Trikolora je povstáním obyčejných lidí proti samozvané honoraci

Přidal jsem se k tisícům nadšenců z Trikolóry po celé České republice, kteří věří, že politiku by u nás neměli dělat jen „doživotní političtí úředníci“. Vždyť se podívejte na aktuální předvolební televizní debaty a řekněte mi, kterého z lídrů jste neviděli již před čtyřmi, osmi, dvanácti lety znovu a znovu v těch samých diskusích. Nemyslím si, že tyhle „politické elity na věky“ mají jako jediní právo schvalovat legislativu, která následně v drtivé podobě dopadá na všechny, ovšem vyjma těchto elit.

Léta jsem pracoval jako ředitel marketingu v několika velkých českých bankách. Mám díky tomu své zkušenosti, jak těžké je nepodlehnout pokušení vytvářet produkty jen jako odpověď na konkurenci či posílení vaší kariérní pozice. Mnohdy uzavřeni deset hodin v kancelářské budově, respektive uvnitř Poslanecké sněmovny, můžete lehce zapomenout, že to, co tvoříte, zodpovědnost, kterou máte, to vše má přinášet užitek běžným lidem, vašim klientům, respektive voličům. Ne politickým aparátům. Dnes se tomu moderně říká „uzavření ve své sociální bublině“, ale v zásadě je to po léta pořád totéž. Odtržení od normálního života.

V Trikolóře mě od prvního okamžiku nadchla spontánní a živelná reakce obyčejných a úplně normálních lidí. Vím o tom své, protože jsem se jako šéf krajské organizace za ty dva roky setkal téměř s každým pražským členem osobně. Řeknete si, politika to není nic pro mě, nebo politici jsou všichni stejný…apod. A já vám odpovím, že ani nevíte, jak daleko jste u Trikolory od pravdy. Třeba paní Markulinec Moravcová vlastní a rozvíjí rodinnou pekárnu už 30 let, nebo pan Vorel je ředitelem významné střední školy, další je advokát a podniká v gastronomii, jiný je zastupitelem a bojuje za zachování „normálních motorů“ pro nás i pro další generace nebo další má přepravní firmu a zajišťuje služby při natáčení mezinárodních i domácích filmových štábů v České republice. A takto bych mohl dlouho pokračovat.

A to je přesně ono. Žádné úřednické elity, draze placení byrokraté nebo management státních firem. Trikolora to jsou v drtivé většině obyčejní lidé, zaměstnanci, drobní živnostníci nebo podnikatelé, kteří tuto zemi ještě pořád mají sílu táhnout a nemají radost z toho, co se tady děje.

Nám v Trikolóře jde o to, nedovolit přeplacené úřednické honoraci diktovat jak mají obyčejní lidé žít, nebo co si mají myslet. Hájíme slušnost, svobodu a respekt k naší zemi. Svobodné podnikání založené na rovné konkurenci považujeme za základ prosperity celé společnosti. Jeho omezování vede zákonitě ke zchudnutí nás všech a bohatnutí jen těch, kteří mají konexe. Bojujeme za Českou republiku sebevědomých občanů, ve které státní aparát občanům slouží a nevytváří zbytečné překážky.

Volte selský rozum a srdce.