![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Stát proti chudým XLVII: Daň z nemovitosti
FVL
V první řadě stát daní majetek, tedy něco, co už lidé nabyli za zdaněné peníze. Jedná se tedy o opakované danění. Další problém je v tom, že aktuální majetek nemusí vůbec korespondovat s příjmy, tedy člověk může mít například pozemky nebo dům, ale přitom je jeho příjem velmi malý a pak mu taková daň může zásadním způsobem ovlivnit rozpočet.
Tento modelový příklad bývá relativně běžný na vesnicích, kde lidé vlastní například rodinné domy s pozemky nebo statky, ale kvůli ekonomicky nižší aktivitě v oblasti je jejich příjem nižší a daň se tedy promítne pro ně citelněji v jejich rozpočtu. Samozřejmě nejvíce to pocítí právě chudí lidé.
Nejzásadnější argument je ale ten, že daň z nemovitosti uměle navyšuje režijní náklady na využívání nemovitosti, která se poté promítne v ceně ekonomických aktivit, které jsou s danou nemovitosti provozovány. Například daně z nemovitosti zvyšují ceny nájmů, což přímo dopadá na chudé lidi nejen v podnájmu, ale dokonce to zdražuje i výrobky a služby, protože firmám se přes nájmy nebo vlastnictví tato daň promítá do nákladů.
Řešením je zrušení daně z nemovitosti.
Autor: FrantzVonLibrntaun