Josef Mašín má z vývoje v USA pod vedením Bidena značné obavy

V sobotu 27. listopadu jsem s Josefem Mašínem telefonicky hovořil téměř dvacet minut. Shodli jsme se, že život ve Spojených státech je dost odlišný od našeho života v Evropě, lidé se v Americe musí o sebe umět sami postarat. Mašín je ve svých 89 letech aktivním a úspěšným podnikatelem. Dokonce i rétorika bývá v USA mnohem tvrdší, ostřejší, debaty politiků neúprosné. V první části rozhovoru, který jsem vedl s Mašínem a byl uveřejněn v Armádních novinách 26. listopadu, jsem při překladu výroku Baracka Obamy o současném prezidentovi Joe Bidenovi s ohledem na českého čtenáře použil slušnější formy překladu. Josef Mašín mi s chutí řekl, že Obama, jenž v předvolebním boji podporoval demokratického kandidáta a svého bývalého viceprezidenta Bidena, se o něm vyjádřil skutečně velmi peprně až nevybíravě.

V naší poslední debatě prostřednictvím internetu jsme se Josefem dotkli několika aktuálních témat. Jedním z nich byl samozřejmě Afghánistán a nedávné stažení vojáků z této země. Mašín mi prozradil svůj názor na Lloyda Austina, ministra obrany, bývalého velitele Central Command, který byl zodpovědný za Střední východ v době vlády prezidenta Obamy a byl znovu povolán Bidenem do funkce. Jak Mašín rovněž tvrdí, pod jeho dohledem bylo vycvičeno pro boj proti prezidentu al-Assadovi v Sýrii za 600 milionů dolarů pouhých osm bojovníků. Josef Mašín podrobil kritice i generála Marka Milleye, jehož hruď je pokryta mnoha vyznamenáními a jehož největší zásluhou je podle Mašína „zavedení nových uniforem pro armádu“. Lobbista firmy Raytheon, jedné z největších vojenských dodavatelských firem na světě, spolu s generálem Markem Milleyem během prezidentských voleb minulého roku zavolali svému protějšku v čínské branné moci. Lobbista mu prý sdělil, že zahájí-li Amerika preventivní ozbrojenou akci proti Číně, on bude první, koho bude Milley varovat.

Celou situaci hodnotí Josef Mašín pro Armádní noviny jednoznačně: „To je něco neskutečného! Vlastizrádce Milley má dnes nejvyšší vojenskou hodnost v ozbrojených složkách. Přitom jeho čin by v dané situaci znamenal miliony mrtvých Američanů a statisíce mrtvých amerických vojáků. Tito dva, spolu s Bidenem, jsou zodpovědní za Afghánistán, kde Amerika zanechala moderní výzbroj za více než 85 miliard dolarů,“ tvrdí Mašín, který k počínání ministra obrany USA dále uvedl: „Ministr Lloyd ihned po svém nástupu do funkce vyhodil stovky důstojníků a civilních poradců nevhodného politického smýšlení. Vojenské složky byly odstaveny od veškeré činnosti, neboť 85 procent z nich volilo Donalda Trumpa.“ Zde Josef Mašín nachází analogii s vývojem v Československu po roce 1948: „Připomíná to situaci v únoru 1948, kdy Lidové milice táhly ulicemi, zatímco vojenské složky byly generálem Ludvíkem Svobodou zcela odstaveny. Lloyd spolu s Milleyem umožnili indoktrinaci vojenských složek a vojenských škol neomarxistickým smýšlením CRT (Critical Race Theory, kritická rasová teorie).“

Mezinárodní politika, energie, inflace

V širší debatě o mezinárodní politice se Josef Mašín vyjádřil v tom smyslu, že jde o „návrat Ameriky k Pařížské smlouvě, kde se civilizované země zavázaly k nesmyslným podmínkám omezujícím jejich hospodářskou existenci, podmínkám, nesrovnatelným s Čínou a Indií, které se nezavázaly k ničemu. Za pouhý loňský rok Čína postavila více tepelných elektráren než zbytek světa dohromady. Čínské ambice ohledně Tchaj-wanu, který má šedesátiprocentní podíl na světové výrobě elektroniky, jako jsou integrované obvody a čipy, bez kterých by se průmyslový svět zhroutil, jsou očividné. Amerika byla na konci Trumpovy administrativy soběstačná. Bidenova nařízení, zrušení staveb ropovodu a omezení těžby způsobily zdražení o 50-60 procent. Zdražování přitom stále roste.“ Josef Mašín rovněž připomíná: „Oficiální inflace činila minulý měsíc 6,2 procenta, nepočítaje v to transport, potraviny a bydlení. Je krmena zvýšením státního dluhu na 6,3 trilionu, což v českých poměrech představuje částku 6,3 bilionu dolárů (tj. číslo obsahující dvanáct nul za jedničkou!), a to pouze tento rok. V mnoha oblastech dnes dosahuje inflace až 19 procent nebo i více.“

Návrat ke smlouvě s Iránem, který podle slov bývalého izraelského ministra Tzahi Hanegbiho má možnost vyrobit atomovou bombu v řádu měsíců, ne-li týdnů, je pro Mašína dalším varováním.

Prezident Biden přispívá k rozdělení americké společnosti       

Josef Mašín se netají s loajalitou k bývalému republikánskému prezidentovi Trumpovi a má zásadní výhrady k Joe Bidenovi. Jak říká, „Bidenova rétorika, jako například ta, která se týká případu sedmnáctiletého střelce Kyle Rittenhouse ve městě Kenosha, přispívá k rasovému a třídnímu rozdělení americké společnosti, k podpoře organizací, jako je marxistické BLM (Black Lives Matter)“. Podle Mašínova názoru je BML proti policii a podporuje žhářství a ničení majetku v hodnotě miliard dolarů. V městech jako Seattle, Portland, San Francisco, Los Angeles, Minneapolis Chicago došlo vinou stoupenců BLM ke ztrátám na životech a na majetku za více než dva a půl miliardy dolarů.

Josef Mašín upřesňuje: „V Chicagu samotném ztráty na životech mezi černochy byly pouze za Obamova presidentství větší než ztráty Američanů v Afghánistánu a v Iráku. Jdou do tisíců. Tato města, vedená neomarxisty z Demokratické strany, jsou na cestě k anarchii. V San Francisku a Los Angeles nejsou trestány krádeže v obchodech až do výše 950 dolarů. Gangy a bezdomovci, kteří tyto krádeže páchají, ukradené věci z obchodu poté vystavují na chodnících města i s cenovkami a kupcům na ně dávají slevy. Obchody v postižených čtvrtích buď zavírají, nebo nechávají police ve výkladech prázdné.“ To podle vyjádření Josefa Mašína platí rovněž o lékárnách, obzvláště v některých postižených čtvrtích.

Právě ukončený soudní proces s mladíkem, který čelil obvinění z vraždy a dalších trestných činů ve městě Kenosha (sto kilometrů severně od Chicaga) je zrcadlem toho, co se dnes odehrává v celých Spojených státech amerických. „Dav diktuje rasistickou politiku, sdělovací prostředky ji tlumočí a Biden stojí v jejím čele,“ říká skepticky bojovník proti komunismu Josef Mašín, Američan českého původu, který žije v USA bezmála sedmdesát let.