Covid ve světle nejrozšířenějšího náboženství

Svého deklarovaného boha (Ježíše, Mohameda, Buddhu, …) kvůli všemocnému Etátu zapře dnes a denně drtivá většina lidí, formálně se hlásících ke svému náboženství.

Tento text bude o celkem pravděpodobné srážce Etatismu s Realitou. Ještě letos i ve vaší zemi.

Organizace Euromomo sbírá statistiky úmrtí z mnoha evropských zemí (bohužel Slovensko v seznamu nefiguruje). Vyhodnocuje tzv. „nadměrná“ úmrtí. Statisticky zpracovává data o počtech zemřelých s cílem poskytnout vládám něco jako varovný signál před případným problémem. Nás ale nyní nezajímá účel, ale data samotná.

Všimněte si, že zvýšený počet úmrtí se váže k období podzim-zima. Pro rok 2020 tam vidíte i dopad úmrtí na covid, který následoval po „slabší“ chřipkové sezóně. Budu používat termín chřipková sezóna, i když se v ní vyskytují i ​​jiná respirační onemocnění, na která v tu dobu umírají lidé ve větším počtu.

Sezóna začíná někde kolem 48. týdne (v roce 2020 cca 20. listopad). Přesněji, tehdy se na obrázku zvedá počet nadměrných úmrtí. Rozšíření odpovědných virových onemocnění se zřejmě startuje o něco dříve.

No a teď si zkuste představit následující scénář. Já, na rozdíl od etatistů nebudu tvrdit, že se tak stane. Já nevěřím v možnost něco řídit. Já se naopak snažím pochopit, jak věci fungují.

Nadměrná úmrtí, způsobená covidem klesla v květnu. Etatista řekne, že důsledkem centrálních opatření moudrých vlád. Já si například mohu myslet, že na pokles měl výrazný vliv i konec chřipkové sezóny. To už se nikdy nedozvíme.

A teď pozor:

Mantrou boje proti epidemii je extenzivní testování na přítomnost viru SARS-CoV-2, který může, ale ve velké většině nezpůsobí onemocnění Covid-19. Testuje se RT-PCR testy, jejichž výsledek je ano/ne. Pozitivní jsou i testovaní lidé, kteří onemocnění nemají a ani u nich nepropukne. Ale pozice „operaci řídících“ je taková, že i z pohledu choroby covid zcela zdraví lidé mohou virus šířit. A budou vás přesvědčovat, že tato možnost je vědecky potvrzena.

A tady se dostáváme k specifické vlastnosti etatistického náboženství. Na rozdíl od běžných náboženství, etatisti tvrdí, že jejich přístup je přísně vědecký (a já si vždy vzpomenu na vědecký komunismus z mládí). Pokud se začtete do dlouhatánských vědeckých studií ohledně možností asymptomatického šíření viru, tak budete narážet na všechno možné („pravděpodobně“, „na základě matematického modelu“), jen ne na jasný důkaz. Ale to je v pořádku, skutečně vědecké nikdy nebude tak přehnaně sebevědomé, jako státní interpretace téhož.

Nechci se pouštět do vědecké polemiky, mně přijde docela zajímavé prohlášení vrchního epidemiologie v USA, pana Fauciho.

To, co je v našem případě podstatné, jsou důsledky centralizovaného přístupu, který každého pozitivně testovaného považuje minimálně 10 dní za šiřitele infekce a snaží se každého takového izolovat. A kdyby jen jeho. V závodě o nejlepšího centrálního plánovače jsou vyzdvihovány státy, které dokáží vytrasovat co nejvíce kontaktů identifikovaného SARS-CoV-2 pozitivního. Vytrasovat a izolovat. Což v případě zdravotnického pracovníka znamená stáhnout jej z poskytování zdravotnických služeb.

Já netvrdím, že se to stane. Čistě subjektivně si to nepřeji. Ale představte si, že se státní mašinérii nepodaří zastavit šíření viru. Že ta čísla pozitivních budou v listopadu (protože chřipková sezóna) stále růst. Stále více a více lidí bude vyřazeno z normální činnosti. Paradoxně to může být i v situaci, kdy se opatřeními a strachem lidí podaří snížit důsledky viru. Na onemocnění, resp. na závažný průběh je totiž velmi pravděpodobně nutná jistá dávka viru (virus load). A to se přístupem ruce-odstup-rouška může i podařit.

Jenže státní mašinérie bude už rozjetá. Za zlo budou považována vysoká čísla RT-PCR test pozitivních. I kdyby úmrtnost klesala, někdo na tu nemoc (nebo spíše s virem v těle) umírat bude.

Státní mašinérie, protože jde o věc víry, ne rozumu, bude tlačit na pilu. Oni ten virus zruší, i kdyby měli napáchat řádově větší škody, než virus za podmínek, že se smíříme s jeho existencí a akceptujeme jistou míru negativních dopadů.

Na konci této patálie státy vyhlásí vítězství, i kdyby výsledkem byla zničená ekonomika a devastovaná společnost. Argumentace bude obvyklá: bez našich centrálních opatření by to bylo bývalo ještě horší. A je to pravda, protože bůh Etát se nemůže mýlit. Všechno jsme dělali v souladu s vírou a nejlepšími úmysly. Že cesta do pekla je dlážděná těmi nejlepšími úmysly? Ale stát na správné straně (mít ty správné úmysly) je přece to nejpodstatnější. Bez ohledu na počet obětí. Však o tom, kdo je viník a kdo je oběť, rozhodujeme my. A potvrdí to naši věřící v následujících volbách kněží etatististického kultu velkého Etátu.

• Tibor Pospíšil