24.4.2025
Kategorie: Exklusivně pro PP, Ze světa

Začal úklid

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

Světové ekonomické fórum včera potvrdilo, že bylo zahájeno vyšetřování několika obvinění, vznesených proti jeho zakladateli Klausi Schwabovi. Nějaký anonym prý nedávno naprášil, že Schwab nechával vybírat tisíce dolarů z z účtů organizace a použil je k zaplacení různých soukromých aktivit. Zmiňoval třeba masáže na pokojích v hotelech a taky se cosi proneslo o sexuálním obtěžování… Ale hlavně – světe div se, ono se to začalo vyšetřovat!

Jako by nám tenhle, dříve nedotknutelný polobůh globalismu, najednou spadl z lopaty. Anebo, jako by se vyskytla naléhavá potřeba veřejného, obětního kozla (a tichého, rychlého úklidu v archivech). Tak nějak podobně, jako když krachuje podvodná firma. A není to firma jen tak ledajaká. V představenstvu Světového ekonomického fóra jsou například bývalý americký viceprezident Al Gore, anebo prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Tedy ty nejvyšší figury globalismu, prováděného „na západní způsob“. Pracovně bychom jej mohli nazvat třeba „verze Sion“.

Pro pochopení situace bude dobré si připomenout nejslavnější a nejznámější Schwabův počin. Velký reset.  Bylo to v roce 2020. Celý svět svíral Covid. Sdělovací prostředky už rok zcela programově šířily hrůzu a paniku, politikové se trumfovali v omezování svých občanů a v cenzuře nepohodlných názorů. Šrouby se utahovaly dech beroucím tempem. A do toho vystoupil Klaus Schwab s tím, že bude ještě hůř. Že se všechno, všecičko musí překopat a změnit, že život už nikdy nebude takový, jako před Covidem.

Jeho plán velkého resetu ekonomiky a společnosti měl mít tři složky. Tou první měl být trh, vedoucí ke spravedlivějším výsledkům. S ohledem na environmentální a sociální rizika a příležitosti. Trh, který se neměl zaměřovat „pouze na krátkodobé finanční zisky.“ Druhou složkou agendy Great Resetu měla být opatření, aby investice podporovaly sdílené cíle, jako je rovnost a udržitelnost. No a třetí prioritou Schwabovy agendy mělo být využití inovací čtvrté průmyslové revoluce k podpoře veřejného blaha, zejména řešením zdravotních a sociálních problémů…. Dnes, po pěti letech zkušeností už víme, co si máme pod těmito vznešenými slovy představit. Ve stručnosti by se dalo mluvit o plánu na „refeudalizaci“ společnosti.

Byla to doba největšího rozmachu progresivismu. Woke a enviromentální šílenství, po desetiletí podsunované všemi kanály propagandy, právě triumfovalo a dosazovalo své lidi na všechny důležité posty západního světa. Ale zvídavějším lidem byla jedna věc divná – proč tak spěchají? Proč najednou tak zoufale a nesmyslně tlačí na pilu a násilně zavádějí novoty, které budily u běžného člověka přirozený odpor. Proč to? Doposud postupovali pomaličku, nenápadně, svou propagandu tlačili jen zlehýnka, aby se lid nevylekal. Po desetiletí postupovali v tichosti institucemi… a teď, najednou, od Obamaova presidentství, to začali hnát na sílu a klackem. Proč?

Bylo to ze stejného důvodu, kvůli kterému zahájil nebožtík Hitler bleskovou válku. Tehdejší Německo nemělo zdroje pro válku dlouhou, opotřebovávací. Jedinou jeho šancí bylo rychlé vítězství. Blesková operace, po které hodí otřesený protivník ručník do ringu. A tak nějak podobně to, v době Obamova presidentství, viděli i globalisté z Londýnsko-Sionského chovu. Bylo jasné, že změny které prosazují, jsou nepřirozené a lidem odmítané. Je proto třeba to do zákonů vnutit co nejrychleji, než se občané vzpamatují a pokusí se zorganizovat nějaký odpor. Bylo jasné, že existenční ohrožení milionů lidí může způsobit jejich projektu veliké, potenciálně až nepřekonatelné potíže. Ona totiž dlouhá, zákopová válka s milionovou, euroamerickou populací, může skončit všelijak. Takže bude nejlepší, učinit změny nevratnými co nejrychleji.

První kolo vyhráli. Tak zvaná „migrační krize“ byla něčím podobným, jako Hitlerův vpád do Sovětského svazu. Bleskový postup, hluboký průnik, obcházení míst odporu a koncentrací vojsk, obkličovací operace… A podobně i při náporu „migrantů“ na Evropu a USA. Dopředu připravené trasy, zákony i propaganda, vykrmené promigrační neziskovky,  „jejich“ lidé na rozhodujících postech, informační monopol… však to pamatujete. Vedli jsme jen zoufalé, ústupové boje a v nich se učili pronikání do informačního prostoru a počátkům politické organizace. A woke Bestie triumfovala.

Ale pak už to drhlo. A Covid byl takovým, globalistickým Stalingradem. Bodem obratu. Už, už nás měli na lopatě. Škrticí smyčka občanských svobod se kvapem stahovala a část lidí si už začínala zvykat. Jenže tenkrát, ve Stalingradu, si také Hitler myslel, že už to má v kapse. Že ještě „dá“ pád metrů a zaškrtí ruskou ropnou tepnu z Kavkazu do centra země. Stačilo se dostat až na břeh řeky a začít potápět tankery… Jenže podobně, jako při Covidu, to nevyšlo. O fous, ale nevyšlo.

Posledním velkým vzepětím Bestie byla Ukrajinsko – Ruská válka. Západ zmobilizoval všechny zbývající síly a vrhl je do velkého, rádoby rozhodujícího útoku. Hop, nebo trop. Tak, jako Hitler u Kurska. Vyzbrojení Ukrajiny, vyprovokování Rusa a pak hrr všechny dostupné síly USA a Evropy na frontu! Ne, že by snad Ukrajinci mohli vyhrát, ale válečné strádání mělo, spolu s nejrozsáhlejšímu sankcemi v historii, způsobit pád Putinova režimu (a převzetí moci domácí, pátou kolonou ruských agentů západu). Následné vyrabování ruských zdrojů pak mělo být poslední, zoufalou možností jak zabránit krachu předlužených ekonomik a zhroucení nepopulárních režimů. Jak teď situace vypadá, vidíte sami.

Od té doby už Bestie vede jen ústupové boje. Se vším tím obvyklým koloritem, který provází velké porážky říší. Nejednota, hádky, porady „lídrů“ o ničem, odpadání prvních, odvážnějších periferií, zmatky ve vedení, výměny generálů… a pomalu, pomaličku už se začíná rozjíždět hledání viníků. Obětních kozlů. Aby se mohlo ukázat – já néé, to tihle! Nutili nás! My jsme to nechtěli, no fakt. Věřte nám! Takové blbosti bychom přece nemohli myslet vážně.

Z tohoto úhlu pohledu je stíhání Klause Schwaba velice dobrou zprávou. Takovou první vlaštovkou, věštící jaro změn. A že byl tolik let nedotknutelný? Božínku, na každého z těchto lidí je složka. A ta se v čas potřeby vytáhne. Třeba když mouřenín nesplní úkol. Nebo když je potřeba obětovat malou figuru ve velké hře. Na každého z „nich“ proto něco mají. A tak nám stíhání Klause Schwaba dává naději, že by časem mohlo dojít i na Fialovy kampeličky, na barmské ženy, nebo dokonce na Dozimetr…

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 4,82 out of 5)
Loading...
4 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)