Pře
30.6.2014
Kategorie: Politika25 přečtení

Causa Řičář: Osobní vyjádření paní Markové – Řičářové

Sdílejte článek:

JAROSLAVA MARKOVÁ (ŘIČÁŘOVÁ) 30|06|2014

Jmenuji se Jaroslava Marková (dříve Řičářová), jsem manželkou architekta Josefa Marka (dříve Marka Řičáře), který byl nevinný Městským soudem v Praze protiprávně odsouzen k 6 letům vězení, konfiskaci veškerého majetku a 5 letům zákazu činnosti za údajné zneužití státní dotace, jejímž příjemcem jako architekt a autor projektu ani nemohl být.

 

[ad#hornisiroka]

 

Jsem také matkou 5 dětí (2 dcer a 3 synů), které jsme společně vychovávali k životu v lásce a pravdě. Nejstarší Anna pracuje v cestovce pro francouzskou klientelu, mladší Marie chce studovat němčinu a španělštinu, syn Štěpán studuje Obchodní akademii, Matouš už vyhrál první mezinárodní soutěž ve hře na klavír, Šimon končí základní školu. Drží se, jen už vědí, že Masarykovo „nebát se a nekrást“ se v ČR tvrdě trestá.

 

Před 8 lety svědčil můj muž proti mafii v ČR, spolupracoval s policií, vypovídal, přestože mu vyhrožovali likvidací a pomstou. Viníci byli zatčeni a uvězněni, celá naše rodina byla umístěna do Programu na ochranu svědků. Změnili nám jména, data, místo pobytu, ztratili jsme kontakt s širší rodinou, přáteli, několikrát jsme se stěhovali. V Programu jsme žili 5 let, během té doby státní zástupce původní kauzu rozbil a zametl, viníci šli z vězení. Poté státní zástupce s pomocí policie mého muže obvinil a soud jej ve vykonstruovaném nespravedlivém procesu odsoudil.

 

 

V Programu se můj muž nemohl bránit, protože byl vlastně někdo jiný. Jeho důkazy soud odmítl. Tři dny poté, co jsme z Programu vystoupili, byl Marek odsouzen v prvé instanci. Na podzim toho roku mu zemřela maminka, která ztrátu naší rodiny a obvinění svého syna neunesla.

 

Manžel se odvolal k Vrchnímu soudu, dovolával k Nejvyššímu soudu, podal stížnost na Ministerstvo spravedlnosti a k Ústavnímu soudu, vše marně. Přestali jsme věřit, že v ČR dosáhneme spravedlnosti. Manžel měl nastoupit do vězení, to odmítnul a s celou rodinou jsme na jaře roku 2012 odešli do Rakouska. Nakonec jsme našli pomoc a úkryt v klášteře u sestřiček. Mezitím se naše rodina rozpadla, dcery a jeden ze synů se vrátili do ČR pracovat a studovat, pomohli jim tam naši přátelé. Můj muž se pokoušel získat politický azyl nebo dosáhnout nevydání z Rakouska. Vše se ukázalo nemožné, protože ČR platí za demokratickou zemi začleněnou do EU.

 

Dcera Marie se chystala po maturitě studovat němčinu a španělštinu, před zahájením studia jí diagnostikovali velmi agresivní rakovinu prsu, okamžitě začala dostávat chemoterapii. V kritické době nám opět pomohly sestry, mohla jsem se nastěhovat do kláštera v Linci spolu s Marií, kterou léčili v nemocnici naproti klášteru, dnes je Marie po operaci a ozařování a začíná nový život.

 

Krutou cenu za záchranu dcery zaplatil můj muž, kterého v únoru 2014 zatkla a uvěznila rakouská policie. S finanční podporou sester z Lince jsme se pokusili dosáhnout nevydání z Rakouska, bohužel marně. Manžel byl vydán a 2. 5.2014 předán české policii. Černě zakuklení ozbrojenci jej dopravili do věznice v Brně, kde byl držen v nelidských podmínkách. Když jsme podali stížnost na tamní poměry, byl přemístěn do ještě vzdálenější a horší věznice mezi vrahy a násilníky. Stal se tam číslem 19885 a pro bachaře objektem k ponižování.

 

Náš společný život nebyl vůbec jednoduchý, ale spolu jsme vždycky všechny překážky překonali a zvládli. Udržuje a udržovala nás při životě víra v Boha, naděje ve spravedlnost, vzájemná láska a sounáležitost naší rodiny.

 

Můj milovaný muž stále doufá v pomoc a osvobození, píše mi dlouhé dopisy plné vyznání lásky a volání o pomoc. Neumím se smířit s tím, že „se nedá nic dělat“, připadám si slabá a bezmocná, nevím na koho se obrátit, nevím komu náš příběh vyprávět, nemohu nic. Kdo můžete, pomozte mi, prosím, zachránit mého muže a zastavit tu strašnou nespravedlnost, která se nám stala!

 

Tento dopis je samozřejmě krátký a popisuje náš příběh jen stručně, jsem ochotná mluvit otevřeně a podrobně o všem, co se stalo a zodpovědět co nejpřesněji otázky každému, kdo bude mít zájem naslouchat a hlavně pomoci.

 

Můj manžel byl přemístěn do věznice ve Všehrdech u Chomutova, místa vzdáleného cca 350 km od místa, kde bydlí jeho rodina. Jediný možný neomezený způsob kontaktu s ním je poštovní korespondence. Prosím a vyzývám Vás všechny, kdo jej chcete psychicky a morálně podpořit, pošlete mu alespoň jednou za měsíc Váš dopis! Dejte také vědět Vašim přátelům a známým. Manželovi je možné psát česky, německy, anglicky, slovinsky, rusky a latinsky.

 

Adresa pro zasílání dopisů je:

 

VĚZEŇ SVĚDOMÍ ČR

JOSEF MAREK

VĚZNICE VŠEHRDY

VŠEHRDY 26

430 01 CHOMUTOV

 

 

PS (Redakce PP): Pomoci také  můžete připojením svého podpisu pod petici za zrušení rozsudku a obnovení procesu ZDE.

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
25 přečtení
(12 votes, average: 5,00 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.