Lockdown II aneb další plané sliby ministra Prymuly

Ministr zdravotnictví Roman Prymula plánoval televizní projev s naléhavým sdělením k národu. Projev ale o den odložil. Jan Hamáček, ministr vnitra, tvrdí, že za čtrnáct dnů přijde katastrofa. Děje se tak jen několik dnů poté, co vláda, v níž oba pánové sedí, schválí zásadní omezení pro restaurace a bary, zavírá školy, pečovatelské domy se seniory, vyhrožuje pokutami za odmítání roušek. Opět tedy podobný scénář, který kritizuji již od nástupu Prymuly do funkce – ještě nestačí uschnout inkoust na papíře po nějakých opatřeních a už se vymýšlejí nové zákazy a úplně se ignoruje počáteční tvrzení samotného Prymuly, že opatřením je nutné dát aspoň 14 dní čas. Na obrázku je vývoj výsledků testování na covid od 1. září ,který vychází z dat Ministerstva zdravotnictví

Prymula nastoupil do funkce 21. září. Od té doby vydala vláda na jeho doporučení (způsobem, že je předem roztroubil do médií tak, aby je vláda přijmout musela) řadu omezení. Ta velmi přísná platí od 5. října a byla zpřísněna od 12. října. Přijímat další opatření, aniž by se zjistil dopad omezení již vyhlášených, je naprosto iracionální. Není pravdou tvrzení Hamáčka, že jsme 14 dní před kolapsem. To je skutečně strašení nehodné „muže v červeném svetru“.

Na počátku září kolísal počet pozitivních výsledků z celkového počtu testů mezi 5 až 10 %, kolem 20. září činil tento údaj 10 až 15 % a na počátku října se pohyboval kolem 25 %. To vůbec nemusí souviset se stavem šíření viru v populaci, tento údaj totiž velmi výrazně závisí na „strategii testování“, jak se o tom píše na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví. Přeloženo do normální češtiny – když omezím či zcela zruším testování těch, co si chtějí test zaplatit ze „zvědavosti“ a budu testovat pouze osoby s doporučením od lékaře či vytrasované z kontaktů s nakaženým, musí procento pozitivních z celkového počtu testů výrazně stoupnout. A to se také stalo. Nelze si též nevšimnout toho, že na počátku září byl počet testů poloviční vůči konci září. I to je důvod toho, že čísla pozitivních výsledků testů opticky více stoupnula.

Ještě k dalšímu komentáři Hamáčka o tom, že covid není „sranda chřipka“. Odvážím se tipovat, že covid dnes v české populaci podceňuje tímto způsobem jenom naprostá menšina. Většina české populace chápe, že jde o nemoc nebezpečnou zejména pro starší lidi. Zkušenosti s ní podali a podávají známé osobnosti a naprosto těmto výpovědím důvěřuji. Je však důležité, a to považuji za zcela zásadní, aby se nemoc ani nezveličovala. Vzpomínám si, když jsem měl poslední chřipku před tím, než jsem se rozhodl nechat se proti ní pravidelně očkovat, že mě bylo dlouho mizerně, bez nějakých velkých teplot, ale pocit únavy a návaly kašle byly docela vyčerpávající. Takže i normální chřipka dokáže starší lidi potrápit. Společnost je ale složena nejen z „ohrožené skupiny“, kam už patřím, ale i z dalších skupin mladých lidí, dětí, střední generace atd. Ekonomický propad, jaký jsme zažili na jaře, si už dle mého soudu můžeme dovolit jen s konstatováním, že dopadne zejména na mladou a střední generaci, která nám, důchodcům, důchody platí. Domnívám se proto, že další a další utahování opasků těm, co pracují, je kontraproduktivní a chybné.

Jediná správná strategie v této chvíli je ta, že se posílí zdravotní systém po jarním způsobu, eliminují se skutečně zbytné zákroky tak, aby české nemocnice náporu té části populace, která bude v důsledku infekce covidem vyžadovat lékařskou péči, stačily. Strašit rakvemi v mrazácích po italském způsobu či New Yorku, nedává smysl. V takové situaci nejsme a podle vyjádření samotných lékařů, k ní máme ještě hodně daleko. A je nutné konečně vyčkat, jak omezení dnes přijatá, budou působit a naplnit tak tezi, že každé omezení vyžaduje čas na to, aby se promítlo do infekční situace. Izrael už vyhlásil uzávěru ekonomiky před třemi týdny a je tam stále situace podobná té, která byla před uzávěrem. Covid se šíří dál a uzavření ekonomiky vlastně nesplnilo cíl, tj. podstatně snížit počty nově infikovaných. Tato situace je vlastně alarmujícím sdělením o tom, že ani úplné vypnutí ekonomiky nepomůže k radikálnímu omezení infekce a že toto opatření musí trvat mnoho týdnů. Nabízí se srovnání s tím, jak Česko uzavřelo ekonomiku letos na jaře na dobu více než dvou měsíců. Na tom je současně plasticky vidět, jak moc toho o covidu stále nevíme.

Nejsme dle mého soudu v situaci, abychom od vládních představitelů naslouchali tvrzení o „kolapsu“ apod. Situace není stejná jako na jaře, máme mnohonásobně více ochranných prostředků, léků pro ohrožené, plicních ventilátorů, než jsme měli na jaře. Neprokaučujme proto podzim strašením české veřejnosti, která vesměs chápe omezení a je ochotná je akceptovat. Ostatně, platí, že lidé jsou odolnější proti nemocem tehdy, když jsou v pohodě a důvěřují si. Strašení dokáže některé citlivé jedince z pohody naprosto vykolejit a může to být i důvod pro oslabení imunity organismu. Pevné zdraví a důvěru ve své schopnosti přeji každému z nás. Právě teď je to nejvíce třeba.

Epilog

Vláda uzavřela školy a restaurace a vyzývá pouze k cestě do práce , na nezbytné nákupy a jinak být doma. Opozice to podle Hamáčka chápe. Pokud klesne reprodukční číslo na 0,8, bude možné zákazy uvolňovat, děti mají jít do školy 2.listopadu. Těmto dalším slibům Romana Prymuly už nevěřím, zvláště poté, co nastoupil do ministerské funkce ,čehož podle svých slov “lituje”. Ostatně, já taky!