24.6.2018
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Jak nás stát ždímá?

Sdílejte článek:

ONDŘEJ MÁLEK

Daně z příjmu fyzických a právnických osob, spotřební daň, DPH, ale třeba i povinné pojistné placené zaměstnavatelem a zaměstnancem. Ať už jde o fyzické osoby či obchodní společnosti, na daních v České republice neodvedeme zrovna málo.

[ad#textova1]

Dokazuje to i analýza Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která srovnává daňové zatížení u 35 svých členů. Jak si v tomto srovnání stojíme?

Daňové zatížení práce

average-tax-wedge.jpg (33,835 kiB)

Aktuální čísla se týkají především daňového zatížení příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. V rámci členských států OECD sice toto zatížení průměrně kleslo na 36 %, zdaleka ne ve všech zemích byl ale trend stejný. Například právě čeští občané pocítili mírné zvýšení daňové zátěže ze 42,8 % na 43 %. V žebříčku OECD nám vinou toho patří 7. příčka mezi státy s nejvyšším daňovým zatížením. Větší než 40 % zdanění práce nás řadí mezi státy, které příjmy pracovníků daní nadprůměrně, nejen v rámci OECD, ale i v porovnání s jinými vyspělými zeměmi.

V žebříčku nás tentokrát předběhly už jen státy jako Belgie, Německo, Itálie, Francie, Rakousko a Maďarsko. Obecně nižší daňové zatížení je pak v mimoevropských zemích OECD, které nemají tak vysoké povinné pojistné a mají nižší základní sazbu DPH. Především vysoké povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění na straně zaměstnavatele jsou důvodem, který nás ve srovnání s dalšími zeměmi žene do horních pater žebříčku.

Je nutné ale zmínit, že takto vysoké zatížení se netýká všech českých občanů. Především u rodin s více dětmi a nepracující manželkou daňové zatížení Čechů díky slevám na dani a daňovým zvýhodněním značně klesá.

Daňové zatížení obchodních společností

korporace-dane.jpg (29,357 kiB)

Přesuňme se teď od příjmů fyzických osob směrem ke zdanění zisků obchodních společností. Asi vám neprozradíme žádné tajemství, když řekneme, že Česko z tohoto pohledu mezi daňové ráje zrovna nepatří (pokud pomineme odpočty na vědu a výzkum, které vstupují do nákladů a ještě je možné si o ně snížit základ daně — formálně tedy příjem snižují dvakrát). Sazby daně jsou v zemích OECD různé, stejně jako způsob (onshore či offshore) zdanění příjmů společností. Pro srovnání se proto používá daňová zátěž v procentech hrubého domácího produktu dané země (HDP). A jak si v tomto srovnání stojí Česko?

V rámci zemí OECD to opět není žádná sláva, zatížení obchodní korporací je u nás čtvrté nejvyšší. Hned po Rakousku, Belgii a Kanadě.

Když se podíváme na data z posledních pěti let, můžeme navíc vidět, že tento ukazatel postupně roste. Pokud nenastane žádné revoluce ve zdanění příjmů právnických osob, můžeme očekávat, že bude růstový trend pokračovat.

A to stejné platí i pro daň z příjmů fyzických osob. Ačkoli se změny chystají, nepředpokládáme, že by byly natolik zásadní a výrazněji snížily povinné odvody pojistného za zaměstnavatele, které nás na žebříčku vystřelují tak vysoko. Navíc se tyto změny plánují již mnoho let bez toho, aby k nim došlo.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Ondřej Málek, moneus.cz

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky