27.1.2018
Kategorie: Politika, Presidentské volby 2018

Se slušností nejdál dojdeš

Sdílejte článek:

LU LINA

Předvolební kampaň máme díky bohu za sebou a teď už nás bude zase masírovat jen obvyklá propaganda. Jsem si jist, že její součástí se trvale stane i většina neúspěšných kandidátů na hradní fíkus, v čele s panem profesorem, protože kandidát na hradní samorost ho podle mne porazí. Ale už to snad nebude tak nechutné, jako doposud. Chtěl bych k tomu vyslovit svůj názor, dokud to ještě jde. Protože jestli se jako obvykle mýlím a vyhraje Slušný Fíkus, již započaté odpočítávání konce nejen svobody slova se mnohonásobně zrychlí. 

[ad#textova1]

Dávno před začátkem kampaně bylo jasné, jak bude vypadat. Dobro proti Zlu. Brumbál proti Voldemortovi. Slušnost proti sprostotě. Západ proti Východu. Demokracie proti fašismu. Pokrok proti tmářství. Praha proti zbytku republiky. Vzdělaní proti blbcům. Vítači proti xenofobům.

Ale především všichni proti jednomu. All stars versus Zeman. Z mého pohledu to nebyla kampaň, ale organizovaná dehonestace hlavy státu, která si dovolila být přesně taková, jakou ji voliči zvolili.

Postupně do ní naskočilo několik nachlup stejných kandidátů, kteří se od sebe dali odlišit pouze svým fyzickým zjevem, ničím jiným. Všichni měli naprosto totožný program s jediným bodem: Zeman musí z Hradu pryč! Vůdcem tohoto duchovního Hnutí za osvobození České republiky byl společnými investory určen profesor Drahoš, protože vypadal nejdůstojněji a zaručila se za něj manželka.

Snad nemusím zdůrazňovat, že součástí hnutí se staly také stávající široké struktury domácího odboje proti ruské hradní loutce v čele se Svědky Sorosovými, Bratrstvem červených trenýrek, veřejnoprávními médii, holdingem OKD Zeitung a jinými význačnými dezinformačními zdroji.

Odbojáři poměrně dlouho nevěděli, jakým způsobem mají dehonestačně-volební kampaň pojmout. Zdálo se, že ve spravedlivém boji s Kundotamem Kundotamovičem už vyzkoušeli všechnu dostupnou munici, včetně zakázaných kazetových bomb i chlóru a vše marně. Hrad stále odolával bez výraznějších škod a jeho pán si stále dělal co chtěl, říkal co chtěl a jezdil kam chtěl, aniž by se předtím poradil s Merkelovou, Junckerem, nebo alespoň s Kalouskem.

Dokonce do Moskvy, považte! Taková ostuda! Co na to řeknou v Berlíně a Bruselu? Vždyť jim tam ten buran vyfoukl kšefty za miliardy! To nám soudruzi nikdy neodpustí!

Ale co bylo úplně nehorší – přes všechno propagandistické i jiné úsilí apoštolů pokroku, vykazoval český gubernátor setrvalou voličskou podporu.

Osvědčené likvidační recepty na něj prostě nefungovaly. Neříká černochům negři, nehajluje, na Hradě vyvěsil vlajku EU a Židy má rád. Šíří sice nenávist, islamofobii a sprostá slovíčka, ale to mu voliče spíše přidává a kromě toho má ten starej ožrala imunitu.

A tím na to hoši a děvčata kápli. To je vono! Je přece starej a nemocnej! To musí fungovat! Švandovým divadlem se rozlehl vítězný pokřik „Hip, hip, Brusel!“ Někdo hloubavější sice nesměle namítl, že Václav Havel taky nebyl nejmladší a zdravím právě nekvetl, ale námitka zcela zanikla v nadšeném halasu přítomných národních buditelů.

Od toho okamžiku se stalo prezidentovo zdraví a věk hlavním motivem vystoupení všech antizemanů. Každý z nich ostentativně demonstroval svou fyzickou kondici a formu nejrůznějšími způsoby, přičemž zřejmě pouze hrozba trestně-právních postihů a zbytky tradiční morálky je odradily od veřejného předvádění svých nádobíček a výzev prezidentovi k poměření funkčnosti.

Vítězem prvního kola v křupanství a ubohosti se tak kupodivu nestal v podstatě nijak se neprojevující prezident, ale vlastní propagandou již poněkud dezorientovaný Topolánek, který vyzval Zemana k tenisovému zápasu o Hrad.

Po odpadnutí statistů a předskokanů, zůstali pouze dva od začátku jasní finalisté.

Zeman stále pokračoval ve stejném stylu. Žádnou vlastní speciální kampaň skutečně nevedl, ovšem příčetný politik začíná kampaň druhý den po každých volbách. Kampaň mu dělali jeho stoupenci a Miloš do toho zcela evidentně nijak nezasahoval. Pro mé téma je ale nejpodstatnější, že se Zeman především, až na nepatrné výjimky, nijak nevyjadřoval ke svým soupeřům a prakticky nijak nereagoval na četné fauly a podpásovky týkající se nejen jeho fyzického stavu.

V disciplíně křupanství už ostatně známe vítěze. Velký hradní favorit odešel poražen, neboť byl ostudně z formy. Chvílemi se dokonce projevoval majestátně a tak gentlemansky, že jeho odpůrci zcela jistě nevěřili svým očím a uším. S obrovským náskokem před údajným panem Neslušným Zemanem, v ní zvítězil údajný pan Slušný Drahoš.

Slušnost a noblesa měly být hlavní devizou tohoto kandidáta, takový dojem jsem alespoň získal z jeho kampaně. Měl tím zřejmě vzniknout kontrast k Zemanově údajné sprostotě a buranství.

Nevím, jak vy, ale já jsem po celou dobu kampaně viděl téměř noblesního a nečekaně slušného Zemana, přičemž tato jeho podoba vygradovala téměř k dokonalosti v poslední televizní debatě.

No a pak jsem také viděl po celou dobu kampaně buranského vidláka Drahoše s akademickými tituly před, za, nad i pod jménem, který nevynechal jedinou příležitost nakopnout Zemana do rozkroku po zaznění gongu. Jeho neskutečně ubohé vtipkování o prezidentově nemohoucnosti a zdůrazňování vlastní fyzické zdatnosti ve mne zanechalo nesmazatelný dojem unikátního blba. Scénka s točícím se dervišem zůstane patrně ve zlatém fondu politické nekorektnosti.

A stejně jako u Zemana, „gentlemanství“ pana Slušného vyvrcholilo v poslední televizní debatě. Jakoukoliv odpověď začal vždy některou z parafrází slavného výroku římského politika Catona – „Ostatně soudím, že Zeman musí být zničen“. V originále Cato pochopitelně nezmiňoval našeho Ovara, ale Kartágo a tuto větu vkládal do každé své řeči v senátu, ať se týkala čehokoliv.

Třešničku na dortík slušnosti a noblesy pak profesor Slušný nasadil v samotném závěru debaty, kdy moderátorka oba protagonisty vyzvala k minutovému projevu k voličům.

Zatímco starý buran smířlivě vyzval voliče k oslavě demokracie tím, že půjdou všichni volit, ať už kohokoliv, mladý pan Slušný opět napodobil Catona a s rozběhem přes celý foyer Rudolfina Zemana naposledy kopl do koulí.

Pokud měly být slušnost a noblesa Drahošovou hlavní zbraní v souboji s hradní Lží a nenávistí, pak naprosto nechápu, proč je ani jednou v rozhodujících bojích nepoužil.

Jsem totiž pevně přesvědčen, že si tím velmi úspěšně definitivně zavřel nalinkovanou cestu na Hrad a spláchl tak do hajzlu těch 50 mega, co do něj nasypali jeho investoři a loutkovodiči v domnění, že se jim investice bohatě vrátí.

Závěrem pár slov k České televizi. Nikdy bych nevěřil, že to někdy napíšu, ale její debata byla suverénně nejlepší, včetně skvělého výkonu moderátorky. Bylo to objektivní, profesionální a vysoce koukatelné. Paradoxně se tím ovšem jenom potvrdil názor, že ve zbytku času je ČT hluboce tendenční a ideově vyhraněnou institucí, která vysílá v duchu politických postojů svých zaměstnanců a objektivitu má na párku.

Pevně doufám, že nerozhodnutí a příčetní voliči viděli kampaň zhruba podobně jako já a že se to odrazí v jejich konečném rozhodnutí.

Je suis Zeman.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Lu Lina

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (27 votes, average: 4,33 out of 5)
Loading...