Byly to masy uprchlíků, kteří způsobili zánik světové Římské říše! Zanikne podobně i křesťanská Evropa?

Zánik obrovské světové Římské říše, jejíž vznik se začal založením Říma (podle římské mytologie ho založili Romulus a Remus v roce 753 př.nl, a tento mýtus probrala i věda), analyzovali v průběhu časů četní historici.

Většina z nich se shodla v tom, že hlavní příčinou jejího zániku byly záplavy uprchlíků – migrantů .

Římané je nazývali barbary – kteří v relativně krátkém časovém rozsahu pronikli na území říše.

Menší germánské kmeny atakovaly Římskou říši už i několik desetiletí před začátkem našeho letopočtu. V té době byla ještě ale absolutně funkční a intaktní a vojensky neporazitelná. Postupně ale přibývalo stále více germánských kmenů na severních a západních hranicích Římské říše a tím se také množily konflikty s Římem.

Ve třetím století už znamenali Germáni – kteří hledali nová území, kde by se mohly usadit – zejména na severních hranicích říše (na území dnešního Německa) již značné nebezpečí pro Řím.

Útoky Germánů na opevněnou římskou hranici „limes“, která vedla podél Rýna, se množily a s konečnou platností ji pokořili v roce 260 Alamani a Řím se jí brzy zcela vzdal.

Mocný kmen Franků a kmen Alamanů zpustošili v roce 352 římské území v dnešním Falcku, Alsasku a Švýcarsku.

Římská říše pod nájezdy Germánů stále více slábla a upadala a už déle byla neoficiálně a sice od roku 284 rozdělena na východní a západní Řím.

Když císař Konstantin Veliký dal vybudovat na východě město Konstantinopol v roce 324, tak možná už hovořit o Východořímské říši, z níž později vzešla Byzanc.

Oficiálně se ale datuje rozdělení Římské říše na rok 395, po smrti císaře Theodosia I.

Známý starořímský historik Ammianus Marcellinus v roce 376 napsal v Trevíru, který byl v té době hlavním městem Západořímské říše (až do roku 390, kdy Germáni ukončili její existenci), do svých Historických zápisků tyto řádky:

„Stále více se zde šíří zvěsti o tom, že národy ze severu, kterých jsme si v Římě zvykli nazývat barbary, způsobují na našich západních a severních hranicích rostoucí velké nepokoje.“

To už ale byl pokročilý začátek konce světové Římské říše. Na březích Dunaje – podél balkánských hranic Římské říše oznamovali již dlouho předtím římští úředníci do Říma příjezd desetitisíců barbarských migrantů – mužů, žen a dětí. Jmenovali se Gótové. Byli vyčerpaní a absolutně chudí. Na západ utíkali po válkách s vítěznými Huny a chtěli se jako uprchlíci dostat do Římské říše a svěřit se její ochraně. Římané, lépe řečeno, římský senát a privilegovaná vrstva boháčů (nikoli prostí římští občané) byli posedlí ideou, že získají nové levné pracovní síly a budou moci vybírat další tribúty, a tak odsouhlasili jejich přijetí do Říma.

Jak se jen historie těchto uprchlíků podobná tomu, co Evropa dnes zažívá s migranty :

Na Dunaji, který byl tehdy hranicí k Římu se odehrávaly podobné scény jako v posledních letech na Středozemním moři. Množství gótskou uprchlíků se při náhlém přechodu přes Dunaj v něm utopilo.

Většina historiků je přesvědčena, že Římská říše se proto rozpadla, neboť příchodem obrovské masy uprchlíků postupně zanikala etnická identita nejen římských provincií, ale i samotného milionového Říma.

A je nesporným faktem, který nám historie již potvrdila vícenásobně, že pouze společnosti, které jsou dekadentní a vnitřně narušené dovolí obrovským masám cizích etnik, aby překročili jejich hranice a takříkajíc vnikli do jejich útrob, přičemž si od nich naivně slibují, že jim pomohou.

Proto jejich zkáza a zda jejich úplný zánik je pak už jen otázkou času.

Ještě jednu důležitou věc zdůrazním:

Nebyly to jen vojenské srážky Říma s barbary, které ho zničily. Na začátku rozpadu Říma to byla především uprchlická invaze barbarů. Neboť, když např. začali Římané integrovat barbary i do svých legii, tak tito v nich velmi často působily destruktivně – nechtěli bojovat proti jiným, ještě Římu nepřátelským barbarům.

Nejednou se bouřili, nebo se v kritických chvílích přidali na stranu svých bratrů a bojovali proti Římu.

Nakonec přišlo ke konečnému rozpadu Říma a moc v něm pobrali navždy barbaři.

Nejmocnější z nich byli Frankové, kteří později založili vlastní velkou říši – největší v Evropě. Z její východní části vzniklo Německo a ze západní Francie.

Dnes jsme svědky toho – svědky, kteří se jen nečinně přihlížejí – jak se něco podobného, ​​co se stalo Římu, nyní děje s Evropou.

Kdo se neumí poučit z historie, ten si nezaslouží nic jiného, ​​než to co se stalo Římské říši!