![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Trump pracuje a plní předvolební sliby. Někteří to nemohou pochopit …
REC/EVA HRINDOVÁ
Pamatuji si, jak po zvolení Trumpa prezidentem mnozí jeho odpůrci blahosklonně zlehčovali jeho program. Viděla jsem v České televizi debatu, kde nějaká Američanka s úsměvem pronášela věty: „To jsou jen předvolební hesla, nic ze svého programu po zvolení prezident neudělá, neprosadí, administrativa mu to neumožní.“ A její spoludebatér jen přikyvoval a přikyvoval a při tom to byl nějaký republikán.
[ad#clanek-respo]
Dále se také odpůrci Trumpa uklidňovali tím, že až prezident Trump přebere funkci, zjistí, že je všechno strašně složité a nic ze svého programu neprosadí. Vlastně se docela Trumpovi vysmívali a říkali, že to bylo jen divadlo pro voliče a populismus a že tím pádem nic ze svého programu nebude ani chtít Donald Trump prosazovat.
Docela mě to tenkrát vyděsilo a říkala jsem si, že snad Donald Trump nebude taková máčka a půjde si za svým. Fakt jsem cítila lehké obavy. Ale ejhle – Donald Trump není máčka. Jde si za svým a úřaduje od prvního dne. Jen tak dál Donalde!
A pro všechny pochybovače a skeptiky a brblaly – vidíte to! Volby mají smysl, má smysl se angažovat v politice, ale musí se to dělat chytře a promyšleně. Dokud to nepochopíme, budeme se otravovat s důsledky rozhodnutí špatných politiků.
Tolik Eva Hrindová z Naštvaných matek a její komentář k dosavadní činnosti nového amerického presidenta. Připomeňme si tedy ještě co už Donald Trump v presidentském úřadě za necelý týden stihl udělat (to nejzásadnější):
- Jedním z prvních Trumpových rozhodnutí bylo vystoupení Spojených států z Transpacifické obchodní dohody TPP. Tuto vícestranou dohodu o volném obchodu po mnohaletém tajném vyjednávání schválila Obamova vláda v roce 2015 a americký Kongres jí ještě nestihl ratifikovat. Obamou schválený Transatlantický obchodní pakt měl být výhodný hlavně pro korporace. Díky Trumpovi z něj nakonec asi nic nebude.
- Omezení financování neziskových organizací. Už během předvolební kampaně se Donald Trump vystupoval jako velký kritik neziskových organizací. Ty často označoval za pouhé parazity na veřejných financích, které zneužívají k prosazování vlastních zájmů. Pochopitelně těsně po nástupu do funkce přešel Trump od slov k činům a začal s omezováním financování neziskových organizací. Jako odpůrce neziskových organizací se Trump pustil do boje proti nim hned z kraje svého prezidentství. Prvním v omezování financování neziskového sektoru je obnova platnosti nařízení Mexico City Act, které zavedl již v 80. letech Ronald Reagan a které bylo násedně zrušeno Barackem Obamou. Toto nařízení zakazuje financovat organizace, které pomáhají v rozvojových zemích zpřístupňovat potraty. S největší pravděpodobností se bude jednat jen o první krok v Trumpově boji proti neziskovkám.
- Zrušení Obamacare. Zákon o dostupné zdravotní péči, známý spíše jako Obamacare, byl jedním z hlavních politických milníků kariéry exprezidenta Baracka Obamy. Rozsáhlá zdravotnická reforma byla nicméně terčem kritiky republikánů i části demokratů jako ekonomicky zatěžující a nevýhodná. Obamův plán na dostupnou zdravotní péči Obamacare skončil fiaskem a rekordním zadlužením. Prezidentským nařízením dal Trump vypracovat nový plán zdravotního pojištění a státního financování zdravotnictví, které na rozdíl od Obamacare nepovede ke znevýhodňování střední a vyšší třídy a poskytne rovné podmínky opravdu všem Američanům, aniž by bylo zátěží pro ekonomiku.
- Za osm let vlády Baracka Obamy se vztahy dlouhodobých spojenců USA a Izraele ocitly na bodě mrazu. Obama nepokrytě podporoval Palestinu, které pár dní před svým odchodem z funkce daroval přes 300 milionů dolarů a na půdě OSN prosazoval i protizraelské deklarace. Trump slíbil, že vztahy s Izraelem obnoví a budou lepší, než kdy předtím. S izraelským premiérem Netanjahuem si zatím výborně rozumí. Nejenže Trump na své inauguraci nechal promluvit i židovského rabína a jako jednoho ze svých poradců jmenoval svého zetě Jareda Kushnera, který je sám ortodoxním židem. Zároveň ohlásil, že americkou ambasádu v Izraeli přesune do Jeruzaléma navzdory tomu, že jeho předchůdce Obama v OSN podpořil rezoluci o tom, že Jeruzalém je islámským městem. Vzájemný dialog s Trumpem si pochvaluje i izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
- Omezení přijímání úředníků. Trump byl během své kampaně ostrým kritikem přebujelé byrokracie, kde prakticky celá Amerika je ovládána rozsáhlým úřednickým aparátem, který se neustále rozrůstá. Tomu se Trump rozhodl ihned po nástupu do funkce učinit přítěž a zcela pozastavil přijímání nových státních zaměstnanců s výjimkou vojáků. Tím si vysloužil hněv úředníků a úřednických odborů. Co by na Trumpovu snahu omezit moc úředníků asi řekl vrchní euroúředník Jean Claude Juncker? Příznivci Donalda Trumpa tento jeho krok vítají, jelikož je jasnou známkou toho, že své sliby navrácení vlády do rukou lidu myslí Trump vážně. Zakročení proti úřednické nadvládě může Americe závidět i Evropa, kde rovněž poslední dobou počet úředníků ve státních i evropských strukturách stále neudržitelně narůstá.
- Podepsal také několik dekretů týkajících se migrace a mimo jiné dočasně zakázat přijímaní přistěhovalců ze Sýrie a dalších blízkovýchodních zemí. Trumpovy výnosy by také podle Reuters měly zakázat přijímání uprchlíků ze zemí vyhodnocených americkými úřady jako rizikové až do doby, než bude zpřísněn proces prověřování občanů těchto států. Vedle Sýrie je na seznamu Irák, Írán, Jemen, Libye, Somálsko a Súdán. Byl vydán pokyn ministerstvu zahraničí, aby lidem z výše zmíněných zemí zcela přestalo vydávat víza ke vstupu do Spojených států. Výjimku při udělování víz i azylů dostanou křesťané prchající před útiskem z převážně muslimských zemí.
- Na řadu by měla přijít také slibovaná zeď s Mexikem. „Kromě mnoha jiných věcí postavíme zeď!“ uvedl v úterý Trump na Twitteru v narážce na zmíněné výnosy, které mají mimo jiné dát zelenou stavbě zdi mezi USA a Mexikem, kterou Trump přislíbil během předvolební kampaně.
ZDROJ: Eva Hrindová