Čeho se bojí mocní? Slov a myšlenek, co kolují mezi námi

Pálení knih bylo oblíbeno všemi vládci a všemi církvemi.  Už bychom měli být vyspělí a rozumní a vážit si slov a myšlenek. Měli bychom přemýšlet proč byla napsána a co tím chtěl autor říct. Každý kdo měl odvahu psát proti pánům u moci, musel počítat s tím, že bude po zásluze“ potrestán.

Možná to je ten důvod, proč stále více lidí má potřebu svoje myšlenky napsat a posílat dál, protože nic jiného nemůže proti současné moci dělat. Jestli má někdo z vás pocit, že je to velmi snadné sednout a napsat o tom, co si myslí, tak to opravdu není.

Každý z psavců se vystavuje

• urážkám, pomluvám, znectění, nadávkám, ponížení, zesměšnění, vyhrožování
• vystavuje se cenzuře v podobě vyhození ze sociální sítě
• vystavuje se vyhození z deníků kde si dovoluje aspoň komentovat,
• vystavuje se fenoménu zvaný BAN, kde mu zakáží vstup na síť třeba na měsíc, na dva, na tři a dokonce i doživotně
• vystavuje se vyhození ze zaměstnání

Ano, píšu 30 let a za tu dobu jsem byla vystavena docela silnému tlaku ze strany těch, co mají opačný názor. Nepočítám kolikrát mi zakazovali psát a nepočítám kolikrát mi zastavili činnost na sociální síti. Je doba těžké cenzury a běda člověče, když se nepodřídíš. Tomuhle se říká demokracie a já tvrdím, že jsme v nové totalitě, horší než byla ta, kterou jsme zažili pod vedením komunistů. Tahle ta demokracie totiž smrdí válkou.

Pod štítem demokracie se vedou války, ničí se kultura jednotlivých národů a běda, když otevřete pusu a řeknete slovo černoch a že nechápete, proč by v českým historickým filmu měli hrát barevní, dostane se vám nadávek nejhoršího kalibru a ze všech stran se to na člověka valí.

Malý náhled na to, co pisatel musí vydržet nebo přestat psát a říct si, já to dožiji a pak se tady třeba poserte. Víte, mne neustále překvapuje, že si začali říkat sluníčka, ale sprostí jsou jako kanálníci. Ty zasraná rasistko, zkurvená rusofilko, rudá náno, ty ku.do, krávo blbá, blbko plav do kuchyně, ty pi-o, mrdko a další chuťovky.

Tak kde je ta demokracie, kde je ta svoboda? Zase je jen pro někoho. Víte, oni ti umělci, co jsou tak nešťastní pod naším prezidentem, byli tak šťastní pod opilým, nemocným Havlem. Tak si říkám, že ono jim vlastně lichotilo, že se prezidentem stal člověk, jim podobný. Stejný zmetek, co si uzurpoval právo dělat rozhodnutí, které mu nepříslušely. Za jeho vlády, jsme se rozpadli, souhlasili s válkou v bývalé Jugoslávie, přišli o fabriky a o zlatý poklad. Tak proč a za co ho mám obdivovat. Naši předci se na to nadřeli jako koně. Jen těch hodin zdarma na budování školek pro svoje děti, stavění obchodů, hřišť a škol. Už vidím jak dnešní rodiče makají každou sobotu na školce. Ne, raději budou fňukat, že je nemají kam dát.

Tak říkám jasně, já jsem s ním nesouhlasila a nikdy se pro mne nestane ikonou, jako pro sluníčkáře. Celá ta pitomá sametová revoluce žádnou revolucí nebyla. Bylo to jen tak pro oko a všude nám vládnou stejné zmetci a ti stejní se nám snaží poučovat a vymýt všem mozek. To se vám povedlo s mládeží, ale ti, co mohou srovnávat si mozek vymýt nenechají.

• Milena Doušková