.
Nepochybuji tom, že jde o zlozvyk nezdravý ba přímo škodlivý. Proto tady přece nejde vůbec o to, jestli jste kuřák nebo ne. Tady přece nejde vůbec o to, zdali vám kouř smrdí nebo ne. Tady jde přeci o svobodu rozhodování, o svobodu podnikání a míru toho, co nám má přikazovat a regulovat stát. Vyspělost se dnes měří množstvím zákazů a nařízení. Občana „vyspělého“ státu poznáte podle toho, že jeho život reguluje stát. Nezlobte se na mě, ale o takovou vyspělost já nestojím. Ano mám strach ze „zdravých“ jedinců, eltářů a morálních nadlidí, ze kterých se vždy vyklubou pokrytci,
Nechám nyní stranou fakt, že protikuřácký boj vedou státy. To by mohlo být námětem na samostatnou úvahu, neboť není zcela jasné, proč se o naše zdraví či nemoci nestará konkrétní odborník, tj. lékař, ale takovou měrou stát, který má na starosti mnoho jiných a docela vážných záležitostí. Ano, jakákoli závislost nám současně svobodu a pocit bezpečí bere. Je to ovšem opět věc individuální, kterou nevyřeší hypotetické Ministerstvo kouření.
Jestli někdo kouří na zastávce a podobně, pak jde o čuně a má být trestán, ale takhle se nechovají všichni kuřáci. Ale, když jde chytrák přes samolepku kuřácký prostor do kuřáckého zařízení jen proto, abyste si mohl stěžovat na kuřáky je to šmejd, podobný těm šmejdům co práskají, že nemají účtenku z EET. Chápu pro vrchnost je to vlastně ideální občan, práská, bonzuje. Ten, kdo takové zákony dodržuje, je zase o něco dál na cestě k nesvobodě, podroben nesmyslné buzeraci, zatímco ten, kdo na zákony kašlal, na ně bude kašlat stejně dál. Ale jak můžete chtít postihovat svobodu volby? A argument, že v zákoně je hospoda také veřejný prostor? Ano, ale je to veřejný prostor, který znamená vaší volbu z logiky a ne vaše právo.
Mimochodem, vy chcete vyhnat třeba dvacet lidí najednou před hospodu na chodník?? Na veřejný prostor, na který má každý právo? Co když budu chtít zrovna někdo se svým dítětem stát na tom chodníku, kde dvacet lidí kouří??? Že můžu přejít na druhou stranu? Aha… ale to už ho omezujete také a navíc na opravdu veřejném prostoru… Ale to je jen takový malý příklad… O dětech v restauraci a rodičích je to na jiný blog. A to se ani nebavím o svobodě podnikání a o svobodě nakládání se svým majetkem… Podle starého křesťanského přesvědčení se ten, kdo se pohoršuje nad těmito drobnými lidskými neřestmi, potýká většinou s mnohem významnějšími duchovními problémy.
Proč je člověku stále vnucováno, co je a není správné? … příkazy – zákazy – regulace – dotace- nadace, to vše je proti tomu, co se nazývá svoboda a užití selského rozumu.
[ad#clanek-respo]
ZDROJ: Jiří Vítek