Svoboda projevu a svoboda po projevu se ocitá pod stále tvrdší palbou

„Somálsko je zatracená země“ – Po smrtícím útoku nožem ze strany migrantů propustí berlínská veřejnoprávní televize novináře za kritiku Somálska

Vědci varují: Spalování uhlí zabíjí
Příznivě pro jadernou energetiku vychází nedávno zveřejněná zpráva Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC). Její autoři především varují před dopady spalování uhlí, plynu, ropných produktů i biomasy.

Až 80 procent světové populace je vystaveno vyšším dávkám jemného prachu v ovzduší, než je doporučený limit deseti mikrogramů na metr krychlový. K tomu je třeba přičíst emise rtuti, olova, oxidů dusíku a dalších škodlivin.

Světová zdravotnická organizace (WHO) koncem března oznámila, že znečištěné ovzduší v roce 2012 po celém světě zavinilo sedm milionů předčasných úmrtí. Energetika a průmysl se na tom podílejí z jedné poloviny.

Experti WHO již dříve propočítali, že každá miliarda kilowatthodin elektrické energie z uhelných bloků si vyžádá 161 lidských životů. Ale uvedené číslo neplatí plošně pro všechny země. Zatímco v Číně dochází ke zmaření 278 životů, ve Spojených státech se jedná o 15 obětí.

Rozdíl vzniká tím, že bohatší země přiměly elektrárenské společnosti k instalaci technologií, které výrazně snižují emise jemných prachových částic a oxidů síry. Stejně tak zde hraje roli rozdílná úroveň bezpečnosti práce v hlubinných dolech.

Co se týká zemí Evropské unie, Aliance pro zdraví a životní prostředí (HEAL) loni zveřejnila studii, podle níž stojí spalování uhlí za 15 tisíci předčasnými úmrtími ročně. Z toho zhruba tisíc připadá na Česko. Každá z obětí v průměru přichází o deset let života.

Analýza sdružení HEAL je oproti jiným studiím unikátní tím, že zkusila propočítat také finanční dopady v důsledku poškozeného zdraví Evropanů. Tyto skryté náklady spojené s energetickým využitím uhlí prý dosahují v celé unii 42,8 miliardy eur ročně. Z toho na Česko připadá 2,84 miliardy eur, tedy v přepočtu 78 miliard korun ročně.

Předmětem vášnivých vědeckých disputací jsou v poslední době negativní dopady zemního plynu. Při jeho těžbě a přepravě ho do ovzduší unikne až pět procent a jeho hlavní složka – metan – je dvacetkrát účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý. Málo prozkoumané dodnes zůstávají ekologické dopady těžby plynu z břidlic.

Jak už bylo řečeno, nejméně životů mají „na svědomí“ jaderné elektrárny. V přepočtu se podle Světové zdravotnické organizace jedná o 0,04 života na jednu miliardu kilowatthodin vyrobené energie.

Podle studie, kterou loni v dubnu zveřejnili vědci James Hansen a Pushker Kharecha, je třeba na jaderné elektrárny nahlížet jako na zachránce dvou milionů lidských životů. Hansen a Kharecha předpokládají, že pokud by svět nevyužíval jadernou energii, musel by chybějící elektřinu vyrobit z jiných zdrojů – hlavně z uhlí. Dodatečně vypuštěné emise by si jen v rozmezí let 1971 až 2009 vyžádaly 1,8 milionu obětí.

Odpůrci jádra nicméně upozorňují na temné místo atomového byznysu – dobývání uranu. Britský deník The Guardian před týdnem informoval o podmínkách v uranovém dole koncernu Rio Tinto v africké Namibii. Místní horníci po určité době umírají na následky ozáření i dlouhodobého pobytu v prašném prostředí.

Z českého pohledu lze připomenout ekologickou zátěž po chemické těžbě uranu na Českolipsku. Odstranění podzemního jezera kontaminovaného kyselinami si vyžádá 50 let práce a nejméně 40 miliard korun ze státní kasy.

Fotovoltaika horší než uhlí?
Pochybnosti se vyrojily také okolo ekologického přínosu solárních panelů. První problém je, že se vyrábějí hlavně v Číně, kde mimo jiné 80 procent elektřiny pochází z uhelných elektráren. „Solární elektrárny vyvolávají vysoké emise skleníkových plynů. Ne ve fázi provozu, emise vznikají při jejich výrobě,“ tvrdí švýcarský inženýr Ferrucio Ferroni.

a tak dále zdroj msmsstrím
https://www.enviweb.cz/99312