Pře
28.4.2019
Kategorie: Společnost27 přečtení

Fašistický stát

Sdílejte článek:

MICHAL NIKITINSKÝ

Smutný příběh o tom, kterak náš stát „podporuje“ život na vesnici.

Před nějakým časem jsme dostali starýho vysloužilýho berana. Dalo by se říct, že jsme ho zachránili před tím, aby skončil v klobásách. U nás má krásný velký výběh a každý ráno, když jdu do práce, tak dostane nějaký pamlsek v podobě suchého rohlíku nebo chleba. Vypadá u nás spokojený a šťastný, vyprovází mě do práce a vítá mě, když se vracím domů.

Potud krásný a pozitivní příběh.

Nu, co ale nevymyslel nějaký zelený pitoma z paneláku, co sedí v Parlamentu a od stolu střílí zákony, kterými by nám na vesnici ještě víc „zpříjemnil“ život?

§ „Pozor, pozor! Na vědomost se dává, že už od jednoho kusu prasete, ovce či kozy si založíte hospodářství. Neuposlechnutí bude potrestáno pokutou až jeden milion korun, vy dobytci s botama od hnoje!“

A tak volám na Českomoravskou společnost chovatelů o pomoc, jak že si to hospodářství mám založit a chudáka starýho Karla zlegalizovat, abych ho nemusel pomlít do těch klobás.

Takže, všichni vesničani, babičky a dědečkové, co máte v chlívku prasátko nebo na dvorku starou vysloužilou ovečku či kozu, teď dávejte pozor, co všechno je třeba udělat:

  1. Stáhnout z internetu, vytisknout, vyplnit a poslat na ČMSCH dvoustránkový formulář a tím nahlásit, že máte hospodářství.
  2. Počkat, až vám přidělí registrační číslo hospodářství a pošlou další stoh formulářů.
  3. Z toho stohu formulářů vybrat ten správný a poslat zpět kvůli objednání registrační známky pro toho vašeho důchodce.
  4. Objednat si kleště za 800 korun + 120  korun poštovného, abyste tomu chudákovi zvířeti mohli procvaknout ucho a pověsit mu na něj tu registrační známku. Každé kleště jsou jiné, takže musíte objednat ty správné, aby s nimi šlo známku do ucha vůbec nacvaknout.
  5. Až mu bude známka viset na uchu, vybrat ze stohu formulářů opět ten správný a nahlásit to nebohé zvíře státu, včetně informace, kde jste ho vzali, aby mohli zbuzerovat dalšího vesničana, jaktože taky nemá hospodářství a napařit mu flastr, páč nenahlásil, že berana Karla nesežral, ale daroval mi ho na dožití.

Povidám té paní v telefonu: „No to by snad bylo jednodušší a levnější toho berana zabít, ne?“

A paní bez jakéhokoliv zaváhání na to: „No, tak to nepochybně!“

…a takhle a i jinak vesele si tu na těch našich vesnicích žijem!

P.S.: Ale neboj Karle, to dáme

Autor: Michal Nikitinský, FCB


 


Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
27 přečtení
(31 votes, average: 4,74 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.