![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
V tahu olakýrkované spodiny
JIŘÍ FIALA
Rakušan má pravdu, když říká, že Farského aféra je bolestnou záležitostí. Bolestnou záležitostí je totiž celé hnutí STAN, zejména pochopitelně pro ty, co ho volili – a co o něm, pro mnohé až nyní, vychází najevo.
A najevo vychází, že Farského volební podvod, kdy něco nasliboval voličům, a sotva se ocitnul v poslanecké sněmovně, sbalil pingl a hurá pryč, od povinností vůči voličům, vstříc lepším zítřkům v USA, by s přehledem a bez sebemenších výčitek svědomí udělala naprostá většina tzv. „starostů“, protože kdyby byli jiní, na Farského jednání by reagovali úplně jinak, a hlavně – hned.
Ne až poté, co nad Farského vyčůraností se začal pohoršovat bez nadsázky celý národ, zleva doprava, zespodu nahoru – a, samozřejmě, plným právem.
Tento stav a tato událost ukazují názorně jakousi reversibilitu, kdy podle teorie by národ měli vést ti lepší z nás, ve skutečnosti je to tak, že ho vedou ti olakýrkovaní horší, a jen čekají na to, co národ ještě skousne a co ne – a podle toho se pak řídí. Nejsou tedy sami vzorem a nejdou příkladem, ale naopak – zaostávají, a to i za průměrovou většinou, tvořenou převážně průměrně vzdělanými a průměrně morálními voliči .
Jsou tedy jakýmsi prokazatelným odpadem, spodinou, která jediné, co zvládla, je navléct se do decentních obleků a olakýrkovaných bot a prýmků, jež mají zakrýt páchnoucí a zahnívající vnitřek.
Všichni, kdo volili starosty, a v širším směru i jakoukoliv z dnešních vládních stran, volili špatně. Volili amorální spodinu, která jen zkouší, jestli by uměla vládnout – a zjevně neumí.
K Babišovým nemehlům a přitroublým fanynkám tak byla nabídnuta dosti ubohá alternativa : Olakýrkovaní, vymydlení kašpaři, co jim chybí základní politická kultura a nemají o ní ani nejprimitivnější pojem.
Jinak by nemohli připustit, aby za ně vůbec nějaký Farský kandidoval, jinak by při takové situaci reagovali zcela jinak, rázně a energicky – a hlavně rychle a hned. A ne až zjistí, že jsou odsouzeni celým národem – a pak teprve začnou hlasitě plakat o – prý – bolestné – záležitosti.
Tu ale opravdu máme znovu před sebou, a to v celé nahotě.
Tou „bolestnou záležitostí“ totiž pak už není Farského amorálnost a vyčůranost, ale fakt, že můžeme volit buďto burany A, anebo burany B – a jiná možnost vcelku není. Jen skupinky různě navzájem pospojovaných amatérů nejhrubšího zrna.
Tedy fakt – že tomuto národu jako celku naprosto chybí respektovatelná politická representace – a nepodařilo se ji ani za 30 let ani vychovat, ani dovézt, ani jinak nahradit.
A to rozhodně není dobrou vyhlídkou do budoucna. Tedy to, že na volební kampaně mají jen ti, ze kterých si pak po právu nelze vybrat.