Jedna facka válku nedělá. Stane se. Lidsky dokážu pochopit, že někomu rupnou nervy a vyletí ruka. Jenže…
Sluníčkářská hovádka se můžou postolicovat z toho, jak Procházkovou za tu facku adorují, tleskají ji, říkají, že těch facek mělo být určitě víc. Hovada typu Novotný nebo Šafr pomalu vyzývají k profackování celé redakce Sputniku a nejspíš to vezmou i přes Aeronet a Protiproud a rozhodně se staví i v Parlamentních novinách.
Víte, když dostal přes držku Feri, trochu škodolibou radost mi to udělalo, zvlášť když zakvičel jak holka a nechal se odvézt sanitkou. V životě by mne nenapadlo oněm dvěma podnapilým týpkům vzkázat, že měli těch ran zasadit víc nebo tvrdších. Ani náhodou jsem necítila potřebu jim za to poklepat na rameno nebo poslat děkovný dopis, třeba takový, jaký poslal Pavel Novotný ve jménu všech občanů Řeporyjí: „Udělala jste správnou věc a je zcela v pořádku, že jste se ‚nechala vyprovokovat‘, sám bych mu na místě rozkopal držku bez ohledu na následky.“
Já vím, že Procházková má za manžela muslima z Afghánistánu a v této kultuře je násilí bráno jako způsob komunikace, my jsme snad ale přece jen v Evropě. Představa, jak Procházková fackuje nějakého muže v Afghánistánu je ovšem zábavná. Nemám dojem, že tam by jí někdo zatleskal, ani že by jí to jen tak prošlo.
U nás máme rovnoprávnost, ba co víc, když žena zfackuje muže, bere se to u nás jako něco přijatelnějšího, než kdyby si týpek troufl na ženskou. Nic to nemění na tom, že jde o fyzické napadení a to je minimálně přestupek a řekla bych, že naše zákony pamatují také na schvalování násilí.
Někteří žertují, že když novináři schvalují facku novinářky jinému novináři, zkrátka už se tihle aktivističtí výtečníci z médií můžou občas profackovat. Jestli to tak je, prosím, moc prosím, nechte mi Fendrycha!
Ve světě, kde dvacetiletí mladíci jsou vydáváni za nezletilé sirotky a rodina je něco zpátečnického, je možné úplně všechno. I to, že facka není žádné násilí, ale vyjádření spravedlivého rozhořčení.
(41 votes, average: 4,78 out of 5)
Loading...