16.8.2025
Kategorie: Exklusivně pro PP, Ze světa

Ukrajinský Sokol dolétal

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

V předvečer „aljašské“ schůzky Trump – Putin podnikly ruské ozbrojené síly masivní útok na ukrajinské závody a zařízení, podílející se na výrobě operačně-taktických raketových systémů Сапсан (Sokol), schopných zasáhnout hluboko do ruského území. V noci na dnešek tak byly zcela zničeny: Pavlogradský chemický závod, Pavlogradský strojírenský závod, podnik Šostka Zvezda a také Šostkanský státní výzkumný ústav chemických výrobků. Ukrajinský Sokol dolétal.

Má tahle v zásadě drobná, válečná epizoda, co říci i nám, tady v ČR? Kupodivu ano. Ale vezměme to pěkně popořádku. Od počátku rusko – ukrajinské války usilovali jak Ukrajinci, tak i jejich evropští sponzoři a popichovatelé, o přenesení války do hloubi ruského území. Pod krytím Bidenových USA proto dodávali Ukrajincům střely dlouhého doletu. Se střídavými úspěchy. Občas něco významnějšího trefili v ruském zázemí, občas jim ty rachejtle zničil Rus už ve vlaku, či při vykládce. Jedna věc přitom byla oběma stranám jasná – všechny ty SCALPy, Taurusy a Storm Shadow sice odpalují Ukrajinci, ale cíle zadávají, zbraně programují a během letu je řídí západní specialisté. Pomocí údajů ze svých špionážních družic a strategických dronů typu Global Hawk.

Dokud to zpoza oceánu jistil Biden s velikým, jaderným klackem, tak systém jakž takž fungoval. Ale čas oponou trhnul a s Trumpovým zvolením poklesla, a to docela náhle, ochota největších válečných štváčů, typu Merze či Starmera, zapojovat se do války příliš otevřeně. Stále sice toužili píchat do medvědova kožichu a dovést válku do hloubi Ruska. Snili o dotlačení terorizovaného obyvatelstva ke svržení Putina. Nebo aspoň k nepokojům… Ale bez amerického krytí si už netroufali úplně napřímo. Jak to tedy udělat? Ocitli se v nezáviděníhodné pozici impotenta, snícího o znásilnění. Zkrátka, chyběl jim patřičný, funkční nástroj.

Řešení se našlo. Ukrajinci se, spolu se „západními přáteli“, rozhodli využít starší, ukrajinský projekt „Сапсан“. Už nějakou dobu byl potají, se střídavými úspěchy, vyvíjen z původních, ještě sovětských komponent. Šlo o operačně-taktický raketový systém, na kterém pracovala konstrukční kancelář Južnoje a společností Južmaš. Jeho základem byly balistické rakety s doletem 500 kilometrů. Němci k tomu dodali své špičkové, raketové know how  a příslušný software, a tak vznikla manévrující střela, s možností mást protivzdušnou obranu. Je schopná dopravit 480kilogramovou hlavici, rychlostí Mach 5,2, do vzdálenosti 500 km. A to je už pořádná sila…

První použití nové střely oznámil v květnu 2025 vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Učinil tak v rozhovoru pro britské noviny The Times. Radostně sděloval, že tím trefili nějaký vyšší štáb v hloubi ruského území. A krátce nato, 18. června 2025, zahlaholil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že byla zahájena sériová výroba těchto systémů. S podtextem, že teď ať se Putin těší… Příslušné ukrajinské podniky byly připraveny produkovat 200 raket měsíčně. Ale po včerejšku je hotovo. Sokol dolétal.

Co to může říci nám? Tady, v České republice? Tou nejdůležitější informací je asi srovnání různých, evropských, „protiruských“ aktivit. Naše vláda se otevřeně chlubí „muniční iniciativou“ a premier Fiala všude s hrdostí prohlašuje, že jsme ten milion dělostřeleckých nábojů „na Rusa“ určitě, ale fakt bezpečně a stoprocentně dodali. Všelijaké obskurní spolky a „iniciativy“ herců a náčelníků generálního štábu se, kudy chodí, tudy pyšní, dodávkami dronů a trhaviny pro teroristické použití. Zato takoví Němci, ač jsou jedním z nejsilnějších států Evropy, pracují tajně a ve skrytu. Určitě jste si povšimli Merzova váhání, jestli dodat Ukrajincům německé rakety Taurus, nebo ne. Jednou tak, poté jinak… kličkuje a mlží. Ale když už něco Ukrajincům fakt dá, učiní tak tajně. Aby to vyráběli a na Rusa pálili sami. Prokazatelně sami.

A víte, co je ještě zajímavější? Čtyři z pěti ruských zdrojů uvádějí, že Ukrajincům při vývoji „Sokola“ pomáhala „jedna ze zemí NATO“. Že to bylo právě Německo, musíte opravdu důkladně hledat. Co to signalizuje? Nejspíše to, že velké země si dobře uvědomují své zájmy. Vědí, že každá válka jednou skončí. A že jak třeba Německo, tak i Rusko budou v Evropě přítomny stále. Nikam nezmizí. Časem pak dojde k nevyhnutelnému. Až se nějak „utřepou“ mírové podmínky (a případně změní vlády), budou země jednoho kontinentu zase, nutně a logicky, spolu jednat a obchodovat.

Aby se taková, poválečná jednání o obchodu a dalších záležitostech rozjela co nejhladčeji, je dobré tlumit otevřené nepřátelství, i když stojíme (z nejrůznějších důvodů) na opačných stranách barikády. Nedávat okaté záminky k nenávisti a k mediálnímu očerňování. Netřískat furiantsky do stolu a nevyhlašovat všelijaká, zásadová „nikdy“. My víme, že vy víte. Vy zase víte, že my teď musíme… Ale za rok může být vše jinak.

Při pohledu na opatrnost a tiché, vzájemné respektování velkých zemí i ve věcech války, je pohled na naši, Fialovskou, zásadovou a „hodnotovou“ politiku, obzvláště bolestný.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 votes, average: 4,38 out of 5)
Loading...
9 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)