
Další Koudelkovic bublina praskla
LUBOMÍR VYLÍČIL
Koudelkově BISácké partě právě praskla další, podivná, politicko-mocenská bublina. Městský soud v Praze včera vrátil státnímu zástupci Martinu Bílému obžalobu, podanou na čínského novináře Jang I-minga. Ano, jde o onoho Číňana, který byl na přelomu roku s velikou slávou zatčen na základě vcelku zánovního paragrafu Fialovy vlády o nedovolené činnosti pro cizí moc.
Zmíněný Jang I-min byl dlouhodobým, pražským zpravodajem, čínského deníku Kuang-ming ž‘-pao (Guangming Daily). V Praze působil roky. Nejrůznější české vlády se během té doby střídaly a milému Číňanovi bezproblémově a opakovaně prodlužovaly akreditaci. Jenže pak nastoupila Babišova vláda a premiér se svým poradcem, Hynkem Kmoníčkem, avizovali snahu výrazně zlepšit vztahy s Čínou. Vzápětí ovšem vyskočila BIS jako čertík z krabičky a nechala Jang I-mina zatknout. Jako „čínského agenta“, jak psaly osvědčené mediální zdroje.
Co měl vlastně ten nešťastný Číňan spáchat? Seznam zprávy, jeden z oněch osvědčených zdrojů, píše že: „.. je patrné, že si Jang I-ming systematicky vybíral respondenty, kteří vůči Číně vystupují vstřícně, pragmaticky a často i v opozici k dominantní linii Evropské unie.“ Což mají dokazovat jeho rozhovory s Janem Zahradilem a Kateřinou Konečnou. Přímo otřesný měl být i jeho pohled na Visegrádskou skupinu (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). V lednovém textu ji popsal jako „region, který se emancipuje od Bruselu a hledá vlastní, pragmatičtější roli v Evropě…“
Výsledek zatčení se dostavil. V médiích byla „ta správná“ aféra, všichni lepší lidé se zalykali rozhořčením, co nám tu ta komunistická Čína tropí, a tak zvaní novináři měli na delší dobu palivo pro podsírání a špinění Babišovy vlády. O zlepšení vztahů s Čínou se od té doby moc nemluví a onen gumový paragraf, o nedovolené činnosti pro cizí moc, který se Babišova vláda zavázala zrušit, straší v našem trestním řádu dál.
Co může pro další průběh „čínské“ causy znamenat ono vrácení státnímu zástupci k došetření? Podle dostupných informací neuznal Městský soud v Praze Číňanovu obžalobu za dostatečně připravenou, a proto ji vrátil ji k dalšímu došetření. Takový postup v trestním řízení zpravidla naznačuje, že soud považuje skutková zjištění, právní kvalifikaci nebo rozsah dokazování za neúplné či sporné. Řečeno slovy laika, je to nesouditelné. Trestný čin se, podle dostupné dokumentace, nestal. Musíte se příště více snažit BISáci…
Ze všeho nejvíc to připomíná dávnou causu Vrbětice. Zlomový případ, který rozjel „oficiální“ vlnu nenávisti k Rusku. Určitě si ještě vzpomenete na tu slavnou tiskovku, na které (mnoho let po výbuchu oněch skladů) vystoupili Babiš s Hamáčkem a s výrazem člověka s pistolí u hlavy deklamovali onu BISáckou vyprávěnku, jak se do skladů vloudili Čepiga s Myškinem a celé to tam vyhodili do luftu. Že to byl nesmysl? Že to rozporovali nejrůznější experti a pochybnosti neskrýval ani president Zeman? Co na tom? Média rozjela „kampáň“ a nepřátelství k Rusku mohlo být odstartováno.
Že to potom, po letech, vyznělo do ztracena? Že i soudkyně Leona Cibulková, v jedné z větví causy konstatovala, že: „…výbuchy nemohli (ruští agenti) naplánovat a provést bez součinnosti pracovníků žalované společnosti?“ Že spolumajitel firmy Imex Group, které vybuchlé sklady s municí patřily, Petr Bernatík mladší, přijel těsně před prvním výbuchem do sladu, což nikdy nečiníval? Nevadí. To přece nemá na nic vliv…
Podle výslechu vrátných z Vrbětic o návštěvě „šéfa“: „Nikdy v minulosti do skladů sám nechodil. Přijel tmavým autem, vyzvedl si klíče od skladů, na jeden klíč zapomněl a později se pro něj vrátil… On (vrátný) auto nekontroloval, jeho kolegyně byla uvnitř vrátnice, také auto nekontrolovala.“ No a pak to bouchlo. Dokonce nadvakrát, s odstupem týdnů. Žádného Rusa ve střeženém skladu nikdo nikdy neviděl. Bernatíkovi se nepodařilo prokázat, že by s tím měl cokoli společného a nenašly se ani důkazy, že by Bernatík s Rusy napřímo spolupracoval, které by u soudu obstály. Jeho stíhání bylo proto zastaveno. U „agentů“ Čepigy s Miškinem tomu bylo nápodobně. Pod záminkou, že Rusové odmítli s českými kriminalisty spolupracovat.
Říkává se, že třikrát a dost. Nicméně, nemáte po zmíněných „Koudelkovic“ eskapádách pocit, že i dvakrát už stačilo?


vypadá to, že dát si kuňkpao v asijské restauraci zavání zradou pepy107 a jeho producentů
Měli bychom být rádi, že se vzdálená, mocná země zajímá, co se děje v úplně bezvýznamném Česku.