Tato agenda, potírající údajnou islamofobii, plně souvisí se stávající islamizací Evropy. Potlačování razantnější kritiky islámu má vést k zjednodušení islamizace našeho kontinentu. Vše má velmi úzkou souvislost, včetně muslimské invaze, kterou EU přímo organizuje. V těchto dnech schválený migrační pakt EU má zajistit rovnoměrnější rozdělení tzv. “migrační zátěže”. Už v několika svých článcích jsem podrobně popsala systém, jakým mají být islamizovány všechny země EU i bez nějakých přímých kvót. Nicméně EU není jedinou podvratnou organizací, která stojí za islamizací nejen Evropy. Dalo by se říct, že vůdčí organizací je v tomto směru OSN.
Podle Ahmeda Shaheeda by právní omezení nošení islámského šátku, nařízení o územním plánování omezující výstavbu modlitebních míst nebo rozpuštění radikálních islámských sdružení v celé Evropě mělo být považováno za islamofobii. Tvrdí také, že islamofobie je vysvětlením špatného akademického úspěchu a vyšší míry nezaměstnanosti muslimů v Evropě.
[ad#article_et21]
Zvláštní zpravodaj doporučuje, aby státy ve svých veřejných politikách používaly “inkluzivní proces” a “právní nástroj” pro boj proti islamofobii. Pracovní definice islamofobie jako fenoménu, proti němuž je třeba bojovat, musí být založena na politickém rozhodnutí. Přesněji řečeno, pro Ahmeda Shaheeda musí státy ocenit význam muslimů v “západní civilizaci”. Domnívá se, že v současné době existuje na Západě kulturní nepřátelství vůči islámu.
Zpráva Ahmeda Shaheeda z roku 2021 se snaží tento trend zvrátit. Název zprávy ve skutečnosti přesně odpovídá jednomu cíli akčního programu OIC na rok 2025: “Boj proti islamofobii”. Ahmed Shaheed tak vrátil islamistickou lobby zpět do popředí mezinárodní scény.
ESD nepřestal kritizovat pojem “islamofobie”. Vychází z falešné představy, že jakýkoli odpor vůči islámu je projevem “fobie” – tedy iracionálního a patologického strachu – nebo pocitu “nenávisti”. Rozhodnutí nepřijímat a tedy odmítat islám může být založeno na racionálních argumentech a realistickém zamyšlení nad nebezpečím islámu. Podobně kvůli politickému a totalizujícímu rozměru tohoto náboženství musí být stát schopen legitimně omezit jeho projevy.
Pokud v OSN skutečně tuto agendu prosadí, pak by ovšem byla nepřípustná jakákoli kritika islámu, i když jde o kritiku zcela oprávněnou. V tom případě už by za trestnou islamofobii byla považována i většina článků nejen na těchto stránkách, ale i na mnoha dalších z těch, které podávají svědectví o zrůdnosti této ideologie…