našich spoluobčanů. To, jaké ty myšlenky v budoucnosti budou, to záleží především na (ne)činnosti Pražské kavárny a její ochotě nechat ty lidi dospět ke změně názoru přirozenou cestou, ale o tom už jsem psal mockrát.