Babička je stará ekosvině

Moje babička řídí motocykl, každý měsíc projezdí 1000 litrů super,
moje babička říká, že motocykl je super, opravdu cool,
používá ho v domově důchodců, jako invalidní vozík,
Moje babička je stará ekosvině (Umweltsau).

Moje babička jede k lékaři v SUV, k lékaři, k lékaři
pak si jede koupit maso, protože je ve slevě a nestojí skoro nic,
moje babička je rafinovaná,
Moje babička je stará ekosvině…

Je to samozřejmě jen další ilustrace současné německé (tj. euro-svazové) eko-politiky, která pod bizarní záminkou ochrany klimatu atakuje všechno normální, příjemné či zábavné – krom už ohraného létání, automobilismu, otopu či masa zahájili nově tažení proti domácím mazlíčkům (například zde: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ti-domaci-mazlicci-maji-horsi-ekostopu-nez-automobil), plození dětí a sexualitě (zvlášť bizarní je například toto:  https://www.idnes.cz/xman/styl/klimaticka-zmena-digitalni-technologie-uhlikova-stopa-online-video-porno-data.A190719_144417_xman-styl_fro) a v neposlední řadě starým lidem. Fanatizace nejmladších nese všechny znaky fanatizace nacistické, komunistické či maoistické. S tím rozdílem, že jmenované ďábelské diktatury nechávaly na pokoji alespoň některé pilíře svržených režimů, a tudíž společnosti jako takové. Nacisté až na výjimky nesahali na majetek, rodinu a práci. Komunisté až na výjimky nechali na pokoji rodinu a práci. Maoisté i ve své nejdivočejší době alespoň ctili Čínu jako zemi a národ. Klimašílenci se netají záměrem zničit úplně všechno.

Různí komentátoři se ptají, jak je možné, že se šílenství ujalo tak rychle a proč nabylo tak destruktivních podob. A že prý musí být “řízeno”. Souhlasím, řízení za tím je, ale nepředstavujme si nějaký mikromanagement, plánování každého kroku. Managerům celého procesu – a ti jsou známí a jmenují se Frans Timmermans, Ursula von der Leynen atd., jde to z centrály EU – stačilo nastavit pobídky, dotační pravidla, obecný směr. To se od hitlerovského řízení ekonomiky a státu naučili. O zbytek se postarají snaživci, kariéristi, hysterici, nebo prostě jen poslušní Guttmensch ( = spořádaní občané, lepšolidi, dobroseři), kteří se chtějí udržet v křeslech, nebo se do křesel vydrápat.

Problém k osvětlení vidím jinde. Žádný myšlenkový směr se v žádné společnosti neprosadí, pokud po něm neexistuje poptávka “zdola”, tvořící pro něj ideové pařeniště či podhoubí. Co v Německu (a dalších starých Svazových zemích) způsobilo, že alarmismus, který se ještě loni spokojoval se solárními panely, větrnými vrtulemi a lány řepky, najednou chce vyrvat z kořenů vše, na čem západoevropská společnost a životní styl stály? Dosavadní řešení byla blbá, ale přežitelná. Znamenala by kšefty pro pár vyvolených a v principu spíše “drobné” potíže (výpadky v dodávkách el. energie, zavírání některých provozů) pro zbytek. Nově prosazovaná “řešení” znamenají jen zmar.

Jsem přesvědčen, že hlubinně-psychologická příčina alarmistického šílenství nemá s klimatem či ekologií společného – vůbec nic. Má však mnoho společného s rozpadem společnosti jako takové, s vědomím bídné až nulové perspektivy pro ty mladé lidi, které dnes vidíme stávkovat, hladovkovat, nebo zpívat popěvky o babičce-ekosvini. Mladí Západoevropané opravdu nemají budoucnost – vinou svých rodičů a prarodičů. Vzpoura je naprosto na místě. Leč pouhé pojmenování příčin ztracené budoucnosti je tak strašné, tak nemyslitelné, že si hledají zástupný problém. A když je v tom zástupném problému ještě podporuje část dospělých…

Nechci rovnou psát “islám”, abych nepůsobil posedle. Faktem však je, že oxid uhličitý v ovzduší není vidět. Ba ani změna klimatu není vidět, nejste-li expert přes výskyt hmyzu, dobu hnízdění ptáků nebo analýzu meteorologických grafů. Co ale je vidět, a co znamená, že budoucnost nebude, jsou například.

– stále menší rodiny a stále méně dětí, které jsou, jako vy
– narůstající šikana a násilí ve školách, proti nimž není obrany

– strach rodičů mluvit, uhýbavé pohledy, jejich neschopnost vás ochránit

– noví divní lidé v ulicích – zamračené zašátkované ženy, zamračení muži, o kterých “víte”, že mohou být nebezpeční, nikdo vám ale neřekne, jak, a stejně dobře víte, že oni mohou to, co vaši rodiče ne

Pokud vám někdo v takové situaci poví, že je to vlastně jedno, protože budoucnost nebude ne kvůli těm divným lidem, ale kvůli klimatu, budete – pakliže je vám 10 let – vlastně rádi. Je tady aspoň problém, se kterým se smí bojovat. Kvůli kterému lze zatratit rodiče, prarodiče, paní učitelku…

Je to psychotická reakce společnosti. Ne neurotická, neurotik je schopen rozeznat realitu od bludů, ale psychotická, bludná. A kupodivu není tak unikátní, jak se nám může zdát. Je to spíše obvyklá reakce společnosti, která vnitřně tuší, že končí. Posuďte:

1. Když někdy v 8. století islámská expanze během dvou generací převálcovala ca 3/5 tehdejšího křesťanského světa, přišly byzantské intelektuální špičky s tzv. obrazoborectvím, zákazem zobrazování živých tvorů a masovou likvidací obrazů, soch a ilustrovaných knih. Nebyla to maličkost, byla to masová likvidace tří staletí křesťanské a mnoha dalších staletí předkřesťanské výtvarné kultury. Ještě než podlehli islámu, převzali Byzantinci (byť dočasně) jednu z islámských zásad.

2. Západní křížové výpravy, směřující proti témuž nepříteli, byly provázeny lavinou násilí proti “neutrálům” té doby – Židům. Jistě, neutrál je ve válce vždy podezřelý, ale všechny projevy křižáckého antisemitismu byly přímou kopií antisemitismu islámského.

3. Možná nejviditelnějším projevem neurotické reakce byly římsko-konstantinopolské sváry na samém konci byzantské éry. “Raději sultánův turban než papežkou tiáru” se mezi vzdělanými Řeky opravdu říkalo. Byzantští velmožové opravdu posílali své dcery do muslimských harémů v naději, že jim snad zajistí lepší budoucnost a sobě slušnější zacházení. Nezajistili nic, ale reakce společnosti, která končí, je evidentní – je tam snaha urychlit a “zbezbolestnit” definitivní konec.

Německá klima-hysterie si své cíle nevybírá náhodně. Jde cíleně proti věcem, které jsme si s moderním Německem všichni spojovali. Proti výkonné technice, masovému cestování a turistice, kulinářským specialitám, a nakonec i té pornografii či lásce k domácím mazlíčkům. Německo podle alarmistů do 10 let nebude Německem. Bude neveselou zemí, jejíž obrana, slovy kancléře z mnohem lepších dob, Bismarcka, “nebude stát za kosti jediného pomořanského granátníka”. A všimněte si: Tu zkázu chtějí Němci sami. To oni volí všelijaké Zelené. To oni se nezmohli ani na něco tak prostinkého, jako je nálož pod konferenčním stolem říšské kancléřky. Před 70 lety se zmohli. Dnes ne.

Budoucím pánům německé země – všelijakým bradatým úchylům, kteří se scházejí v zasedačkách velkých mešit – současná fanatizace mládeže, generační konflikt a ekonomická zkáza samozřejmě vyhovují. Čím oslabenější kořist, tím pohodlnější lov. Ta prepubertální děvčátka, která dnes zpívají o babičce-ekosvini, jsou jenom takový mezistupeň. Nepotrvá to dlouho, a budou bez odporu přidělena novým pánům. Pak se buď naučí rodit, upravovat skopové a držet hubu, nebo prostě – šmik!

Dnešní ekologicky uvědomělá Němka, stejně jako dnešní ekologicky uvědomělý Němec, budou jen spotřební zboží.