Být hetero je divné, být homo prý normální

Jako tuhle, četl jsem rozhovor s jakousi murdrlantkou ze Švédska, které je v poslední době vzorem pro všechny možné i nemožné pitomosti a ta ženská tvrdila, že každý člověk by měl prožít homosexuální vztah. A kdo jej ještě neprožil, je prý divný a neví o skutečné lásce a s ní spojenými prožitky nic.

Jsem generace, kdy už stále častěji vzpomínám na doby dětství a dospívání. Bohužel, spojené s dobou budování socialismu a komunismu, ale člověk to v tom věku tak nevnímal. Spíše jsme se s příchozí pubertou věnovali tomu pro život podstatnému. Tedy fotbalu, hokeji a lovu. Tedy, abych byl přesný… lovu holek, samozřejmě. Zvířatům jsme dávali přednost uloveným a upraveným na talíři. Ovšem holky – tady samozřejmě hovořím za nás, tu ošklivější část populace, tedy jinochy, chlapce, poté muže- tedy holky to byl náramně žádaný sortiment.

Jo krásné mládí. Vše bylo jasné i když jsme se o úspěších či neúspěších moc nešířili. Ona doba tomu moc nepřála a teprve mnohem později se v časopisu Mladý svět objevily jakési sexuální poradny, velmi decentní. Ani zdaleka nepodobné tomu co bylo například v Bravu. Přesto jsme byli šťastní s tím co máme ale hlavně nám nikdo nebušil do naších už tak občanskou a brannou výchovou, následně pak ruským jazykem zblblých palic, co je normální a co ne. I když pochopitelně o odlišnostech jsme věděli. Nikdo ale neměl potřebu je ventilovat na veřejnosti. Proč také?

Proto mi dnešní doba začíná velice hodně připomínat časy biblické Sodomy a Gomory. A vůbec to nemyslím jako nějakou náboženskou propagandu ale jako upozornění na to, že jako lidé prostě začínáme blbnout. A to tak že hodně.

Ten příklad který jsem uvedl v prvním odstavci je pochopitelně extrém a ta ježibaba co to řekla pravděpodobně předtím požila nějaké houbičky či co. Ovšem podobných extrémů dnes vidíme v každodennosti více než je zdrávo. Některé země zavádějí jednotný typ WC protože dámy prý pisoáry ponižují. Tak co tam lezou na tu mužskou část? Nebo ne? A ti co lobbují za větší práva homosexuálů už nevědí jaký silnější nesmysl by pro svou argumentaci vymysleli. A zajímavé je, že velká část těchto aktivistů ani není homosexuální a že ti kterých se to týká, o nějaké monstrozní zviditelňování zájem nemají.

A aby to bylo vyvážené, tak druhá strana se předhání v žvanění jak je homosexualita nepřirozená a jak je vše hnus a proti Bohu a proti všemu možnému. No prostě blbneme. A tak tu pak máme kampaně typu MEE TOO. To velice vadí když ženě sáhnete na zadek, či jí políbíte a dotyčná je ochotná, má li sloní paměť i po 40 letech líčit, jak jí to zničilo život. Zneužívání dětí, tahání je do postele to ovšem pozor…tam je třeba našlapovat opatrně. A chce li oběť peníze, je to hyena a ne oběť.

A tak bych se rád vrátil do dob, kdy se každodenně neřešilo kdo je homosexuál, kdy na nás nekoukaly z časopisů vousaté zpěvačky, kdy chlap byl chlap a ženská se nestyděla za to že je ženská a nehrozilo vám vězení, když jí řeknete že je hezká.

Protože já byl tehdy spokojenější, protože jestli je někdo takový nebo makový je mi úplně jedno.