16.2.2022
Kategorie: Politika

Kdy ta válka začne, Markétko?

Sdílejte článek:

COM/SPU

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová sdílela na svém facebookovém účtu fotografii, kterou okomentovala s výroky, že vyjádřila podporu předsedovi ukrajinského parlamentu Ruslanu Stefančukovi. Komentující se do diskuze pěkně obuli a své názory se nebály sdělit.

Adamová na fotografii vyhlíží z okna a přitom drží u ucha telefon. Dle jejího popisu právě telefonovala na Ukrajinu a vyjádřila diplomatickou podporu naší vlády, rovněž na Ukrajinu vyslala vzkaz, že česká vláda je připravena Ukrajině poskytnou i humanitární pomoc.
PEKFB
Co se týče humanitární pomoci, komentující si myslí, že takovou pomoc by měla vláda poskytovat především v naší republice.

„Humanitárně by jste měli pomáhat hlavně tady,“ radí paní Věra.

Další se ptají, kdy tedy máme očekávat začátek údajné války a zmiňují návštěvu ministra zahraničí Jana Lipavského na Ukrajině.

„Kdy, že ta válka začne Markétko ??? Lipavský má Covid z doteku smrti na linii, určitě za to může Putin a ta jeho banda s agenty, ale nebojte se v první linii to zvládnete, ehm spolu to zvládneme…“ sděluje své pocity pan Tomáš.

Komentující paní Marie si myslí, že by Adamová měla shlédnout rozhovor mezi Putinem a Scholzem.

„Vy jste neviděla dnešní živou TK mezi p. Putinem a p.Scholzem? Doporučuji, velmi zajímavé. Aha, zřejmě neviděla. Vy jste telefonovala a podporovala Ukrajinu,“ doporučuje sledující Marie.

Další sledující se pohoršuje nad tím, že se stále mluví jen o agresi, ale o stažení ruských vojsk na své základy se neřekne ani slovo.

„,Ruský agresor´ ohlásil konec cvičení a stahuje svá vojska zpět na základny. Proč zde nenapíšete právě tuto nejvíce podstatnou informaci ale zase mluvíte o agresi, když se žádná nekoná a ani konat neměla? Proč se dále snažíte budit v národu tento mylný dojem?“ ptá se komentující Petr.

Napjatá situace kolem Ukrajiny

V posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.

V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky – protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.

Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.

Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.

27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (30 votes, average: 4,77 out of 5)
Loading...