Bombardování Tokia

Uskutečnila ho letadlová loď Hornet, která dopravila odlehčené bombardéry co nejblíž japonským ostrovům. Bombardéry se neměly vracet – měly pokračovat do Číny a tam přistát. Nebudu unavovat podrobnostmi, celá akce se odehrála dle naznačeného scénáře. Na Tokio dopadly nějaké bomby, Japonci museli nechat doma nějaké síly, aby strážily hlavní město. Vojenský význam byl nulový, ale celá akce měla velký vliv na válku odehrávající se v hlavách japonských velitelů. Dnes se této akci přisuzuje velký význam, protože je to přesně ten americký styl, kterak osamělí kovbojové jdou do akce z které není návratu, ale jejich odhodlání nakonec změní celou válku. Ve skutečnosti šlo ale mnohem víc o propagandu, protože je třeba věřit ve vítězství.

V posledních dnech mám podobný pocit z války na Ukrajině.

Z ukrajinské propagandy se takřka úplně vytratily jakékoliv úspěchy. Jen posloucháme, jak se jim podařilo odrazit už šedesátý pátý útok na tu či onu Zlámanou Lhotu, druhý den se pak dozvíme, že ji Rusové obsadili a další den nám ruská propaganda ukáže videa, kolik ukrajinských vojáků tam padlo.  Na jedné straně Ukrajinci dostávají stále těžší zbraně v prý stále hojnějších počtech, ale na bojišti to nějak není vidět.  Po čtrnácti dnech, co to tady probíráme horem dolem, tak si toho všimli i tupí čeští novináři a přišli s ruskou buldozerovou taktikou. Asi už si nás ti seznamáci našli a chodí si k nám pro rozumy.

Marian Kechlibar napsal článek o tom, jak Ukrajinci dostávají houfnice a chytrou munici, jak jsou cvičeni v jejich používání, ale postrádám nějaký ukrajinský vojenský úspěch. Krok za krokem ustupují, dělostřelecké souboje nevyhrávají… kdy jsme naposled slyšeli o Svatém Javelinu?  K tomu přicházejí o skladiště paliv, teď přicházejí i o mosty a zásahy schytávají železniční uzly…

Já se nedivím, že Zelenský požaduje nějaký PR úspěch… Naši novináři to řekli správně – Ukrajinci přesvědčili své protektory, že mohou zvítězit, ti jim to uvěřili a dodávají a dodávají. Američané s velkým náskokem před všemi ostatními. A tak se bombarduje Tokio. V oblasti Belgorodu to schytaly zásobníky nafty, pak vyletěl do povětří nějaký ruský muničák. Vojenský význam nevelký, ale propagandisticky velmi důležitý. Je to podobné, jako s křižníkem Moskva. Ke dnu šla poměrně velká loď, navíc vlajková, o tom se dá mluvit na setkání s generály NATO…, ale ve skutečnosti je takový křížník už dávno za zenitem a pro válku se vlastně už nehodí.

Už jsem tu psal, že sleduju profily několika bývalých vojáků, kteří byli v reálných válečných podmínkách a jejich hodnocení situace je pořád stejné – První fáze operace bude trvat 1 – 2 měsíce (stalo se), pak přijde druhá fáze u které neuvidíme žádné rychlé postupy, protože Rusko si už v Sýrii nacvičilo taktiku pomalé smrti a tato fáze bude trvat šest až devět měsíců. Zatím mám tendenci tomu věřit. Mimochodem všimněte si – Ukrajinci dostali tisíce a tisíce Javelinů, Stingerů, Pierunů a dalších ručních zbraní. Dokonce i my jsme jim dodali nějaká RPGčka. Dostali toho fakt požehnaně, jsou teď země s největším počtem těchto zbraní na hlavu. A pic ho… změna taktiky, už se to prakticky nepoužívá. Javelin není k ničemu, když sedíte v zákopu a kolem vás systematicky dnem i nocí dopadají dělostřelecké granáty. Dovedete si představit, co to muselo stát úsilí, dostat to na frontu a ono to tam teď jen tak leží…

Ukrajinci teď žádají o ty houfnice a munici, protože tím by se možná mohli bránit, ale  houfnice do neoznačeného náklaďáčku neschovají. Navíc,  když je Rus v dostřelu, jsou oni taky. Rus to dělostřelectvo na frontu natahal v době, kdy se Ukrajinci fotili v Buče, hráli si na ofenzívu a psali Santa Clausovi o ruční raketomety. Nevím, kolik tam Rusové mají houfnic a Uragánů, ale prý se střílí po celé délce fronty, která má 300 km. Myslíte, že sto západních houfnic s chytrou municí nějak zásadně změní poměr sil? Nemluvě o tom, že houfnice mohou dorazit na místo a pic, bude zase změna taktiky a houfnice začnou mít stejný smysl jako ten Javelin.

Křižník Moskva je sice na dně moře, ale většina Kalibrů se odpaluje z relativně malých lodí. Tak to bylo před potopením Moskvy, takhle je to i teď.

Británie prý Ukrajině dodá protilodní rakety a další těžkou vojenskou techniku – prý aby udržela nepřítele dál od pobřeží. No dobře, tak ho udrží dál. A co se změní? Kdo připluje do Oděsy? Černé moře je malé, není jen v dojezdu ruských lodí, ale také v dosahu ruského letectva. Ano, Ukrajina může zasáhnout nějaké cíle v Rusku – možná dokáže dostřelit až do Moskvy… a někdy si říkám, že Putin si nic nepřeje víc. Aby občané viděli, jak moc je to NATO nebezpečné. Zatím se Ukrajinci drželi striktně vojenských cílů, ale dříve nebo později bude možné přivést novináře k nějakému civilnímu neštěstí. A bude tu záminka odpovědět stejným způsobem. Ano, Ukrajinci mohou zasáhnout cíle v Rusku. Ale pokud to udělají, bude to pro Rusko dostatečný důvod, aby nějaké Kinžály letěly na prezidentský palác v Kyjevě. Případně aby přiletěl nějaký bombardér a zapálil v Kyjevě celou čtvrť naráz.

Včera zaznělo v diskusi, že čas hraje proti Rusku, ale já si to úplně nemyslím. Minimálně do chvíle, kdy se ukáže, že Ukrajina je schopná vyhrát dělostřelecký souboj a udělat Rusům totéž, co oni teď dělají Ukrajincům. Já naopak vidím, jak Ukrajině docházejí hrdinské příběhy. Ruské tanky nevjíždějí do pastí, mrtvoly ruských vojáků neleží v ulicích ukrajinských měst. Jen přibývá těch totálně rozstřílených vesnic. Ukrajinských vesnic. Zbývá jen bombardování Tokia – vojensky omezené úspěchy, které podle mě ale nebudou mít na Putina stejný efekt, jako měl americký nálet na japonský generální štáb.

Podle mě dojde k ukrajinskému útoku na Podněstří. A dál budou posílat drony či rakety na ruské území. Protože jim víceméně nic jiného nezbývá. Už i u nás si leckdo z majnstrýmu všimnul, že ukrajinské vojenské úspěchy jsou spíš na hubě, než doopravdy. Proto si také myslím, že ani dodávky těžké techniky na věci nic nezmění. Budou mít stejný efekt jako ty Javeliny – zpomalí ruský postup. Zařídí ještě víc rozstřílených domů, ještě víc mrtvých civilistů, víc mrtvých vojáků, více rozmlácenou infrastrukturu a vyšší cenu za ruské vítězství. Bude to ještě víc válka do posledního Ukrajince.

Pokud čtu situaci správně, tak válka bude velmi monotónní. Ukrajina bude samozřejmě v televizi vítězit a úspěšně odrážet útoky, ale žádná její ofenzíva z toho nebude. Rusové budou samozřejmě neschopní se zastaralou taktikou, ale zvolna se budou posouvat vpřed. Ukrajinci mají v genech také zakódováno „zpátky ni krok“ a tak budou ničeni dělostřelectvem, které díky navádění z dronů střílí mnohem přesněji, než před několika lety. K tomu v Rusku občas vzplane nějaký ten sklad nafty, sem tam dojde na nějaký muničák či nádraží. Tedy pokud budou mít Ukrajinci rozum. Jakmile se trefí někam na tržiště, tak se mohou s Kyjevem rozloučit. Do toho bude Ukrajině ubývat mostů i použitelných tratí. Ruský buldozer pojede zvolna vpřed, protože teď už je to přesně podle Falkenhaynova memoranda o Verdunské operaci – Rus může ofenzívu zpomalovat, zrychlovat, či přerušit a Ukrajina to může zkoušet zadržet, ale na výsledku se nic nezmění. Základní faktor hraje totiž stále v ukrajinský neprospěch. Pokud svoje dělostřelectvo zkoncentrují, aby přečíslili to ruské, tak budou terčem letadel. Pokud ho rozptýlí podle celé fronty, aby ho schovali mezi dalšími zbraněmi, tak to zase nebude stačit na přečíslení.

Američané bombardováním Tokia začali pořádně válčit, Ukrajinci svým bombardováním Ruska pomalu končí.