28.9.2014
Kategorie: Společnost

Nefunkční demokracie – Německo, náš vzor

Sdílejte článek:

OD: TIBOR POSPÍŠIL 28|09|2014

Německo je skutečně excelentní příklad, na kterém se dá ukázat, že demokracie jako systém řízení společnosti narazila na své limity, funguje už jen ze setrvačnosti. Je odsouzena na pomalou smrt, nebo násilnou změnu. Vítejte na novém letišti v Berlíně.

 

[ad#hornisiroka]

 

Hlavní argument demokratů je totožný s argumentací komunistů: systém je super, problémem jsou lidé. Ti (demokraté) s oblibou dávají příklady ze zahraničí s oddůvodněním, že ​​tam by se to (něco špatného) nestalo. Upřímně se přiznám, že jsem dlouhou dobu tento názor sdílel. I když ke změně názoru jsem přišel postupně, nezapomenu na ten moment, kdy jsem si začal číst o výstavbě nového letiště v Berlíně. Pokud to už nedokážou (ani) Němci, tak je něco systémově špatného.

 

Po geopolitických změnách v Evropě a speciálně v Německu Berlín nové letiště potřeboval. Potřeba stále trvá, je stále naléhavější, ale systém prostě nepustí. Rakušané měli možná velké štěstí, že rozšíření letiště Vídeň bylo jen 2 (nebo 3?) krát dražší než původní rozpočet, protože je v provozu.

 

Němci takové štěstí neměli. Společnost, která měla nové letiště vybudovat a provozovat založili těsně po sjednocení, v roce 1991. “Už” v roce 1996 určili pro nové letiště i lokalitu. V roce 1998 dokončili privatizaci letištní společnosti. Privátní partner měl letiště postavit a 50 let provozovat.

 

Ale jsme v demokracii a neúspěšný uchazeč privatizaci ve prospěch svého konkurenta napadl u soudů. Demokraté své privátní zájmy s oblibou označují za “veřejný zájem”. V tomto případě však na sebe narazily dva “veřejné” zájmy: zájem postavit a provozovat letiště vs. zájem “spravedlivé” privatizace, tj finanční zájem konkurenční hospodářské skupiny.

 

Spor se vyřešil demokraticky – kartelovou dohodou. Letiště možná bude dražší, ale zisky si rozdělí pokladny obou uchazečů. Letistko postaví a bude provozovat jejich konsorcium. Přesněji konsorciem dvou konsorcií.

 

Ale ani toto spojení nedokázalo svůj zájem protlačit k nálepce “veřejného” zájmu.Takže zpět na začátek, stavět a provozovat bude stát. Přesněji holding, ve kterém budou zastoupeny: město Berlín, země Braniborsko a Spolková republika Německo.

 

 

Opět “veřejný” zájem a opět problém: který zájem je ten správný? Zájem Berlína, spolkové země, nebo zájem Německé spolkové republiky? Každý z těchto “veřejných” zájmů prezentují konkrétní politici a (legitimním) cílem každého politika je získat co největší podporu voličů. A tak mezi sebou politici z Berlína, spolkové země a SRN vedou (legitimní a snad korektní) zápas na hřišti s označením nové letiště v Berlíně.

 

Původně (rok 2006) byly odhadované náklady na letiště 2,83 miliardy eur, v roce 2012 bylo aktuální číslo 4,3 miliardy. Stavět se začalo v roce v roce 2006, předpokládaný termín otevření byl konec roku 2011, nejnovější termín je rok 2016, já si tu pro srandu tipnu náklady ke dni otevření (pokud se to vůbec stane) na 6,8 miliardy eur.

 

Jak je to všechno možné, co se to vlastně stalo?

 

Neexistuje nic takového, jako veřejný zájem. Existují pouze privátní zájmy privátních skupin, které na sebe v tomto případě narazily silou úměrnou velikosti gigantického balíčku, o který se hraje. Protože o privátní zisky jde až v první řadě (a tak je to správně).

 

V případě akcií z veřejných prostředků (po zrušení privatizace) je to zase o tom, že politik se snaží v souboji o voliče zaujmout (například) co nejnižší částkou, za kterou prý předmětný zájem zabezpečí. A tak se uzavře smlouva, která nepokrývá všechny reálné náklady a součásti stavby. S tím pak třeba něco dělat, ale to už máte před dveřmi další volby a váš konkurent (který by na začátku postupoval přesně tak) vám dá “vyzrát” vaši neschopnost, bude vaše kroky torpédovat jak jen bude moci. Samozřejmě vše v souladu s pravidly demokratické politické soutěže.

 

Kromě politiků má slušná demokratická společnost silný i třetí sektor. Kromě tří paralelních politických soubojů (městská, spolková a celostátní úroveň) se tedy do boje za “veřejný” zájem zapojili i zástupci obyvatel dotčené lokality, environmentální aktivisté a podobně. Prostě těch skupin, které obhajují (často diametrálně odlišné) “veřejné” zájmy je tolik, že letiště v provozu není a ani tak brzy nebude. Torpédovat snahu protistran je mnohem jednodušší, než prosadit tu svou představu proti přesile.

 

Přidám sem svůj druhý tip: nejdříve bude dostavěno nové letiště v Istanbulu, jehož stavba začala letos.

 

ZDROJ: Tibor Pospíšil

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...