EET … a je to tady

V návaznosti na EET bude každý obchodník od ledna odevzdávat Českému statistickému úřadu, zřejmě v měsíčním hlášení, detailní informace o každém nákupu. EET je k tomu, aby se vědělo, kolik se prodá a nové hlášení k tomu, aby se vědělo, kde se nakupuje. ANO je to zjevné najetí na řízení „jako firmu“ jelikož na každém autě PENAM na zadních dveřích si čtete, jak obilí jde z jeho polí do jeho mlýnu a jeho pekáren a pak hned „ k Vám“. Už na tom autě lže, protože mi chleba od Andreje může domů jen přes moji mrtvolu , takže by tam měl mít naspáno – některým z Vás.

Kruh se tedy uzavírá a to v tom, že nejen komu, ale i co, kolik a kde se nakupuje pro spotřebitele se bude někde schraňovat. Tedy zneužití těchto dat se dá v české kotlině předpokládat takřka s jistotou. A když vidíme jak majetek Andreje Babiše roste skoro exponenciálně, když už nemusí platit politiky, jak sám říká, tak si dokáži živě představit jak se dostane k datům, podle kterých se bude se svým majetkem „navézt“ – kam si zamane.

V tom sdělení na netu je i vyjádření nějakého Havlíčka, který je představitelem Asociace středních a malých podnikatelů, který to vítá, protože jím zastřešovaná organizace to potřebuje asi k nějakým svým statistikám, které vykazuje těm nešťastníkům, kteří uvěřili tomu, že v jednotě je síla. To je takové omšelé marxistické heslo, které bylo vždy namířeno proto všem kapitalistům a tedy zaměstnavatelům. Marx by se radoval, že to živnostník pochopil …

Jak se říká : „Všechno už tady bylo“. Musím uznat jistou jedinečnost Andreje Babiše a ta je v tom, že je schopen dělat hlásnou troubu jeho mladým PR pracovníkům, kterým se daří obratně a s jistou genialitou „vrtěti Andrejem“. Ovšem neuvědomují si podle mne jedno, že komunista se dělí o moc jen když musí, jak psal Pavel Tigrid, člověk který z české země utíkal jednou před fašisty a dvakrát před komunisty, aby před třetím útěkem se raději odebral tam, odkud není návratu.

Napadá mne jediné a to hanácké přísloví : „ Dokud déchám dófám“. Doufám v to, že v jakžtakž zdraví přežiji éru Babiše se Zemanem, tak jak jsem přežil éru Husáka s Jakešem. Protože v jistém úhlu pohledu pro mne dnešní státem organizované svobody se cítím ve svém žití omezen podobně jako před listopadem 1989, kdy jsem nemohl cestovat a musel jsem volit. Ostatní jsem si dělal celkem podle svého. Dnes, když udělám vše jak chce ON, tak pak mi už nezbývá tolik sil si užít ti trochu „podle svého“.

Za ON si dosaďte, každý podle svého…