
Totalita
MARP
Totalita nebo také totalitarismus je politický systém, jehož vládnoucí skupiny neuznávají žádné meze své pravomoci a snaží se regulovat všechny aspekty veřejného a soukromého života. Základními znaky totality jsou autokratická vláda a prosazování politické ideologie v oblasti veřejného i osobního života. Totalitní stát zcela ovládá a řídí ekonomiku, potlačuje svobodu slova a kritiku režimu. Totalitní režim zasahuje do všech stránek veřejného i soukromého života, přesněji smazává rozdíl mezi soukromým a veřejným životem a neuznává svobodného jedince ani žádnou hranici své moci.
[ad#clanek-respo]
Mezi ideologie inklinující k totalitárnímu režimu lze zařadit fašismus, komunistickou diktaturu proletariátu, nacismus a státní kapitalismus.
Totalitní systém se obvykle charakterizuje těmito rysy:
- státem vynucovaná ideologie,
- jediná strana ovládající státní aparát,
- policejní kontrola a sledování občanů včetně používání mimosoudní represe a zastrašování,
- centrální řízení ekonomiky,
- monopol na prostředky masové komunikace.
Zdroj: Wikipedie
Každá totalita stojí tedy hlavně na třech základních pilířích:
- Ideologie
- Centrální moc a plánování
- Likvidace lidských práv a svobod
Totalita je spojována se státem nebo se svazkem několika států. Každá totalita potřebuje určitou dobu, aby se prosadila na centrální úrovni a plně zasáhla do všech aspektů státu a života lidí. Nepřichází ihned, je nutné připravit živnou půdu pomocí demokratických procesů, které totalitní uskupení, stranu, ideologii prosadí jako legální. Pomocí demagogie, cílené propagandy a dehonestace oponentů ovlivňuje veřejné mínění ve svůj prospěch, zejména díky prostředkům masové komunikace. V politické sféře se totalita prosazuje hlavně ignorací a následnou likvidací demokratických stran, v případě zákonodárných sborů pak obstrukcemi ve schvalovacím řízení a narušováním demokratického hlasování o zákonech. Tím dochází k jisté letargii a znechucení demokratických stran, které se poté projevuje i navenek u obyvatelstva, které vidí, že demokratické strany selhávají a dávají si to do spojitosti s „úspěchem“ totalitní strany, jež poté ve volbách získává více a více hlasů a sympatií.
Všechny totalitní režimy probíhaly podle stejného scénáře: Nesouhlas se stávajícím státním zřízením, založením politického uskupení a sepsáním hlavní ideologie, která navenek byla jakoby demokratická, postavená na vůli lidu, ale pod povrchem dřímal netvor. Netvor, který se skrýval v propagaci jedné strany (vždy pod vedením jednoho muže – Vůdce) a naprosté podřízenosti lidu této jediné straně. Podřízenost lidu byla a je vždy nutná. Pro totalitní režim je lid jen výrobní a konzumní silou, která vytváří hodnoty, majetek a současně konzumním stylem života udržuje ekonomiku na dostatečné úrovni. Lid pak pomocí vytváření omezujících zákonů, zákazů a příkazů, které značně omezují svobodu, udržuje v neustálém strachu z perzekuce a trestů.
Bylo by mylné se domnívat, že totalitnímu režimu jde jen a pouze o politickou moc a o moc nad obyvatelstvem, opojení z ovládání mas a řízení jejich životů na všech úrovních. Tohle je jen doprovodný jev. Politická moc je jen cestou a moc nad lidem je prostředkem. Prostředkem k získání ekonomické moci. Totalitám šlo vždy o majetek, bohatství, luxus a bezpracný život pro elity. Každý představitel totalitní moci přicházel k nějakému majetku a dále ho hromadil, rozmnožoval. Každá totalita je postavená na moci peněz a zlata a o tohle jde v první řadě. Běžná, demokratická strana se k peněžním prostředkům dostává na bázi pomoci a solidarity, totalitní strana se dostává ke všem peněžním prostředkům státu i lidí násilím nebo podvodem (třeba vydáváním pro ně vyhovujících zákonů). Prostě si je vezme bez ptaní. A tohle je hlavní rys totalitních režimů – vzít si bohatství a majetky, respektive je pomocí centralizované moci přelévat z místa A na místo B, aby vzápětí skončily na kontech a v sejfech elit. Proto je každá totalita odsouzena k záhubě pomocí sebedestrukce. Zhroutí se díky vysání a rozkradení všech prostředků. Kde nic není, ani čert nebere.
Takhle se zhroutil fašismus v Itálii a ve Španělsku, nacismus v Německu a jeho vazalech, komunismus v Sovětském svazu a jeho satelitních socialistických státech ve střední Evropě a brzy se zhroutí i uměle vytvořený hybrid nacistické a socialistické ideologie zvaný Evropská unie.
[ad#pp-clanek-ctverec]
ZDROJ: Marp