10.6.2019
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Mladí politici, ale mají na to?

Sdílejte článek:

J3K

Politika je pro mnohé zaměstnáním stejně, jako je pro jiné být pekařem, svážečem, horníkem či lékařem. Stát se skutečným mistrem svého oboru však nějakou dobu trvá, takže skuteční odborníci i v těchto oborech, ostatně jako ve všech ostatních, mají za sebou mnoho zkušeností a potkali už nejeden problém, jehož správné řešení mohlo přinášet i omyly a další hledání.

Politika jakožto řemeslo patří k těm nejnáročnějším na schopnost vnímat, učit se, rozhodovat se s klidem, na potlačování emocí a ega. Jde o velmi deformované prostředí, v němž slabé povahy podléhají ovlivňování a sebedestrukci. Být dobrým politikem neznamená nutně pobývat v této sféře celý život, ta degenerace mysli a přístupu k ostatním či realitě může být totiž nejen nevratná, ale zároveň i dost rychlá. Na druhou stranu kooptace člověka z ulice do ministerského či primátorského křesla také není ideálním řešením. Vše má svůj vývoj a také potřebu určitého posunu jednotlivce. Samozřejmě existují výjimky, jsou lidé, kteří se s talentem pro politiku narodili, jenže podíváte li se na naší politickou scénu, zdá se, že pocit o vlastní genialitě má mnohem víc osob, než kolik talentu příroda mohla rozdat.

Kdysi mělo vyučení se v jakémkoliv oboru určitou posloupnost. Mladý muž (všimněte si, že bývali součástí tohoto procesu především muži, protože jim náležela povinnost živit a zaopatřit rodinu, zatímco ženy byly předurčené péči o děti a domácnost) chodil nejdříve k panu učiteli, poté pomáhal svému otci nebo byl poslán do učení. Stal se z něho tovaryš a k mistrovskému postavení měl poměrně daleko. Ne každý se mistrem stal. Někdo utekl k jinému oboru, jinému se poštěstilo dosáhnout vyššího studia. Lempl se mistrem nestal nikdy, takže skutečným odborníkem byl ten, kdo vsadil na trpělivost, schopnost učit se dále a zároveň nebrat svou práci jen jako nutné zlo, ale vnímat ji jako svůj vlastní posun dopředu a možnost být pro ostatní důležitý. Někdo uměl vyrábět, jiný péct, lecos se dalo zobchodovat. Ale být skutečnou špičkou oboru, to požadovalo ještě vášeň pro svůj obor, talent a manuální zručnost. K tomu dostatek zkušeností, solidnost a poctivost.

Politika je pouze jedním z oborů. I ona potřebuje své mistry, jejichž přístup k vládnutí je založen na zkušenostech, rozhledu, chápání, inteligenci a morálním kreditu. Přestože především poslední veličina je často nedostatkovým zbožím, patří k těm podstatným. Má li mladý člověk pocit, že se chce věnovat v budoucnosti politice, musí se postupně vzdělávat, naučit se řešit problémy, získávat zkušenosti a jít krok po kroku. Politika má totiž ještě jedno historické specifikum. V mnoha kulturách, prostředích i regionech byl velmi ctěn institut stáří. Rada starších, senáty, shromáždění kardinálů při volbě papeže, to vše jsou jedny z mnoha případů, kdy se dosažení určitého věku stává podstatnou součástí nominace do rozhodujících orgánů s vyšší pravomocí. Má to svou logiku. Součástí stáří je totiž moudrost, zkušenost, nezbrklost a trpělivost. K hledání řešení složitých situací je třeba většinou nejen zdrženlivosti a klidu, ale především znalost problematiky. I proto jsou některé lidské činnosti umožněné až po dosažení určitého věku. U politiky jsou hranice nesmyslně nízké, což umožňuje jedenadvacetiletým mladíkům i slečnám zasednout do parlamentu ČR a bez špetky tolerance, zkušeností a sebereflexe spolurozhodovat o budoucnosti této země. Zajímavé je, že k nominaci na získání postů, které mohou znamenat nevratné změny ve vnitrostátním i zahraničním prostředí, je potřeba jen stranická příslušnost.

Jak by tedy měla vypadat cesta vzhůru? Mladý člověk by neměl být odtržen od reality. Příprava vstupu do politiky by tedy měla být dostatečně dlouhá a systematická. Není ani tak důležitá forma vzdělání, jako spíše míra přirozené inteligence, ochota riskovat, schopnost komunikace, pokora. V prvních létech po dosažení osmnáctin je mladý muž hnán testosteronem, obrovským egem a přirozenou rvavostí. Ani jedno z toho se nehodí do politiky. Možná v podnikání fajn, ale to je úplně jiný obor. Chce li přesto nastoupit do rozjetého vlaku, musí rozlišit dva druhy. Jednou je zahraniční politika, druhou domácí. Pro možnost být ambasadorem ČR musí přidat ve studiu jazyků, pochytit základy dějin a filosofie. A samozřejmě projít několika stupni poznávání zahraničí se zachováním znalostí o tom, co se děje u nás. Po morální stránce však musí vždy zůstat vlastencem a patriotem. U vnitrostátního politika je cesta neméně dlouhá. Její začátek by neměl začít jinde, než na komunální úrovni a teprve postupným vývojem směřovat výše. Bylo by tak více času seznámit se s fungováním společnosti, naučit se zacházet s cizím majetkem a získávat zkušenosti. Na skutečně vrcholnou politiku není člověk připraven dříve, než ve 40ti a nemá tam co dělat. Mládí je buřičské, protestující a kritizující, stát však potřebuje budovatele, prověřené vizionáře a vybouřené jedince, kteří už mají v hlavě srovnané priority.

Možná se ptáte, kde je více slov o ženách. Jejich emocionální chování je k politice nepředurčuje, nicméně existují mezi nimi výjimky. Margaret Thatcherová byla skutečně vynikající britskou premiérkou, o které nelze pochybovat. Její výjimečnost však nepatří k standardním jevům. Většina žen nemá totiž uvažování nijak zvláště logické, je závislé na pocitech a podléhající mnoha vlivům. Tím nikdo nechce říkat, že ženám chybí moudrost a rozhled, nicméně politika je často především boj. O tom, že ani dostatečný věk nemusí být dostatečnou zárukou inteligentního chování, nás přesvědčila Němcová z ODS při prezidentské inauguraci. A ani výkony dalších žen v naší politice nejsou nijak oslnivé. Existuje dlouhý seznam jmen, která Vám zježí vlasy na hlavě, pokud nějaké máte. Valachová, Parkanová, Biomasa, Šlechtová, Maláčová, povely plnící Schillerová…. Poviné vysoké zastoupení žen ve vládě a vrcholné politice je prvním zásadním omylem, které poslalo ke dnu například švédské Vikingy, ovlivnilo německý vývoj a degraduje západní státy.

Vraťme se k tomu, co bývalo dříve normální. Ten projekt, kdy ženy byly neoddělitelnou součástí mateřství a vytvářely rodinné zázemí, je stoletími vyzkoušen a funguje. A do politiky nechť jdou ti, kteří už něco prožili. Nikoliv je pár alkoholových a marjánkových raušů. Věřte tomu, že čerstvý vysokoškolák mající dva diplomy z humanitních oborů zná podstatně méně, než světem protřelý šedesátník. Jít do politiky a být v ní užitečným chce věk a čas. Dělat revoluci na ulici jen proto, že se mi to zdá být dobrý nápad, znamená opět jen sloužit jiným.

Autor: J3.K

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 4,93 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky