3.2.2021
Kategorie: Společnost

SARS-Covidové šílení (2)

Sdílejte článek:

PETR ZÁVLADSKÝ

ZAVLADSKYV tomto čistě statistickém dílu se pokusíme ověřit (nejen) výrok jednoho ze Svědků covidových z dílu minulého: „Máte všichni syndrom popírání, se proberte proboha. Jenom kolem mě to kosí lidi jako kombajn, a vy melete sračky jak zaseknutí, tvl nechápu…“. Podíváme se na oficiální data tak, jak nám je vláda a média rozhodně nepředkládají.

Ačkoliv nás média libovolného typu od rána do večera krmí šířením poplašných zpráv o Covidu a člověk má pomalu strach otevřít konzervu, aby z ní na něj také nevykoukl Covid, skutečně tvrdých dat vidíme ve skutečnosti dosti pomálu. Takže se zkusme na nějaká podívat: použil jsem data oficiální a sestavil jsem je do tabulek a grafů tak, aby se z nich dal udělat nějaký závěr.První tabulka obsahuje (údajně) validovaná data Ministerstva zdravotnictví, evidující zemřelé na Covid-19 nebo s Covidem-19 (vzdor tomu, že před několika dny ministr zdravotnictví Blatný přiznal, že ta čísla jsou nadsazená a jsou v nich zaevidováni i zemřelí z jiných důvodů, jimž byl ale fragment RNA v krvi prokázán). Jinými slovy, že ta čísla jsou výrazně nadsazena (až trojnásobně!).

Tabulka 1: Validovaná čísla úmrtí na covid-19 dle hlášení KHS ke dni 24. 1. 2021
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Věková sk. Muži % Ženy % Celk. úmrtí % Z populace K 1.1.2020 Σ %
0–14 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0,000 ‰ 1 710 202 8 562 309 80,07%
15–24 3 0,0% 0 0,0% 3 0,0% 0,000 ‰ 961 062
25–34 17 0,2% 10 0,1% 27 0,2% 0,003 ‰ 1 374 019
35–44 57 0,6% 30 0,4% 87 0,6% 0,008 ‰ 1 686 444
45–54 155 1,8% 86 1,3% 241 1,5% 0,023 ‰ 1 525 514
55–64 617 7,0% 284 4,2% 901 5,8% 0,084 ‰ 1 305 068
65–74 2 418 27,4% 1 146 17,0% 3 564 22,9% 0,333 ‰ 1 281 901 1 281 901 11,99%
75–84 3 514 39,8% 2 457 36,4% 5 971 38,3% 0,558 ‰ 643 124 849 729 7,95%
85+ 2 054 23,2% 2 741 40,6% 4 795 30,8% 0,448 ‰ 206 605
Celkem 8 835 56,67% 6 754 43,33% 15 589   1,458 ‰ 10 693 939    

Už z tabulky vidíme zcela zřetelně, že úmrtí na koronavirus jsou prakticky zanedbatelná až do nějakého věku 65 let, přičemž tato skupina čítá více než 80 procent společnosti. Nejohroženější skupina je v rozmezí 75 až 84 let, přičemž bychom správně měli procenta snížit podle výroku Blatného až o dvě třetiny. Ve skupině 65 až 74 let jsou ohroženější muži a ve skupině 85+ let naopak ženy. Ovšem při obecně známém faktu, že muži mají nižší věk dožití než ženy je to vcelku logické. Červeně máme vyznačenou celkovou úmrtnost na Covid-19, která činí 1,458 ‰ populace, ale nejspíše jen 0,486‰. (Promile!!! — Kde je ten kombajn?)

Za silnou čáru v pravé části tabulky ještě vidíme přepočet na celou populaci ČR podle věkové struktury k 1. 1. 2020. Z ní je jasně patrné, že více jak 80 procent víceméně zdravé a neohrožené populace je tvrdě omezováno vládním Lock Downem v zájmu naprosté menšiny ohrožených. Logicky se musíme ptát, proč to není naopak. Proč tato drtivá většina nemůže žít normální životy a ty ohrožené menšiny (pokud o to vůbec stojí) naopak nejsou tou skupinou, o kterou se vláda stará, respektive, kteří by měli sami mít největší podíl na své osobní ochraně před nákazou?

Toto shrnutí je ještě patrnější na níže uvedených grafech, přičemž na prvním z nich jsou skupiny mužů a žen odděleny a druhý graf je vyřešen jako přírůstkový.

validovana-cisla-umrti-na-covid-19.png (53,220 kiB)
Graf 1 a 2: Předchozí tabulka graficky (údajně na Covid-19), dolní graf dtto přírůstkově

Nyní poněkud odbočíme a podíváme se na dlouhodobý vývoj úmrtnosti v ČR za posledních 120 let. Zdrojem dat je Wiki. Na křivce vidíme dva jasné hroty a to v roce 1918 (důsledky války a následná španělská chřipka) a v roce 1945 (důsledky průchodu fronty) plus následující hluboký propad, který však nemůžeme chápat jako následek poválečného vyhnání Němců z republiky, protože se jedná o křivku úmrtnosti, nikoliv o lidnatost (tu má Wiki na jiném grafu). Úmrtnost citelně poklesla zřejmě i z důvodu optimismu po ukončení války. (On ten stres je totiž dost velká sviňa!)

Hned na prvním grafu si ještě můžete povšimnout určitého břicha v rozmezí šedesátých až osmdesátých let. Protože to je markantní, vytáhl jsem tuto část osy X do samostatného grafu.

zemreli-cr.png (57,492 kiB)
Graf 3 a 4: Přehled o dlouhodobé úmrtnosti v ČR (a podrobnější vývoj od r. 1947)

Z ní zřetelně vidíme, jak v šedesátých letech začala narůstat úmrtnost, respektive snižoval se věk dožití, v důsledku zhoršujícího se životního prostředí a v důsledku intenzifikace zemědělské výroby, používání strojených hnojiv místo chlévské mrvy a tím výživy národa chemicky intoxikovanými potravinami.

Soudruzi komunisti tady do omrzení opakují, že jsme měli nejpřísnější hygienické normy na potraviny a že nám je Západ záviděl. Ono to ve skutečnosti bylo poněkud jinak. Normy sice na papíře byly, ale masivně se nedodržovaly a obsahy těžkých kovů a dalších rakovinotvorných látek byly předmětem státního tajemství, tedy o nich široká veřejnost vůbec neměla ponětí. K citelnému poklesu úmrtnosti a návratu do normálu dochází až v devadesátých letech vzdor tomu, že titíž soudruzi nám tvrdí, že dnešní potraviny jsou závadnější, než ty jejich, a že jsme jen popelnicí Evropy. Ale to je jiná kapitola.

Průměrná úmrtnost od roku 1947 do současnosti činila circa 112 800 osob ročně a pokud bychom uvažovali celých sto dvacet let od roku 1900, pak je průměrná hodnota 136 800 osob ročně.

Na grafu 4 si povšimněme ještě několika anomálií; pokusím se některé vysvětlit. V letech 1957 a 1959 vidíme dobře, jak se nám skokově zvýšila úmrtnost, ale její důvod je hůře identifikovatelný. (1957 asijská chřipka? Celosvětově jeden až čtyři miliony obětí.) Obdobně v roce 1962, kdy úmrtnost vzrostla o devět tisíc lidí oproti roku minulému. Dobře ale můžeme identifikovat vzrůst úmrtnosti v roce 1970, který byl důsledkem velmi silné epidemie chřipky (hongkongská chřipka 1969–1971). Podrobnosti se můžeme dočíst na stránkách Českého rozhlasu, případně si poslechnout i autentické zvukové záznamy z té doby. K nejvyšší úmrtnosti však podle grafu 4 došlo v roce 1980. V tom roce se naplno projevila úmrtí na novou infekci HIV, ale jestli ten vzrůst úmrtnosti byl i na našem území jeho vinou, lze těžko tvrdit. Po roce 1989 již úmrtnost trvale klesá až do roku 2006/7, od kdy začíná opět velmi mírně vzrůstat, což bych nejspíše přičítal na vrub gastarbeiterům z Ukrajiny a dalších zemí, kteří k nám zavlekli i choroby na našem území už vzácné.

pct-zemrelych-z-populace.png (13,510 kiB)
Graf 5: Dlouhodobý vývoj zemřelých (procenta z populace)

Protože by někdo mohl namítat, že data na grafu 4 jsou uvedena v absolutních číslech, vytvořil jsem ještě graf 5, na kterém je vynesena úmrtnost v procentech, tedy vztažená k počtu obyvatel v daném roce. Vidíme, že tvar křivky se ale od grafu 3 příliš neliší. Zajímavý je snad údaj o tom, že průměrná dlouhodobá úmrtnost se pohybuje v oblasti 1,35 % populace.

struktura-populace-2019.png (115,972 kiB)
Graf 6: Struktura populace v roce 2019

A na posledním grafu v této skupině (č. 6) je ještě vykreslena struktura populace na konci roku 2019, tedy data odpovídající výše uvedené tabulce číslo 1. Jen abychom měli představu o tom, jak je vlastně společnost v současnosti strukturována.


Druhým zdrojem dat je Statistický úřad a jeho datový list „Zemřelí podle týdnů a věkových skupin v ČR“. (Popravdě řečeno, už dlouho jsem neviděl tak hloupě udělanou datovou tabulku, kde jsou mezisoučty uvedeny průběžně na řádcích. Hodinu jsem strávil její reorganizací, aby šla vůbec používat).

Tabulka obsahuje data o počtu evidovaných zemřelých od roku 2011 do současnosti, seskupená podle týdnů v roce. Data z ní jsem agregoval do tabulky 2 po jednotlivých letech.

Tabulka 2: Zdroj datového listu: czso.cz/…/zemreli-podle-tydnu-a-vekovych-skupin-v-ceske-republice
Rok Zemřelí ± pct. Diff Permil
Median: 108 907   Populace 2020: 10 693 939
2011 106 532 -2,23% -2 375  
2012 107 530 -1,28% -1 377  
2013 108 907 0,00% 0  
2014 105 192 -3,53% -3 715  
2015 113 174 +3,77% 4 267  
2016 107 237 -1,56% -1 670  
2017 111 007 +1,89% 2 100  
2018 112 604 +3,28% 3 697  
2019 112 040 +2,80% 3 133  
2020 124 423 +12,47% 15 516 1,451 ‰

V druhém sloupci jsou uvedeni zemřelí po jednotlivých letech dekády, ve třetím sloupci procentní odchylka od mediánu, který činí 108 907 zemřelých ročně a ve čtvrtém sloupci je zaevidován počet zemřelých osob ve vztahu k mediánu, aniž bych nějak zevrubně zkoumal, proč v daném roce byla úmrtnost nižší/vyšší.

Důležité však je číslo uvedené při pravém dolním okraji tabulky, které vyjadřuje poměrně zneužívané číslo takzvaných „nadúmrtí“ v letošním roce. Pokud se uvede těch 15,5 tisíce mrtvých jako samostatné číslo a ještě se zdůrazní, že vinou koronaviru vymřel městys velký jako Klášterec nad Ohří nebo Turnov, zní to hrůzostrašně. Jenže pokud toto číslo vztáhneme k celkové populaci České republiky, pak ta „nadúmrtí“ lze vyjádřit jako 1,45 promile populace, což je — jakkoliv to zní cynicky — na hranici bezvýznamnosti. A že každoročně vymře město velikosti Olomouce nebo Liberce, tj. 5. a 6. největší město v republice, to v podstatě nikdo nebere příliš v úvahu. [Wiki: Města podle počtu obyvatel]

Pojďme se ale raději podívat na graf číslo 7, který nám vyjadřuje agregovanou úmrtnost po jednotlivých týdnech za celou dekádu. A hned si v něm povšimněte určité periodicity! Tu pak zmíním ještě níže.

zemreli-celkem.png (105,521 kiB)
Graf 7: Týdenní úmrtnost v ČR od 1. 1. 2011

Týdenní medián v této dekádě činí 2072 zemřelých. A povšimněme si, že křivka se vyvíjí s mírnými odchylkami vcelku plynule až do 42. týdne (od 12. 10.) loňského roku, aby kulminovala v týdnu 45. (do 8. 11.) A pak již zvolna klesala k normálním hodnotám. Liché je tedy vládní tvrzení, že k rozvoji epidemie došlo vinou letního rozvolnění a prázdnin, případně se začátkem školského roku. Ze všeho nejvíc to vypadá tak, že se jenom vlivem klimatických podmínek optimalizovaly podmínky pro šíření virů, jak to můžeme sledovat každoročně. A že je velmi pravděpodobné, že jakákoliv restriktivní vládní opatření na to měla vliv buď minimální anebo žádný.

zemreli-po-kategoriich.png (93,796 kiB)
Graf 8: Tatáž data rozčleněná podle věkových kategorií

Pokud budeme věnovat pozornost pouze poslednímu roku, v přírůstkovém grafu č. 8 vidíme průběh úmrtí rozčleněný na jednotlivé věkové kategorie, přičemž upozorňuji, že nejsou členěny po 10 letech, jako v předchozích v tabulkách a grafech; věkový rozsah skupin je různý. (Ještě mě napadlo, že jsem mohl tyto skupiny kvantifikovat podle počtu obyvatel, ale už to dodatečně dělat nebudu.) V grafu je vynesena také mediánová hodnota, abychom se lépe orientovali.

letalita-vek.png (49,705 kiB)
Graf 8b a 8c: Letalita a Bilance

Edit 2. 2. 2021 06:42:20: Takže jsem dodatečně ještě ty grafy vytvořil. Na grafu 8b vidíme procentní vyjádření letality vzhledem k mocnosti věkové skupiny (podle Blatného je jen u ⅓ z nich Covid-19 skutečnou příčinou úmrtí). Na grafu 8c vidíme totéž ještě v jiném pohledu. Číselné popisky nad sloupci jsou počty zemřelých v dané věkové kategorii.

zemreli-rocne.png (185,669 kiB)
Graf 9: Zemřelí po rocích a odchylka od střední hodnoty

Graf číslo 9 ještě vykresluje vývoj úmrtnosti po jednotlivých letech (pročpak nám rok 2015 takhle povyskočil?), červená čára je medián za celé měřené období a zeleně je vynesena procentuální odchylka od tohoto mediánu (vedlejší osa Y).

tydenni-vyvoj-v-roce-2020.png (17,396 kiB)
Graf 10: Týdenní vývoj zemřelých v roce 2020

A v souhrnném grafu číslo 10 vidíme týdenní vývoj úmrtí v roce 2020. Modrá čára nám znova vykresluje to, co už víme, tedy rozvoj epidemie kolem 44. a 45. týdne, nelineární červená čára je průměrnou hodnotou zpětně za minulých 9 let a velmi zajímavá zelená čára nám vykresluje (na pravé vedlejší ose) medián úmrtí za stejných minulých 9 let. Na něm dobře vidíme právě pravidelnost růstu úmrtnosti v zimních a jarních měsících a s nižší intenzitou v létě. Nic bych za to nedal, že to jsou úmrtí daná rozvojem zimních chřipkových onemocnění a jarní infekce, v létě pak oběti vysokých teplot.

Tolik tedy k údajům ze Statistického úřadu. A když už se v těch statistikách nimrám, ještě se podívejme na 3 následující grafy, které jsou spíš už jenom pro zajímavost.

Populace

Zdrojem dat je opět Wikipedia.

velmi-dlouha-populace.png (32,241 kiB)
Graf 11: Velmi dlouhá statistika populace v ČR

Na tomto grafu už to vyhnání Němců vidíme velmi dobře. I to, že za posledních 120 let má v podstatě republika konstantní počet obyvatel.

narozeni-zemreli.png (22,042 kiB)
Graf 12: Bilance populace od roku 1900 (Narození minus Zemřelí)

Na tomto grafu vidíme několik citelných propadů populace, první mezi léty 1915 až 1918, druhý, poměrně málo překvapivý je mezi lety 1994 až 2005, který lze patrně spojovat s velmi nízkou porodností v souvislosti s rehabilitací soukromého podnikání, a další v letech 2013, 2015 a v loňském a předloňském roce.

narozeni-zemreli-2.png (13,602 kiB)
Graf 13: Křivky narozených a zemřelých od roku 1900

Podrobněji to vidíme na tomto posledním grafu, kde máme vyneseny křivky zemřelých i živě narozených. (Vidíte také „Husákovy děti“?)


A abych to celé nějak shrnul (a použiji částečně cizí text):

Myslím, že se dost zbytečně pohybujeme v extrémech, třeba já mám dost lidí u obou táborů v přátelích a tak nějak mě ty konflikty docela serou…

Přitom by stačilo, aby ti co vyžadují absolutní respekt k závažnosti nemoci Covid, zároveň alespoň trochu pochopili, že ne každý v této zemi může žít z nemocenské, nebo z nějakých procent ze mzdy, které mu garantuje stát … v podstatě oba tábory se tady mýlí, je hloupé zpochybňoval Covid, ale zároveň je hloupé až militantně zastávat opatření, které tady ve své nekompetentnosti vrší vláda jedno na druhé. Zvláště když už se tady obecně už ani nezakrývá úmysl likvidovat střední podnikání…

Mnozí zde vyžadujete respekt k nemoci a pravidlům, jenže mnohým z Vás nedochází, že ten respekt z naší strany nemá moc variant… většinou jen jednu… krach živnosti se všemi důsledky z toho vyplývající… ono je rozdíl zůstat doma sedět na zadku a nudit se za 80 % platu, nebo najednou nemít v podstatě žádný příjem, on ten problém je širší… je tady dost živností, které na žádné odškodnění nemají nárok, přesto jdou do háje pěknou rychlostí… jo jako, chápu, měli se líp učit, stát se třeba úředníky… no jistě… jak jinak.

A co ty lidi teď jako mají dělat???

Post scriptum: A zdravotní pojišťovny by se měly zamyslet, zda svými bonusy na covidové pacienty trochu přespříliš nemotivují nemocnice, aby si jich držely co nejvíce. Čímž nezpochybňuji, že režijní náklady na covid-pacienty jsou vyšší, než standardní péče.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 4,58 out of 5)
Loading...