Fialova „ukrajinská“ vláda otočila naše směřování zpátky do totality

Politika není soutěž, kdo je více svatý, ale docela prosté hájení zájmů. Přispěla Fialova cesta k deeskalaci vojenského konfliktu na Ukrajině? Ne. Zkrátila Fialova cesta válku? Ne. Je v našem zájmu, aby k nám dorazily další statisíce utečenců? Ne. Je v našem zájmu, abychom byli do války zataženi? Ne. Je v našem zájmu úzké partnerství s rozvrácenou zemí, kterou rozkradli její vlastní oligarchové? Ne. Je v našem zájmu naprostý rozvrat našich vztahů s Ruskem? Ne. Posílila Fialova cesta naši pozici v EU? Ne. K čemu tedy Fialova cesta byla? Fajn. Udělal si hezké osobní „píárko“ a psali o něm na celém světě. Jenže český předseda vlády tu není od toho, aby si honil své osobní triko, ale aby hájil české zájmy, což se evidentně neděje. České republice Fialova cesta nic pozitivního nepřinesla.

Ne, není to správná cesta. Ano, zvyšuje to riziko další vojenské eskalace. A jsme zase u těch zájmů. Kdo bude z ukrajinské války nejvíce profitovat a kdo na ní nejvíce prodělá? Obchodním zájmem Spojených států je zpřetrhání ekonomických vazeb mezi Ruskem a západní Evropou. O to se už řadu let na ukrajinské šachovnici hraje. Kdo bude jediný, kdo nakonec vydělá? Ano, správně, Spojené státy. Kdo prodělá? Všichni ostatní. Že do Kyjeva jede polský premiér, má svoji logiku, protože Polsko je nejbližší evropský spojenec USA, Polsko z toho nakonec bude těžit. Česká republika v tomhle postavení není. A nikdy nebude.

Zapomeňte na romantické představy. Poslanci parlamentů mnoha zemí světa vypadají jako dokonalí pitomci, když se nechávají on-line peskovat od ukrajinského prezidenta, jak málo poslali na Ukrajinu zbraní, a ještě mu za to nadšeně tleskají. Peskuje je totiž prezident, který byl v roce 2019 zvolen s programem, že urovná situaci na Donbase i vztahy s Ruskem. A jaká je realita? Ne, nedělám si žádné iluze, že vyjednávání s Putinem by bylo jednoduché, ale té válce šlo předejít. A ten, kdo to mohl a měl udělat, je právě ukrajinský prezident. Stačilo naplnit již dojednané minské dohody. 

Někteří se zamýšlí také nad tím, jestli přeci nemělo být NATO aktivnější a například vyslyšet žádost Ukrajiny o zajištění bezletové zóny nebo dodávku vojenských stíhaček. Jak to vidíte vy?

Jestli tihle blázni chtějí do ukrajinského konfliktu zatáhnou i další země a rozpoutat 3. světovou válku, tak ať to řeknou rovnou.

V České republice se vzedmula velká vlna solidarity s válečnými běženci. Jak se nám podle vás daří zvládat pomoc pro tisíce uprchlíků?

Ta vlna solidarity je obdivuhodná. Je správné pomáhat lidem v nouzi. Politici si hrají své hry a vedou své války, ale ten, kdo nejvíc trpí, jsou vždycky obyčejní lidé. Pomáhat válečným uprchlíkům je naší morální povinností. Měli bychom ale umět rozlišit, kdo je opravdu válečný uprchlík a kdo spíše ekonomický migrant.

Nikdo dnes nedokáže odhadnout, jak dlouho bude válečný konflikt na Ukrajině trvat a jaké množství běženců se nakonec rozhodne zůstat v České republice. Je to podle vás spíš příležitost pro naši zemi, nebo v tom spatřujete nějaká rizika?

Obojí. Náš pracovní trh potřebuje posilu, ale na druhou stranu náš sociální systém není bezedný. Vlna euforické pomoci časem opadne a hrozí, že kasa zůstane prázdná či poloprázdná. A vysvětlujte to pak lidem, kteří si celý život platí sociální a zdravotní pojištění. Takže všeho s mírou a s rozumem.

Válka na Ukrajině však přiměla vládu k tomu, aby zasáhla proti dezinformacím a iniciovala vypnutí několika údajně „pro-ruských“ webů. Co si o tom myslíte?

Myslím si o tom, že je to zcela flagrantní a naprosto neomluvitelné porušení naší Ústavy. Je to sice otřepaná fráze, ale její platnost je zcela neochvějná: Svoboda slova buď je, anebo není. V České republice roku 2022 momentálně není. Fialova „ukrajinská“ vláda otočila směřování naší země zpátky do totality. 

Lidovecký poslanec Ondřej Benešík, který obhajoval zastavení těchto webů, tvrdil, že lež není názor, proto nemůže docházet k omezování svobody slova. Co na to říkáte?

Říkám na to, že lidovecký poslanec Ondřej Benešík je nekonečný hlupák, prachsprostý demagog a politický zločinec. A polehčující okolností není ani to, že podobných hlupáků, demagogů a zločinců má kolem sebe spoustu. Je to nekonečný trapas, když kupříkladu Saša Vondra zapomene na své celoživotní zásady a hájí neobhajitelné.

Boj s dezinformacemi se dokonce dostal do programového prohlášení vlády. Nejsou však tyto snahy namířeny proti svobodě slova?

Společenské škody protiústavního postupu samotné vlády jsou daleko větší než jakákoli skutečná či domnělá lež jakéhosi možná problematického webu. Navíc, kdo tu má patent na pravdu? Pan Benešík? Pan Fiala? Pan Vondra? Či snad profesionální manipulátoři typu Františka Vrábela, kteří si z „boje s dezinformacemi“ udělali výnosný kšeft? Tenhle nebezpečný kašpar dokázal nedávno vyrobit dezinformátora i z docenta Berana, našeho nejrenomovanějšího vakcinologa.

Největší dezinformační médium v téhle zemi se jmenuje Česká televize. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Stačí si zrekapitulovat poslední dva covidové roky. Anekdota – Otázka: Jaký je rozdíl mezi dezinformací a pravdou? Odpověď: Půl roku. – to ilustruje naprosto dokonale. Českou televizi také vypneme?

V této souvislosti se musím také zeptat na to, jak podle vás nejen válku na Ukrajině zvládají česká média? Plní dobře svoji roli hlídacího psa demokracie? A dokáží si v této náročné době zachovat svoji vyváženost a objektivitu?

To, co sledujeme, nemá se skutečným zpravodajstvím společného vůbec nic. Je to zcela jednostranná propagandistická emociální nálož. To, co vidíme na obrazovce, se možná stalo, možná také ne, možná se to stalo úplně jinak. Neříkám to proto, že chci jakkoli omlouvat válečná zvěrstva včetně těch ruských, ale jako otázku k zamyšlení. Válku pojatou tímto melodramatickým způsobem totiž na našich televizních obrazovkách sledujeme poprvé v historii. Proč? Copak ty minulé války, ať už se odehrávaly či odehrávají kdekoli jinde, nebyly a nejsou stejně odsouzeníhodné? Společnost jako celek se může správně rozhodovat, jen když má správné, to znamená objektivní, úplné a všestranné informace. Jestliže je nemá, obvykle to neskončí dobře.

A propos, když jsem sledoval ten sestřih ukrajinských válečných útrap, které Zelenský pouštěl americkým kongresmanům, napadlo mě, že by vůbec nebylo na škodu, kdyby také někdo pro americké zákonodárce vyrobil sestřih z válek, které v posledních letech vedly Spojené státy. Třeba z onoho „humanitárního“ bombardování Bělehradu. Válka je hnusná a zločinná vždy. Nejen tahle poslední.