EET: Zavřené provozovny, takřka 74 tisíc kontrol a miliony na pokutách

Do elektronické evidence tržeb (EET) je v současnosti zapojeno zhruba 160 000 podnikatelů, kteří zaevidovali už zhruba 3,5 miliardy tržeb. EET začala loni 1. prosince pro restaurace a ubytování a v březnu pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

Při provedených kontrolách pracovníci finanční i celní správy zjistili přes 18.000 prohřešků. Nejčastěji šlo o nevystavení účtenky, nezaslání údajů do systému EET nebo neumístění informačního oznámení. V 11.887 případech správa předala věc k zahájení správního řízení.

„Elektronická evidence tržeb plní naše očekávání, funguje plynule a bez problémů. Díky analytické činnosti vycházející z dat získaných z EET dokážeme zacílit kontroly tam, kde se projeví nesrovnalosti. Pomalu se ukazuje, že díky EET dochází k narovnání podnikatelského prostředí,“ uvedla mluvčí finanční správy Petra Petlachová.

EET má přitom podle správy i pozitivní dopad do rozpočtu. Jen na dani z přidané hodnoty (DPH) podle údajů správy EET přinesla od ledna do konce září do rozpočtu navíc 3,2 miliardy korun a za celý rok to může být až přes pět miliard korun. „Celkový přínos EET pro všechny daňové příjmy je odhadován na 18 miliard korun při plném náběhu systému,“ uvedl Petlachová.

Náklady na zavedení EET podle údajů správy letos mají činit zhruba 370 milionů korun a v dalších letech zhruba 310 milionů korun ročně.

Třetí fáze EET by měla začít 1. března 2018. Má se týkat stánkového prodeje občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, stejně jako prodeje na farmářských trzích nebo služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se do systému zapojí také vybraní řemeslníci či další služby.

Samotný příspěvek EET do ekonomiky je podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy obtížné určit, i když určitý pozitivní přínos podle něj EET a kontrolní hlášení u DPH mělo. „Při posuzování celkového ekonomického a společenského dopadu je však třeba hodnotit také ekonomické a zejména sociální náklady spjaté s rušením například vesnických pohostinských zařízení nebo trafik v odlehlejších místech, ke kterým v důsledku zavedení EET došlo,“ uvedl.

Podle řídícího partnera poradenské společnosti Grinex Richarda Jahody ovšem EET spolu s další byrokratickou zátěží neúměrně zvyšuje hranici pro vstup do podnikání,čímž narušuje svobody dané ústavou. „Základním problémem je neproporcionalita řešení. Jde se s kanónem na komára. Stát nutí k EET i ty nejmenší, i když přínos zvýšeného výběru, pokud se vůbec prokáže, je naprosto marginální. A naopak to přispívá k útlumu ekonomické aktivity občanů tam, kde je prospěšná,“ uvedl. Zároveň ale ocenil, že technická stránka EET se ukazuje jako dobře zvládnutá.