Opozici nechybí plán B – nemá respektovaného vůdce

Éra Andreje Babiše začala velmi nenápadně. Levicová opozice lačnící po moci vsadila na totální negaci vlády Petra Nečase. K tomu se přidalo dodnes neuzavřené sledování premiéra včetně odposlechů a v červnu 2013 toto špehování vyvrcholilo „zásahem“ na Úřadu vlády. Petr Nečas nebyl z Babišova těsta a chvilku sice vzdoroval, ale po pár dnech to vzdal. Aféra se svou podřízenou mu vzala odvahu a podal demisi. Miloš Zeman, tehdy pár měsíců ve funkci, se mistrně chopil iniciativy, jmenoval úřednickou vládu a donutil poslaneckou sněmovnu k seberozpuštění. Pak to přišlo. Pravice drtivě prohrála volby a moci se chopila levice, která se spojila s ANO, které dosáhlo téměř na volební vítězství.

Jak šel čas, bylo najednou jasné, že Andrej Babiš není žádná lehká váha typu Víta Bárty a začal vadit, nejprve opozici, po dvou letech vlády i ČSSD. Trestní oznámení ve věci Čapí hnízdo tak přišlo „jako na zavolanou“. Dodnes není veřejnosti známo, kdo toto trestní oznámení podal. Zato víme, že před dalšími volbami policie dokončila vyšetřování a obvinila asi desítku osob na čele s Babišem z dotačního podvodu. Pak přišly na řadu volby a nejaktivnější vyšetřovatelé a soudci v jedné osobě, a to bývalé Sobotkovo vedení ČSSD, ve volbách úplně propadli. Hnutí ANO získalo dominantní postavení na politické scéně a bez něj nebylo možné složit žádnou jinou jen trochu konzistentní vládu.

ČSSD pod dojmem těžké volební porážky změnila vedení, místo slabého Bohuslava Sobotky si do čela zvolila Jana Hamáčka, o jehož charisma si ani nedovoluji spekulovat. Druhá ve volbách, ODS pod vedením profesora Petra Fialy, zaujala nekompromisní postoj a odmítla se s ANO i jen bavit. Takže Babiš po peripetii s první menšinovou vládou hnutí ANO vyslyšel doporučení a signály „z Bruselu“ a vytvořil menšinovou vládu právě s Hamáčkovou ČSSD. Ta nakonec ustoupila úplně ve všem. Jedinou pojistkou v koaliční smlouvě je pasáž o tom, že pokud bude Babiš pravomocně odsouzen za podvod, podá demisi.

Reportáž Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka, na které skrytou kamerou natočili Andreje Babiše juniora ve Švýcarsku, přišla s verzí únosu Babiše juniora na Krym a Ukrajinu, aby se „skryl“ před vyšetřováním. To vše na přání jeho otce a pomocí Rusa, který se v Česku oženil. Postupně však vypluly na povrch i jiné informace. Tou zásadní je fakt, že Babiš junior nemá českou státní příslušnost, je občanem Švýcarska. To většinou nevydává své občany ke stíhání a tak by stačilo, kdyby Babiš junior tiše seděl doma a nemusel jezdit na Krym, aby se „vyhnul vyšetřování“. Naprosto souhlasím s Petrem Kamberským z Lidovky.cz, který podrobil investigativní práci Slonkové a Kubíka tvrdé kritice na ČT24. Babiš junior je podle něj soukromá osoba, nikoliv osoba, se kterou by se mělo cokoliv tajně natáčet ve „veřejném zájmu“. Kromě toho, ve Švýcarsku platí zákon, který takové počínání výslovně zakazuje a za porušení zákazu hrozí vězení. Zda je či není nemocen, není vůbec podstatné.

Situace je tedy stále stejná. Máme trestně stíhaného premiéra, se kterým ČSSD uzavřela koaliční smlouvu. Výpověď Babiše juniora je pro trestní stíhání naprosto bezcenná. Hodí se ale pro svolávání demonstrací, na kterých účastníci požadují demisi Babiše. Ten odstoupit nehodlá. Pro odvolání Babišovy vlády nemá ale opozice dostatečný počet hlasů. Jedinou stranou, která může Babiše vyhodit z premiérského křesla, je tak ČSSD. Té se ale chce i nechce. Pokud by se z vlády rozhodla odejít ještě před hlasováním o nedůvěře, SPD je ochotná ČSSD nahradit. Je proto v současné konstelaci velmi pravděpodobné, že ČSSD z vlády neodejde. Osud ČSSD je však tak jak tak zpečetěn a ani odchod by jí zřejmě z maléru nevolitelnosti nevytáhl.

Přejděme proto k onomu „plánu B“, který opozice podle Hamáčka nemá. Je zřejmé, že opozici na vytvoření vlády bez ANO chybějí nejen hlasy. Nemá totiž jasného a nezpochybnitelného vůdce, který by mohl být premiérem. Tak zvaný Demokratický blok je složen z různých jedinců s velmi pestrou minulostí. Je schopen se dohodnout na tom, že Babiš je gauner a obecně kriminálník, ale není v těchto stranách vůbec nikdo, kdo by byl jasnou a nezpochybnitelnou autoritou. Nejsilnější stranou je ODS, v jejímž čele je rozhodně kvalifikovaný politolog, zda by ale profesor Fiala byl kvalifikovaným politikem, mám velké pochybnosti. Protože máme ale na Hradě Miloše Zemana, který opět v případě vyslovení nedůvěry Babišově druhé vládě chce Babiše opět pověřit jednáním o nové vládě, má opozice prostor pouze pro slovní cvičení o „ohrožení demokracie“.

Mediální masáž reportáže Slonkové a Kubíka vyprchá. Už teď je zajímavé jak se změnil akcent na novinky.cz, které nejprve podpořili všechny zprávy o Babišovi junioru, a nyní se už velmi snaží podávat i pohled kritický a ne tak nenávistný vůči vládě- zajímavý posun. Babiš možná ztratí dvě, tři procenta preferencí, pokud se česká ekonomika poveze dál na vlně konjunktury, pozice Babiše se příliš nezhorší. V případě, že by sněmovna vyslovila vládě nedůvěru, by nejčistším řešením byly předčasné volby. Na to ale například ČSSD nemá peníze díky mizernému volebnímu výsledku i díky asi tří set milionovému dluhu vůči dědicům advokáta Altnera.

Pravice k volebnímu úspěchu potřebuje jasného lídra. Bez něj nebude nikdy ani žádný plán B.