![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Vyvěšování vlajky Tibetu je jen politický kýč
LUBOŠ ZÁLOM
Beroun se po letech připojil k asi nejkřiklavějšímu projevu politického kýče, s jakým se v dnešní politice můžeme potkat: v pátek byla na berounské radnici vyvěšena tibetská vlajka jako každoroční připomínka čínské okupace Tibetu.
Dobrá – Čína skutečně Tibet anektovala a pošlapala tak jeho nezávislost. Proč se však privilegovaným symbolem útlaku stal právě Tibet? Proč nevyvěšujeme vlajky všech zemí, jejichž obyvatelé úpí pod nějakou nadvládou, pod despocií, pod tyranií? Je to proto, že zosobněním propagace Tibetu je dalajlama? Ukázkový příklad antikapitalisty? Dle vlastních slov umírněný marxista? Člověk, kterému jde sice o svobodu svého národa, dle vlastních slov, ale odvrhuje to, co je předpokladem svobody, tedy rozum, a odvrhuje i to, co je automatickým důsledkem svobody, tedy kapitalismus?
O co jde v případě Tibetu? Voláme vyvěšením vlajky po tom, aby se Čína z jeho území stáhla, a na něm znovu zavládla krutá, barbarská absolutistická teokracie? Nebo si přejeme, aby byl Tibet skutečně svobodný? Jenomže aby byl svobodný, resp. aby vůbec mohl mít naději na svobodu, musí od něj dát ruce pryč nejen Čína, ale i teokratičtí lámové.
Posedlost současných politických a kulturně-intelektuálních elit Tibetem je příznačná a je ve své pravé podstatě fašistická – protože automaticky odmítá jakoukoliv racionální opozici a k morálnímu rozměru vyvěšení tibetské vlajky přistupuje jako k etickému axiomu, o němž se nepochybuje, a jenž lze jen disciplinovaně uposlechnout. Je to stejná fanatická poslušnost, jakou režim lámů vyžadoval od svých poddaných. A je to mimochodem stejná fanatická poslušnost, kterou od svých poddaných vyžadovali jiný obdivovatelé Tibetu: němečtí nacisté.
Vyvěšení tibetské vlajky na radnici, a platí to pro všechny radnice a jiné budovy veřejných institucí, není oslavou svobody, ale spíše výrazem konformismu, stádnosti a nakonec i neznalosti faktů.