Ztráty na informační frontě

Přední odborník a milovaný expert v boji s dezinformacemi proslulý svým výrokem, že „nejlepší dezinformace jsou celé pravdivé“, upadl do dluhů, které po něm exekučně vymáhá jeho „dlouhodobý osobní přítel“. Novinář na tiskovce pokládá špatné otázky, reportérka si raději vymazala profil a zdá se, že Janda z Evropských hodnot se vrátí zpět k monetarizaci svého anusu. A jako poslední propagandistický hit se objevila informace, že je divné, když je v létě teplo.

Transparentnost nade vše

A pak že je okurková sezóna. Zase na druhou stranu musím obdivovat vytrvalost pravdomluvných novinářů, s jakou dokáží udělat vědecký problém z toho, že je v létě teplo. Podle tohoto blogu se tak trošku změnila metodika a díky tomu se dosahuje rekordních teplot. Ještě před pár lety se na toto téma byly psány články, že lidé zamířili na koupaliště. No a dneska? Máme pokrok na vědeckém poli a horko v létě znamená, že všichni zemřeme. Ani trochu to nepřipomíná informování nebo neustálé změny metodik z dob covidových. Osobně jsem očekával v létě sněžení a přízemní mrazíky, ale holt nejsem datový vědec jako jeden z nejlepších agentů s teplou vodou soudruh Vrábel, míněno ten protiruský, nazývaný předním odborníkem a datovým vědcem.

Jeho kariéra dostala trochu na frak, protože se zadrhl na takové drobnosti, že kavka už se nechtěla nechat holit. Když tedy mluvíme o škubání hejlů, určitě nám věrozvěst otevřenosti své výdělky tajit nebude. Považuju zveřejňování závěrek soukromých firem za státní zvůli a naprostou neúctu k soukromí, ale u tohoto soudruha to je přece něco jiného. Je nám vzorem, protože za demokracii a otevřenost bojoval. Trochu mne udivilo, že společnost VRABEL, spol. s r. o., jeden ze společníků firmy Semantic Vision, účetní závěrku uveřejnila naposledy z roku 2005. Podle registru smluv obdržela Semantic visions, s.r.o. od různých státních institucí celkem cca 700 000 Kč převážně za monitoring médií a informačně-analytické služby v souvislosti s covidem-19. Což mi trochu zní jako analýza dopadu hvězdného svitu na sexuální život ponrav v severovýchodním Posázaví.

Za mediální výstupy dorazila od České televize také nějaká ta korunka. Penízky byly placeny s  vysokou transparentností u tohoto média veřejnoprávní služby typickou, a proto se nedozvíme kolik. Pak tam bylo nějaké to čerpáníčko z programu Antivirus. Ale potom se spolupráce přesunula do sekce důvěrné a to už se nedozvíme částku ani za nic. V podstatě celá jeho analýza spočívala v tom, že označil weby za dezinformační a na nich lze číst jen zlo, lži, nepravdy a jejich obsah představuje vůbec urážku všeho dobrého. Jak to celé fungovalo se dá dočíst zde. Docela dobrý, když přemýšlím nad užitečností takových analýz a kravin. Což mne přivádí k závěru, že datový vědec je tedy něco jako poradce pro výklad tarotu. Co mne na tom nepřestává fascinovat je nebetyčná drzost těch zmrdů o sobě tvrdit, že jsou bojovníci za pravdu. Mám radost, že tak potřebné služby mohu platit z veřejných peněz. Leč tučná covidí léta skončila a že by konec? Služby datových vědců tak nějak nejsou potřeba? Ale kdepak, jen se to bude jmenovat trochu jinak.

Naše vojska vítězně postupují vpřed

Všude, kam se podíváme, vítězíme pod moudrým vedením našich skvělých politiků. Samá demokracie, svoboda slova kam se člověk podívá. Bohužel reportérka Markéta Kutilová začala naši bezbřehou svobodu slova zneužívat k dezinformacím. Napsala, co viděla, aniž použila metodu kritického myšlení a vyváženého informování. Napsala něco o nákupech v hlavním městě Ukrajiny, zatímco ostatní pravdomluvná média jsou plná odlišných informací. Je naprosto logické, že ji její oči obelhaly a to, co spatřila, nemohla být pravda. Protože by to pak znamenalo, že informace v našich pravdomluvných médiích jsou tak trošku, ale jenom malinko přiohnuté. Dokonce se objevila taková prazvláštní informace, že ceny ve válkou zmítané zemi jsou o třetinu i polovinu nižší než u nás, kteří v naší mírové zahrádce budujeme šťastnou budoucnost lidstva. Kam to máme okna? Co tím chtěla jako říct? Jak je možné, že v zemi zmítané válkou je dostatek zboží a výrazně levnějšího než pod taktovkou naší skvělé vlády? Takové srovnání našeho euroráje s válčící zemí by mohlo mnoho myslí přivést na scestí. Naštěstí si své pochybení zavčas uvědomila a sama se vymazala ze světa, což tak nějak uměním nechtěného nádherně ilustruje svobodu slova v evropském prostoru.

Ale aby těch ukázek v naší krásné svobodné společnosti nebylo dost, tak se redaktor Andreas Papadopulos zeptal prezidenta Ukrajiny Volodymyra na odsun kolaborantů. Zmínil tam cosi, co prudérní strážci morálky zhodnotili jako špatný dotaz. Okamžitě to schytal ze všech stran. Prostě nepochopil, za co se bojuje. Nevím proč, ale zdá se mi, že nad kariérou redaktorovou se stahují mraky. Soudruh Šarapatka se doslova rozkatil a pln rozhořčení vyplodil odsudek, ve kterém napsal, co je špatné. Jediné, co jsem z reakce rozhořčeného soudruha pochopil, že špatná je jeho schopnost formulovat jasně myšlenky a snad je i argumentačně podložit. Takže takhle by to nešlo. Pokládat divné otázky. Nejdřív je potřeba se poradit se soudruhem Šarapatkou a pak teprve se ptát. Ještě štěstí, že ho nenapadlo se zeptat na to, jaký je to pocit, přijet z Ukrajiny pozdravit do ČR své spoluobčany a oni mezitím odjedou na dovolenou domů. Takhle ptát by se nikoho nenapadlo, mne teda určitě ani náhodou, protože to by Šarapatku sklátila mrtvice.

Ruská hrozba není tak velká? Cože soudruhu?!

Další ztráty na informační frontě ilustruje fakt, že nádrž myšlení Evropské hodnoty propustila dvacet ze svých třiceti zaměstnanců z bezpečnostního centra. Nejde o hlídač nebo vrátné, jak by název napovídal, ale tihle dobrosrdeční a nepostradatelní strážci informační čistoty bděli nad tím, aby vliv ruských dezinformací nezasáhl mysl českého občana. A dočkali se vděku. Analytici, kteří se od roku 2014 intenzivně věnovali rozkrývání ruského vlivu a dezinformací, v nádrži myšlení k začátku léta končí. Člověk si skoro myslí, že se do vedení tohoto spolku dostali nepřátelští pohůnci sabotující bezbřehé úsilí na boji za svobodu. Jak je to jenom možné? Kdo způsobil, že náčelník vydává takové šílené rozkazy? Co si jen bez těchto nositelů světla pravdy počneme?

Dokonce to došlo tak daleko, že si sám Janda stěžuje, že dárci mají pocit, že ruská hrozba není tak velká. Drzost těch dárců je neuvěřitelná, co? Nechtějí rozdávat peníze. Hrůza! Nebo i sponzory zasáhly ruské dezinformace? Jak vidím, schopnosti ruských agentů jsou neuvěřitelné. Ale nezoufejme, tým se jenom přesunul do další organizace Centrum pro informovanou společnost. Takže o možnost naslouchat jejich moudrům nepřijdeme. Spíš to vypadá na to, že se partička zmrdů porvala o výnosné místo. Ono dostávat peníze za to, že jen melete nesmysly o tom, jak má naše strana a vláda ve všem pravdu, to je zadarmo drahé.

Leč, netřeba se bát, jejich skvělý tým plný zkušených odborníků se vrhl na další téma – strašlivé čínské nebezpečí. Nejdřív moudře podusíme evropský průmysl s heslem, že vše se přece dá koupit a je jedno, kde je to vyrobeno. Že důležité jsou jen a jen technologické postupy, které se pak smrskly na nápady. Co z průmyslu zbylo, podusíme skvěle promyšleným Zeleným údělem. Jak vypadá kombinace závislosti na Číně a Zeleného údělu, je možné vidět na osudu Srí Lanky. Můžeme tedy ukončit v optimistickém duchu, že přes dílčí ztráty a drobné potíže růstu naše informační fronta sílí a zakaluje se výhni boje a poradí si i s takovými problémy, co počít, když Romové vyvolávají proputinovská hesla.